Neústupnost církevních představitelů při jednáních o revizi mnohamiliardových finančních náhrad vede některé právníky k názoru, že by bylo možné církvím zdanit příjmy od státu – nejen každoroční dvoumiliardové výplaty paušálních náhrad, ale dokonce i roční dotace na provoz.

Ve svých analýzách toho, jak zmírnit dopady církevních restitucí na státní rozpočet, k těmto návrhům podle informací Práva dospěly právní expertizy, které by mohly využít soc. dem. a ANO při jednáních s církvemi v rámci komise, která k tomu byla zřízena.


Nelze ale předpokládat, že by s tím církve a lidovci jen tak souhlasili. Na druhé straně by zdanění církevních příjmů mohlo mít podporu většiny Sněmovny.

Sociální demokraté, ANO a lidovci se však v pondělí v podepsané koaliční smlouvě zavázali, že nebudou žádné změny daňových zákonů prosazovat proti vůli svých partnerů. Lidovci by tak byli schopni případné zdanění církví blokovat.

Platba daní z nabytí restituovaných nemovitostí

Již za Nečasovy vlády církve o jednu daňovou výhodu přišly. To když tehdejší poslanec Michal Doktor (Jihočeši 2012) podmínil podporu celému zákonu zrušením osvobození od daní při prvním prodeji vráceného majetku. Tehdejší koalice jeho hlas potřebovala a vyhověla mu.

Osvobození od daně z příjmu tak církvím zůstalo jen pro nabytí restituovaného majetku.

A právníci nyní dávají ke zvážení, aby přišly i o tuto výsadu a musely zaplatit daň ze všech nemovitostí i movitých věcí, které na základě restitucí bezúplatně dostanou.

Platba daní z finančních náhrad

Dalším škrtem by mohlo zmizet i osvobození od daně z příjmů u finančních kompenzací za nevydávaný majetek, které mají činit ve třiceti splátkách 59 miliard korun zhodnocených o inflaci.

Platba daní z dotace na platy

Zákon i smlouvy státu s církvemi podepsané na jeho základě stanoví, že každoročně bude vyplácená část náhrad valorizována o inflaci. Ta se v posledních letech pohybuje v rozmezí jednoho až dvou procent, ale zdanění, kterému by byly náhrady podrobeny, by činilo 19 procent, což je standardní daň z příjmů právnických osob.

Právníci podle informací Práva došli také k názoru, že je možné zrušit osvobození od daně z příjmů pro příspěvek, který se stát zavázal platit církvím ještě 17 let.

Ten stejně jako dosud bude první čtyři roky činit každoročně 1,5 miliardy Kč.

Poté se má postupně snižovat až do roku 2030, kdy má dojít k úplné majetkové odluce církve od státu a kdy posílání příspěvku církvím na činnost skončí.

Ztráta statusu veřejně prospěšného poplatníka

Tato částka slouží převážně k hrazení platů duchovních. Církve by také podle autorů právní analýzy mohly přijít o tzv. status veřejně prospěšného poplatníka, který dnes mají mj. spolu s nadacemi, zdravotními pojišťovnami, sdruženími vlastníků jednotek či s profesními komorami.

Tím by pro ně neplatilo daňové osvobození v případě, že náklady vynaložené na činnost vyplývající z jejich poslání jsou vyšší než výnos. Stejně tak by skončilo osvobození od daní z příjmu pramenícího z dotací či z jiných státních podpor a z úroků z vkladů na běžném účtu.

Daň z nemovitostí ve vlastnictví církví

Tvrdě by mohlo dopadnout na církve i další opatření: povinnost platit daň z pozemků a nemovitostí tak, jako je platí všichni ostatní. Dosud se z církevních staveb pro vykonávání náboženských obřadů a výkon duchovní správy a z přilehlých pozemků neplatila.

www.novinky.cz