poslal demagog My, křesťané, často říkáváme, že existuje pouze Jedinná Pravda. A pak tedy pravda, kterou lze poznat například z vědeckého poznání, musí být totožná pravda, jako se kterou se setkáváme v Bibli. Z toho pak plyne, že se na vědu často začínáme dívat jako na zdroj teologického poznání, vědou vysvětlujeme například počátek světa, věda se stává měřítkem naší víry. Vědeckost se stává synonymem k pravdivosti - co není vědecké, to automaticky odsuzujeme jako nepravdivé...Ano, existuje pouze jediná pravda, ale na druhou stranu existuje mnoho druhů nepravd a lží. Například taková polopravda: Něco je sice částečně pravdivé, ale ne tak úplně. A co takhle pravda sloužící lži? Jedná se o pravdu, nebo o lež? Ono, už když definujeme lež jako záměrné uvedení někoho v omyl, tak v této definicí říkáme, že v každé lži je skryto kousek pravdy - anebo kousek něčeho, co za pravdu považujeme, nebo chceme považovat.
Proto se osobně domnívám, že na vědu (zvláště na tzv přírodní vědu) se musíme dívat optikou bible. Ano, v přírodě najdeme spoustu dokonalých konstrukčních plánů, které odkazují na Boha, ale zároveň však nesmíme zapomínat, že i příroda je ovlivěnan pádem do hříšnosti - píše o tom například apoštol Pavel v osmé kapitole svého listu Římanům. Tudíž v přírodě se neodráží jen a pouze samotný charakter Boha. Spíše se zde jedná o obraz pokřivený nedokonalostí, hříšností, smrtí. Používám přirovnání k přírodě ozářenou radiací - ta je také jiná než příroda bez radiace. Jestliže člověk udělá chybu a bouchne třeba Temelín, tak následky této chyby se na přřírodě objeví. Jestliže třeba vlivem radiace budou lidé umírat ve třiceti na rakovinu a přijdou o vlasy na hlavě, tak po nějaké padesáté šedesáté generaci jim takovýto stav bude připadat úplně normální, přirozený. Stejně i nám se mohou v přírodě zdát jako přirozené a normální věci, které v ní nemusí být původní - smrt, nemoce, utrpení, přežívání silnějších na úkor slabších, a tak dále.
Často se v této souvislosti cituje následující verš z Bible - listu římanům první kapitola:
Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří v nepravosti potlačují pravdu, protože to, co lze o Bohu poznat, je jim zřejmé; Bůh jim to zjevil. Jeho věčnou moc a božství, ačkoli jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa jasně vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže jsou bez výmluvy.
Na základě tohoto verše se někdy díváme zvrchu například na něvěřící: Myslíme si, že kdyby opravdu upřímně hledali, třeba i skrze vědeckém poznání, pravdu (t.j. onu jedinou existující pravdu), tak by Boha museli nalézt, neboť Bůh je ona jedinná pravda. Ale toto ten verš neříká. Ten verš neříká to, že kdo chce poznat pravdu, tak ji skrze studium přírody musí poznat.
Nikoliv. Tak to není. Nevěřící prostě například při studium přírody Boha nenajdou, protože Jej tam jednoduše nehledají. Na základě tohoto verše nemůžeme vytýkat nevěřícím neupřímnost, či nedostatek snahy poznat pravdu. Naopak. Nevěřící často bývají hladovější po poznání, po pravdě, než mnozí věřící lidé. Avšak jednoduše Boha nehledají. Člověk nemůže najít to, co prostě nehledá.
Stejně tak tedy ani tento verš netvrdí, že na základě studiu přírody lze poznat pravdu o Bohu. Nikoliv. Ale Pavel nás zde vyzívá, abychom se na přírodu právě dívali skrze Jeho Zjevení - Jeho Zjevení o stvoření světa, Jeho Věčné Moci a Jeho bohatství. Když se na přírodu budeme dívat tímto úhlem pohledu, pak tam tyto Boží rysy najdeme. Když lidé přemýšlejí o Božím díle - o Božím, ne o díle náhody či přírodních sil - když lidé přemýšlejí o Božím díle a o Jeho Stvoření (tedy né o stvoření přirozeného výběru srkze slepou náhodu, o Božím Stvoření), tak pouze pak lze Boží Moc, slávu a Božství zřetelně vidět.
Pavel zde neříká, že například kreacionismus (tj tzv. věda o stvoření) je vědecká a evoluce vědecká není. Nikoliv. Ale spíše tu odhaluje evoluční teorii jako výmluvu, proč lidé nevěří. Často to slýcháváme, že. Věda odhalila to či ono, odhalila, jak vznikl svět, jak se vyvýjel život, tak proč bych měl v nějakého Boha věřit. Evoluční teorie mi stačí. Pavel tento postoj označuje za výmluvu, která před Bohem neobstojí. Neobviňuje tyto lidi a-priory z neupřímnosti, či z nedostatky snahy, ale že podlehli výmluvě - výmluvě, kterou však nemají, protože se mohou na svět a na přírodu dívat z jiného úhlu pohledu - z pohledu víry.
A my z Bible dobře víme, že člověk může klamat sám sebe. Zrádnost tohoto klamu je veliká - člověk totiž není schopen tento klam sám od sebe rozeznat. K tomu potřebuje vnější pomoc - t.j. právě přemýšlení nad Božím dílem, nad Stvořením Světa, nad zprávou o Bohu a o Kristu, tak, jak je zapsána v Bibli Duchem Svatým, jak je i Duchem Svatým zvětována skrze věřící. A už to pak je rozmluvou Boha k člověku, když člověk přemýšlí o Božím díle - protože bez dotyku Ducha Svatého takto rozvažovat nejde. Pavel zde tedy neklade vědecké poznání na roveň poznání ze Zjevení Bible, naopak, ona "vědecká pravda," aby se stala opravdovou pravdou, potřebuje právě, aby se zasadila do Biblického kontextu.
Protože Pavel udává ještě jedno velké varování:
Příchod Bezzákonného je podle působení Satana se vší mocí, znameními a lživými zázraky a s veškerým klamem nepravosti pro ty, kteří hynou, protože nepřijali lásku k pravdě, aby byli zachráněni. Proto na ně Bůh posílá mocné působení bludu, aby uvěřili lži a aby všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti, byli tak odsouzeni.
Zde Pavel pod pojmem "Pravda" rozumí Boží Zjevení, kterou on káže. Ba přímo v této pravdě můžeme vidět samotného Krista, podle jeho výroku: Já jsem ta cesta, pravda i život. Ten, kdo nepřijímá Lásku k Pravdě (t.j. lásku k Pavlovému kázání, ke Pravd ě zjevené v Bibli, ke samotnému Kristu), ten je vydán pod mocné působení bludu, aby uvěřil lži. Takže v tzv "vědecké" pravdě se nenechází pouze ta pravda o Bohu, ale také mocné púsobení klamu, bludu, lži. A jedinně láska k Pravdě, ke Kristu, ke Pavlovému kázání (t.j. k Pravdě zjevené Duchem Svatým skrze Bibli), jenom taková láska je protijedem k mocnému působení lži.
Proto jakožto křesťané bychom neměli automaticky přijímat vše, co říká současná věda, apriory jako pravdivou výpověď o Bohu a o Jeho Zjevení. Mějme na mysli, že podvodník, aby podvedl, musí do své lži přimíchat i kousek pravdy, kousek něčeho lákavého, co za pravdu můžeme považovat, nebo dokonce co za pravdu považovat chceme. Ve vědeckém poznání k nám tedy nepřichází pouze pravda, ale i mocné působení lži.Jestliže zhyponotizovanému dáme před oči tužku a nasugerujeme mu, že se jedná o vzácné chilské pero, nádhernou květinu, anebo zkamenělou kost dinosaura, pak onen zhypnotizovaný, pod mocným působením klamu, nebude schopen o své vlastní rozumnosti, moudrosti, na základě svých vlastních smyslů, zkušeností, možností a schopností, rozeznat pravdu od toho, co mu říkají jeho vlastní, naším klamem obelhané smysly.
Varujme se tedy toho. Bible nás varuje před mocným působením klamu a možná ani sami netušíme, jak mocné toto působení může být.
Důvěřuj Hospodinu celým svým srdcem, nespoléhej se na svoji rozumnost. Př 3,5
Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem; je to velmi rozumné od všech, kdo tak činí. Žl 111, 10
Vždyť moudrost dává Hospodin a z jeho úst pochází poznání a rozumnost. Př 2,6
Lidský synu, mohou tyto kosti ožít? Odpověděl jsem: "Panovníku Hospodine, ne já, ale ty to víš." (Ez 37,3)
Víra jest podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, které nevidíme. Neboť v ní naši předchůdci dostali svědectví Boží. Vírou rozumíme, že Božím výrokem byly uspořádány světy, takže to, co vidíme, nevzniklo z viditelného. List Židům, 11. kapitola.
Tu nejde o nějaký protiklad víry a rozumu, naopak: Vírou rozumíme - píše autor Listu Židům. Jenom skrze víru můžeme rozumět (t.j. používat mozek, porozumět), jak byli uspořádány světy - když nevěříme, neporozumíme. A když věříme, nedělá nám problém rozumět i něčemu, co my (nebo věda, nebo kdokoliv jiný) nevidíme, co si smyslovou zkušeností nemůžeme ověřit - můžeme si to však ověřit vírou, neboť víme, komu jsme uvěřili - ne sami sobě, ne svým očím, svým zážitkům, svému rozumování, ale Ježíši Kristu, NAšemu Pánu a naší Jediné Pravdě...
Zdroj: http://bohu-a.svetu.cz/1011-neprecenujeme-tzv-vedeckou-pravdu.html
