Říká se, že kniha Genesis, zejména její první kapitoly, nejsou učebnicí biologie, že se jedná pouze o zapsané mýty a nic více, že z nich nemůžeme vyčíst nic o vzniku přírody na této planetě. Z toho všeho by pak měl plynout závěr, že evolučnéí teorii můžeme vměstnat do Boží zprávy - Bible údajně říká, že Bůh stvořil svět a věda prý zase doplňuje, jak Bůh stvořil svět. 

Všechny citované premisy jsou sice částečně pravdivé, ale i přesto kniha Genesis předkládá obecný rámec zprávy o Stvoření, který bychom neměli ignorovat, zvlášt, hlásíme - li se k Pánu Ježíši Kristu. Protože není pravdou, že by Bible mlčela o tom, jak Bůh tvořil svět. Jistě se nepouští do všech vědeckých biologických detajlů, ale rámcové obecné informace přesto poskytuje.

Co tedy tento obecný rámec obsahuje?

To, co označíme za velmi dobré, vypovídá o našem charakteru. Každému se líbí něco jiného. Co si však pomyslíme o člověku, který by své zalíbení například nacházel v bolesti a utrpení zvířat? Jestliže směšujeme zprávu o stvoření s evoluční teorií, říkáme tim, že příroda již taková, jakou ji známe dnes, vyšla z Božích rukou - Příroda, kde silný přežívá na úkor slabšího, svět, ve kterém neexistuje druhá šance, svět plný nemocí, utrpení, umírání. Toto vše by Bůh označil za "velmi dobré."

Jestliže sloučíme evoluční teorii se zprávou o stvoření, pak naznačená změna Božího názoru na své vlastní stvoření se zdá být nevysvětlitelná Co by se z pohledu evoluce mohlo za těch prá stovek stát tak zásadního, že Bůh v tom "velmi dobrém" stvoření naráz vidí, že všekeré tvorstvo pokazilo svou cestu? Anebo snad Bůh stvořil svět plný agresivity a násilí a pak by se podivil, že je plný násilí a agresivity?

2) Genesis označuje prvotní přírodu za čistě býložravou, naznačuje neexistenci smrti. Jistě, dávní hebrejci nebyli vědečtí vyškolenci, ale přesto nebyli úplně hloupí. Oni dobře viděli, že takto popisovaná příroda je v přímém rozporu s pozorovatelnou skutečností. I oni věděli, že například vlku sláma k přežití nestačí. Přesto měli odvahu věřit a hlásat  to, že veškerým živým živočichům dal Bůh za pokrm rostliny, ne maso.

3) Kniha Genesis hovoří o velmi krátkém časovém okamžiku. Stvoření se netáhlo milióny a miliardy let, ale šest dní. Jistě, můžeme tvrdit, že slovo den v hebrejštině mívá volnější význam, ale - ale časový rámec týdne stvoření ani tak neoznačuje ono slovo "den", jako střídání dne a noci. 

4) Bible, to není pouze kniha Genesis. Na doslovnosti prvních kapitol například stojí Pavlova teologie - skrze Adama přišel na svět hřích a smrt, skrze Krista zase Ospravedlnění a Život. Co se tedy stane s Pavlovou výpovědí, když označíme první kapitoly bible pouze za mýtus? Pavel dále nepovažuje současný stav přírody za původní, ale píše, že "tvorstvo bylo poddáno marnosti" a to né vlastní vinou, ale vinou toho, který jej pod onu marnost poddal. Celé tvorstvo tedy vyhlíží slávu a Zjevení Božích Synů. To vysvětluje náhlou změnu Božího názoru na přírodu, je v souladu s fundamentalistickým chápáním Genesis, ale v kontextu evoluční teorie by tato Pavlova Biologická Výpověď postrádala smysl, pravdivost i logiku.

5) Výpověď Genesis také potvrzuje Ježíš Kristus. Ve svém učení o manželství se například na ní přímo odvolává, Ábela považuje za historickou osobnost. Myslíme si tedy, že o vzniku světa víme více, než Ten, skrze kterého svět vznikl? Ano, Kristus přišel do prostředí, ve kterém věda nebyla na dnešné úrovni. Ale přesto - o evoluci spekulovali už řečtí filozofové před příchodem Kristovým. Jistě, nad vědeckou přesností jejich výpověďí se dnes pousmějeme, ale jejich teorie byly plně chápatelné pro soudobého posluchače. Proč by tedy Kristus nemohl kázat evoluci aspoň v této primitivní a chápatelné formě, kdyby byla tato teorie pravdivá? 

6) Bible také dodává zprávě z Genesis další podrobnosti. Například z knihy Zjevení se dovídáme, že onen rajský had, jenž oblafnul Evu, byla duchovní bytost - drak, známá pod označením "Satan", jeho zařazení mezí polní zvěř tedy není vědeckou terminologií alla podlé Linného, ale teologickou výpovědí, která nás informuje jak o původu této duchovní bytostí, tak o její původní podřízenosti člověku. Skutečnost, že had nemaje hlasivky nemůže mluvit, není tedy apriory důvodem, proč celý příběh zamítnout. Dá-li Bůh, může k člověku promluvit i oslice, o oslovi nemluvě...

7) Kniha Genesis sama sebe považuje za historickou zprávu. Autor klade zřejmý důraz na hebrejské slovo "tolethód" překládáné často jako "rodopis", které ovšem znamená i psanou zprávu a může být i označením citovaného původního zdroje. Podle archeologa P.J.Wisemana působícího ve třicátých letech minulého století se podobným způsobem v semitské době praotců označoval majitel písemné zprávy (dopisu, sdělení, smlouvy). Toto slovo naznačuje, že kniha Genesis pravděpodobně byla Mojžíšem sestavena z ještě starších písemných pramenů, při čemž místy Mojžíš mohl kompilovat i dva a více dochovaných písemných zdrojů dohromady. 

Jistě, Genesis si neklade za cíl plně a vědecky informovat o vzniku světa, na druhé straně bychom však neměli její poselství ignorovat nebo strkat hlavu do písku před rozporem s vědeckým poznáním. Protože tato zpráva byla v rozporu s pozorovatelnou skutečností už v době svého vzniku a zapsání,. Nemůžeme ani tvrdit, že by prvním hlasatelům a posluchačům zprávy o stvoření nešlo o to, zda - li tento tzv. "mýtus" je pravdivý, či nikoliv, neboť oni jemu věřili - jak dokládá například vyznání víry Izraelců doby Mojžíše uchované v rámci desatera. Můžeme, ba dokonce můsíme říci, že tento rozpor či polemika s náboženskými představami jiných národů na jedné straně, tak i s pozorovatelnou "vědeckou" skutečností na straně druhé, tvoří od samého počátku nedílnou součást jejich výpovědí a naopak - pokusy o smíření knihy Genesis s evoluční teorií jdou přímo proti tomuto zvěstnému záměru.