Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Alžběta   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 4465, komentáře < 7 dní: 1, komentářů celkem: 4148, adminů: 23, uživatelů: 2324
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Hesla Jednoty bratrské

Hesla Jednoty bratrské


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

6 143 920

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 15 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Názory: Bláznovství jménem vánoce
Posted on Úterý, 20. prosinec 2016 @ 19:04:22 CET Vložil: Mainstream

Zamyšlení poslal Nepřihlášený

Začátek je v pohanství   

Královna Babylónu Semiramis, chytrá a půvabná čarodějnice, zcela zaprodána satanu, prohlásila svého zemřelého manžela Nimroda za boha slunce, nazvala jej Baalem a vyžadovala jeho uctívání. Pak porodila syna Tamuze a považovala jej za převtělení Nimroda-Baala. Své početí označila za neposkvrněné, byla pannou a matkou zároveň, záhy se všude objevily její sošky, na nichž drží malého boha slunce, kterého prohlásila za „spasitele“. (V různých zemích se uctívala pod různými jmény jako „královna nebes“.) Semiramis nařídila světu, aby oslavoval narození Tamuze. Tento byl, jak již víme, „bohem slunce“ – Baalem, tedy představitelem satana. Dnem Baalova narození určila 25. prosinec. Od svých astrologů se dozvěděla, že v tento den je slunce nejvíce vzdáleno od Země (zimní slunovrat). Proto lidé říkali, že 21. prosince Slunce-Baal umírá, 24. prosince se však opět vrací k životu a 25. prosince se znovu narodí. Během staletí obětoval celý svět 25. prosince Slunci pod různými jmény jako: Tamuz, Mithra, Horus, Osiris, Sol atd. Byla to doba orgií, obětování dětí Baalovi, pití a veselí.

Pohané tedy věřili, že jejich bůh Slunce se každým rokem opětovně rodí. Proto noc 25. prosince a další noci byly odedávna považovány za „svaté noci“. Původ slova vánoce podle jazykovědců pochází z němčiny. Jeho původní název byl „svatá noc“. Staré německé slovo Weihnachten si naši předkové počeštili takto: první část vá- převzali z němčiny beze změny a druhou počeštili (weihen = zasvětit, Nacht = noc). Vánoce nemají jen tradici evropskou. Slavily se v Asii, u amerických Indiánů i jinde. Ve starém Římě se nakonec oslavy ustálily na 25. prosinec. Datum zvolil r. 274 po Kr. císař Aurelián jako den „natalis solis invicti“ – Zrození nepřemožitelného Slunce.

Vánoce vznikly později než velikonoce. Jejich počátek leží ve 4. století… Významný německý badatel Herman Usener doložil, že před nicejským koncilem r. 325 se vánoce neslavily a 25. prosinec byl jako datum narození Krista neznámý. První zmínku o dni narození Ježíšova najdeme u Jana Zlatoústého (374–407), ale ten ho datuje na 20. prosinec. V Římě se vánoce poprvé slavily kolem r. 350. Římané slavili svátek nepřemožitelného boha Slunce, po celé říši se konaly velké náboženské pohanské oslavy Mithrovy (íránský bůh světla a slunce). Svátek narození Krista není nic než pokřesťanštěná pohanská slavnost.

První křesťané takovéto svátky neznali! Neměli k jejich oslavám důvod ani biblické opodstatnění. Vánoce se do křesťanství dostaly následkem úpadku křesťanské církve od původního apoštolského učení. Největší křesťanská církev se k adopci pohanských svátků veřejně přiznává, když ve svém katechismu uvádí: „Pojem vánoce pochází z toho, že pohané v době, kdy jsou noci velmi dlouhé, slavili k poctě boha Slunce tzv. veliké posvěcené svaté noci. Církev pak dala pohanským posvátným nocím křesťanský význam. Na dobu posvátných nocí 25. prosince ustanovila slavnost narození Krista.“ (Katol. katechismus, F. Spirago, str. 133)

Faustus, pohan ze 4. století říká papeži Augustinovi o křesťanech: „Vy slavíte vznešené svátky pohanů… a co do způsobů, ty jste si přisvojili beze změn. Ničím se nelišíte od pohanů, jen že máte oddělené od nich své shromáždění.“ (History of the Intellectual Development of Europe, J. W. Draper, str. 310) Biskupové církve to přijali se všemi vánočními dárky, hodováním a pijanstvím.

Byla to tedy katolická církev, která povýšila svou autoritu nad autoritu Božího slova tím, že pohanské slavnosti zahalila do „křesťanského“ roucha. Proč však těmto slunečním rituálům podléhají i protestantské církve, když tvrdí, že se opírají pouze o Písmo svaté?? Pro Křesťana, který se opírá pouze o Písmo svaté, neexistují žádné povinnosti vůči takovýmto památkám. Slovo Boží toto výslovně zakazuje:

Takto praví Hospodin: Cestě pohanů neučte se, aniž se znamení nebeských děste, neboť se jich děsí pohané. Ustanovení zajisté těch národů jsou pouhá marnost. Nebo setna dřevo sekerou v lese, dílo rukou řemeslníka, stříbrem a zlatem ozdobí je, hřebíky a kladivy utvrzují je, aby se neviklalo.“ (Jeremjáš 10,2) 

Vánoční stromeček


Dovedete si vánoce představit bez stromečků a dárků? Stejně jako vánoce mají původ v nejryzejším pohanství, má v něm své kořeny i tento mystický strom. Všichni pohané ve starověku spojovali kult Slunce – Baalův kult – s kultem matky, tj. Astarty nebo Ašery a s rituálním kultem stále zelených stromů. Na ně věšeli ozdoby, ovoce, pamlsky a světla. Nejprve ve volné přírodě, později doma, protože to bylo pohodlnější. Již v Babylóně Semiramis nařídila, aby lidé zavěšovali na stromy kuličky, jež měly připomínat boha slunce. Jedle, nebo dříve v Orientě cypřiš, jakož i terebint, byly jako stále zelené stromy života a zasvěceny „královně nebes Astartě“, manželce Baala. V předmluvě Elberdfelské Bible se dočteme: „Ašera byla kmen stromu bez kořene, avšak s pozůstalými větvemi, který se stavěl obyčejně po obou stranách Baalova oltáře.“

„Činili tedy synové izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, a zapomenuvše se na Hospodina Boha svého, sloužili Baalům a Asserotům.“ (Soudců 3,7)

Vánoční stromek je proto modlou. Je to německý obyčej. Germáni totiž ve svých „svatých nocích“ stavěli před svými domy jedle a k poctě boha Slunce na ně umísťovali světla. Podle legendy, navečer 24. prosince byl bůžek Julog vhozen do stromečku, z něhož pak padaly dárky bohů, přinášející štěstí lidem v novém roce. 

Vánoční pečivo

Také nejrůznější vánoční pečivo má svůj původ v pohanství. Pohané pekli na počest svých bohů rozmanité koláče v podobě pletenců (dnešních vánoček), slunečních kotoučů, měsíčních srpků a hvězd. Už Židé se ve starých dobách přizpůsobili tradicím svých pohanských sousedů a jednali dle jejich zvyků. Bible o tom praví:

„Což sám nevidíš, čeho se v judských městech a na ulicích Jeruzaléma dopouštějí? Synové sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy hnětou těsto, dělají obětní koláč pro královnu nebes a přinášejí úlitby jiným bohům, aby mě uráželi. Urážejí tím opravdu mne? je výrok Hospodinův. Což nedělají ostudu sami sobě? Proto praví Panovník Hospodin toto: „Hle, můj hněv a mé rozhořčení se vyleje na toto místo, na lidi i dobytek, na stromoví na poli i na plody země a bude hořet a neuhasne.“ (Jeremjáš 7,17-20) 

Duch a náplň vánoc

Duch vánoc je dnes stejně tak pohanský jako dříve. Vánoční svátky jsou vyplněny zvyky a obyčeji ryze pohanskými a mystickými a s učením Bible nemají nic společného. Stávají se často příležitostí k vyčerpání naší peněženky i naší křehké tělesné schránky. O vánocích vyplouvá na povrch staropohanský římský duch „panem et circenses“ – chléb a hry. Jezme, pijme a užívejme – to je (přiznáte si to?) častá náplň dnešních vánoc. (Přitom v době narození Ježíše žili Josef s Marií v chudobě a byli nuceni vložit své dítě do jeslí ve chlévě.)

Všechny pohanské festivaly a svátky byly zasvěceny určitému božství, proto je v Božím pohledu jejich přejímání křesťany i nekřesťany hříchem. To se pochopitelně vztahuje i na vánoce a jejich obyčeje. Pod záminkou Kristova narození se provozuje Baalova modloslužba, byť se tváří nevinně, duchovně a „křesťansky“. Čím jiným je uctívání boha Slunce pohany, ne-li uctíváním samotného satana? Nicméně i dnešní křesťané nadále pokračují v této Bohu nelibé tradici, která je potřísněná krví obětovaných nemluvňat nepřemožitelnému Slunci na oltáři Moloch.

Proč tedy lidé, hlavně křesťané, slaví 25. prosince Kristovo narození, když Bible o datu mlčí? Kdyby to Bůh uznal za vhodné a pro svůj lid potřebné, nechal by apoštoly, aby datum o tak významné události zaznamenali. Neudělal to však. Církev katolická ano… Učinila s pohany kompromis a změnila den narození Baala na den narození Krista. Pohanům se to líbilo a spokojenost byla na obou stranách. Nikde nenajdeme jakýkoliv záznam v Bibli o tom, že by první křesťané slavili Kristovo narození, tím méně pohanské vánoce! Kdo však přesto v době zimního slunovratu tyto ryze pohanské svátky oslavuje a spojuje je s narozením Krista, nechť si uvědomí, že tím rozhodně neuctívá ani neslouží Ježíši Kristu, nýbrž uctívá toho, k jehož poctě byla tato oslava vymyšlena, totiž boha slunce Baala neboli Belzebuba. Sloučení tohoto pohanského solárního mýtu s Ježíšovým jménem není nic jiného, než ohavné rouhání se Bohu a Jeho Synu Ježíši Kristu.

„Kdyby se Kristus tisíckrát narodil v Betlémě, není nám to nic platné, jestliže se nenarodí v našich srdcích.“ 

(z článků J. Kováčika a A. Rivery)
Monika Raszyková

Zdroj: http://amper01.webnode.cz



 
Příbuzné odkazy
· Více o Zamyšlení
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Zamyšlení:
Ekologické otázky z teologické perspektivy


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Bláznovství jménem vánoce" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.16 Seconds