Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Bohuslav   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 4401, komentáře < 7 dní: 11, komentářů celkem: 4057, adminů: 23, uživatelů: 2313
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Hesla Jednoty bratrské

Hesla Jednoty bratrské


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

5 997 274

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 11 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Rozhovor: Rozhovor s kazateli topoleckého sboru v časopisu Protestant 6/2017
Posted on Středa, 05. červenec 2017 @ 18:52:32 CEST Vložil: Mainstream

Etika poslal Nepřihlášený

Baptistický sbor v Praze 4 na Topolce je dlouhá léta známý mj i jako útočiště lidí lidí neskladných nebo pronásledovaných. V poslední době došlo k napětí mezi ním a některými dalšími sbory Bratrské jednoty baptistů kvůli jeho otevřenosti ve vztahu k lidem s menšinovou sexuální orientací (označovaným dnes jako LGBT menšina).

Na otázky Jana Škroba odpovídají kazatelé sboru Jan Koukal (JK) a Lydie Kucová (LK)

V nedávné době došlo ke sporu vašeho společenství s vedením Bratrské jednoty baptistů. Co přesně se stalo?

JK: Chtěl bych předeslat, že v pojetí baptismu, ke kterému se hlásím já i náš sbor – společně dejme tomu se západoevropskými baptisty – BJB (Bratrská jednota baptistů) není církví (tou je z pohledu státu), ale unií baptistických sborů; tedy unií jednotlivých církví. Místní církev je sbor, viditelné tělo Kristovo, které jedná v odpovědi na Boží milosrdné pozvání ke společenství. Jako takové má povinnost a svobodu vykládat Boží slovo a v moci Ducha svatého jej uvádět ve svůj život a jednání. Z této kongregační eklesiologie plyne, že BJB nemá vedení, ale spíše koordinátory spolupráce mezi plně „kristonomními“ sbory. Roli koordinátora zastává výkonný výbor.

Spor (nebo z velké míry nedorozumění) tkví v naší neochotě v křesťanském kontextu urážlivě označovat jakékoli dříve jasně diskriminované menšiny. V tomto případě jde o LGBT lidi. Náš sbor chce být otevřený každému a pro každého chce obhajovat možnost být součástí společenství. Trváme na držení tradičních baptistických zásad vyčtených z evangelia: na svobodě svědomí a svobodě vyznání.

Tyto myšlenky jsme hlavně pomocí dopisů komunikovali s ostatními sbory v BJB. Výsledkem byly snahy několika sborů (či jejich staršovstev) uplatnit v kongregacionalismu nelegitimní „mezisborovou kázeň“. Dokonce výroční sjezd delegátů náš sbor vyzývá k vystoupení z BJB pro naše údajně nebiblické postoje. Do příštího jara má náš sbor „činit pokání“, nebo se bude hlasovat o našem vyloučení z BJB.

Dá se mluvit o nějakých dlouhodobějších sporech? Jak moc se to dalo čekat?

JK: Náš sbor dlouhodobě patří k progresivnímu proudu v BJB. Pokud bychom vzali v potaz tradiční dělení baptistů na partikulární a generální, hlásíme se spíše ke stránce generální. Tato různost v některých otázkách pro nás – stejně jako třeba pro britské baptisty – zatím nepředstavovala překážku pro vzájemnou spolupráci. V poslední době ale sílí v BJB proud, který je již vyhraněně kalvinistický, a BJB se zřetelně přiklání k hierarchizovanější presbyterní organizaci denominace, což s sebou nese očekávatelné tendence k vylučování těch, kdo v té či oné otázce nesouhlasí s většinou.

Jaká je aktuální situace, jaké jsou vaše možnosti do budoucna?

JK: Ve sboru diskutujeme, jak se k těmto výzvám postavit, a zatím jsme debatu neuzavřeli. Na jedné straně nám jde o podporu lidem, kterými bylo nebo je i ze strany křesťanů pohrdáno nebo kteří jsou vysmíváni a odmítáni; a jako spojitou otázku vidíme na druhé straně nutnost být věrní baptistickému sebepojetí. Obojí chápeme jako věrnou odpověď, kterou máme reagovat na slyšení evangelia.

Co to udělalo přímo se sborem? Jaká je atmosféra ve společenství?

JK a LK: Jako sbor nás situace semknula a vede nás k větší aktivitě. Vede nás také k novému promýšlení, komu všemu je víra otevřená, koho Kristus zve do společenství a jaká je v tom naše úloha. Vede nás k intenzivnějšímu setkávání ve sboru i kolem sboru – s lidmi které známe, ale navazujeme i nová přátelství, kterých si ceníme. Rozpoznáváme v tom působení Ducha a tyto nové příležitosti vítáme.

V římskokatolické nebo anglikánské tradici je dnes ve světovém měřítku velmi silně viditelný rozkol mezi progresivním a tradicionalistickým křídlem. Dá se totéž říct i o baptistické tradici nebo je situace jiná?

LK: U baptistů není ta situace tak vyhraněná jako v jiných tradicích. Předně proto, že baptistům je vlastní rozmanitost vyplývající již z jejich pojetí církve. V baptistických kruzích koluje rčení, že kde jsou dva baptisté, tam jsou tři názory. Ovšem jde o to, zda-li se v různosti dovedou unést. Ve Světovém svazu baptistů, což je těleso sdružující baptistické jednoty všech kontinentů, se vedle sebe snesou baptistické jednoty s progresivním smýšlením s jednotami s tradicionalistickým pohledem. Neštěkají na sebe. Složitější je to již uvnitř některých národních jednot. Tam může docházet k většímu tření. Zatím ovšem ani například otázka postoje k LGBT menšině, o které se začíná mezi baptisty v Evropě opatrně diskutovat, nevedla baptistické jednoty k tomu, aby se na ní rozštěpily.

Co si celkově myslíte o rozporech mezi tradicionalistickým a progresivním křesťanstvím? Dají se vůbec nějak překlenout?

LK: Poučena dějinami, domnívám se, že rozpory jen tak nevymizejí. Budou přetrvávat, jen těžiště sporů se za desítky let přesune jinam. S výzvami, které přináší svět a měnící se společnost, si progresivní křesťanství vždy dovedlo poradit rychleji. Tradicionalistickému proudu to obvykle trvá déle. V minulosti to byla například otázka otroctví, postavení žen, dnes je to postoj k LGBT lidem. I když to tradicionalistickému křesťanství bude trvat o něco déle, věřím, že i s touto výzvou se postupně srovná. Dá se však předpokládat, že v budoucnu vyvstanou výzvy nové, se kterými se progresivní křesťanství srovná rychleji. Tradiční křesťanství jej bude následovat, jen u něj je třeba počítat s delší časovou prodlevou.

V čem z baptistické tradice čerpáte oporu a naději pro svoje postoje a konání?

LK: Z baptistické tradice čerpám oporu především z vyznání, že „Ježíš je Pán“ – první a té nejdůležitější zásady, ke které se tradičně baptisté hlásí. Tou není důraz na Písmo (jako například u evangelikálních křesťanů) ani na cokoliv jiného, ale na panství Kristovo. Umožňuje totiž onu rozmanitost a různorodost, ve které jako baptisté můžeme existovat. Dále pak důraz na svobodu svědomí a svobodu vyznání a s tím spojené otázky lidských práv například. Ve světě, jak v Evropské baptistické federaci, tak také ve Světovém svazu, jsou baptisté mnohem aktivnější v otázkách lidskoprávních. Čerpají přitom z imperativu Ježíše Krista sloužit a pomáhat všude tam, kde se děje bezpráví a násilí. Já bych si velice přála, aby tomu tak bylo i u nás.

Co pro vás znamená být baptistou/baptistkou?

JK: Znamená to pro mě hodně, jelikož jsem v této tradici a v našem sboru poznal Boží milosrdnou a vysvobozující lásku a na vyznání víry v Krista jsem tu byl také pokřtěn. Znamená to pro mě tenhle prostor, kde Bůh přijímá a vede své děti, hájit. I když je někdy náročné tento otevřený a svobodný prostor před lidmi uhájit, je to způsob, který mi v mnohém přijde inspirativní i pro současnou globální společnost; v ochotě k slyšení, k hledání konsenzu, v respektu k různosti.

Vyšlo v nezávislém evangelickém měsíčníku Protestant 6/2017.

Zdroj: http://www.topolka.estranky.cz



 
Příbuzné odkazy
· Více o Etika
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Etika:
Ivan Štampach: Hlavně ta morálka


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4
Hlasů: 4


Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Rozhovor s kazateli topoleckého sboru v časopisu Protestant 6/2017" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.11 Seconds