Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Vratislav   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 4776, komentáře < 7 dní: 9, komentářů celkem: 4427, adminů: 23, uživatelů: 2366
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Hesla Jednoty bratrské

Hesla Jednoty bratrské


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

6 671 541

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 19 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online.
informator
rakato

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Život: Počátky prvního českého baptistického sboru
Posted on Středa, 03. březen 2004 @ 15:15:41 CET Vložil: Bolek

Historie českých baptistů poslal 53

Počátky nejstaršího českého baptistického sboru:

První český baptistický sbor vzniknul v Polsku, v městečku Zelov, v němž většinu obyvatel tvořili potomci českých pobělohorských exulantů z 18. století. Prvními českými baptisty byli tedy potomci českých exulantů, držící se dědictví “otců”, a proto i u českých baptistů existuje přímá vazba na českou reformaci. Chtěl bych v této souvislosti připomenout s úctou práce Dr. Edity Štěříkové “Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18.století”, “Pozváni do Slezska”, “Zelów”, “Země otců” a upozornit na duchovní zápasy exulantů, na něž ve svých knihách upozorňuje - na jejich duchovní zápasy, touhy a představy o “správné” církvi a bohoslužbě, na jejich hledání “správné cesty” – ať už v Sasku, Berlíně, Pruském Slezsku a řekněme, že zřejmě ze stejného zdroje povstal i nejstarší baptistický sbor. Samozřejmě, že tyto zápasy s sebou nesly i mnohá neporozumění, napětí a rozbroje.

Bylo by možno položit si otázku, nakolik byl při svém počátku onen zelovský sbor skutečně autentickým baptistickým sborem, rozumějme – nakolik se jeho členové skutečně a vědomě ztotožňovali se všemi zásadami a důrazy baptistů, jak se konstituovaly v 17.století v anglickém nonkonformismu a nakolik se jednalo jen o příklon k určité probuzenecké vřelé formě zbožnosti, víceméně řekněme “náhodně” doplněné křtem věřících. Přiznávám, že na tuto otázku neznám odpověď.

Kde se lze o zelovských baptistech něco dozvědět:

  • A.J.Tomeš: Čeští baptisté v Zelově, in sborník “Z naší brázdy” Praha 1931
  • Eduard Kupsch : Geschichte der Baptisten in Polen 1852-1932 Lodz 1933
  • Václav Vojta: Czechoslovak Baptists Chicago 1941
  • Edward Martuszewski: 49 Listów z powodu Braci Czeskich 1971
  • Krzysztow Bednarczyk: Historya sborów baptistów v Polsce do 1939 Warszawa 1993
  • Edita Štěříková: Země otců Praha 1995
  • Edita Štěříková: Zelów Praha 2003
  • August Meereis: Šedesát let apoštolem Chicago-Praha 1922
  • Jindřich Procházka: Obrazy z dějin baptistů Praha1939

Časopisecky vyšly:

  • Vladislav Jelínek : Dějiny českých baptistů v Zelově, in Pravda a Slavná naděje 1957-58
  • Josef Špringl: Na Boží cestě , in Rozsievač 1977-78

a v několika dalších rukopisných pracech např. Josefa Matyse, Viléma Volanského, J.R.Mosese a snad i dalších.

Zelovský sbor baptistů vznikl ve druhé polovině 19. století v návaznosti na misijní práci započatou Johannem Gerhardem Onckenem (1800 – 1884) v Hamburgu. J.G.Oncken se jako třináctiletý dostal nejprve do Skotska a potom do Anglie, kde žil až do roku 1823. V Anglii se pohyboval v prostředí independentů, tedy tzv. “svobodných církví”, v roce 1820 prožil obrácení u londýnských metodistů. Stav svobodných církví ve Velké Británii v 19.století by se v této době dal charakterizovat dvěma slovy “emancipace” a “expanze” a tak není divu, že tím Oncken nezůstal nedotčen. V roce 1823 přišel do Hamburgu jako zástupce “Continental Society for the Diffusion of Religious Knowledge over the Continent of Europe”. Rozšiřuje Bible a křesťanskou literaturu, věnuje se přístavní misii a kromě jiného dává v roce 1925 impuls ke vzniku první Nedělní školy v Německu. Daří se mu oslovovat řadu lidí, při úvahách co s nimi dál vchází ve styk nejprve s anglickými baptisty pak i s americkými (Misijní společnost v Bostnu) a 23. dubna 1834 je založen v Hamburgu první baptistický sbor v Německu. Oncken se stal jeho kazatelem, ovšem vyhledává a zapojuje další spolupracovníky zmiňují se zejména Gottfried Wilhelm Lehmann (1799-1882) a Julius Köbner (1806-1884), ale i mnoho dalších, takže tehdy vzniká ono úsloví, které si baptisté jako určité memento a možná už spíše s nostalgií připomínají : “Co baptista to misionář!” Jejich působením se šíří baptistické učení a vznikají sbory neuvěřitelně rychle v Německu, Východním Prusku a vůbec v Pobaltí, v německo-jazyčném prostředí Ruska, Polska, Rakousko-Uherska a vlastně až na Balkán a na severu i ve Skandinávii. Kromě Hamburgu vznikají první sbory 1837 Berlín, 1838 Stuttgart, 1839 Kodaň, 1841 Klajpeda a Miastko u Slupska, 1844 Elblang, 1846 Štětín, Wroclav, Budapešť, 1849 Legnice a Curych.

Z Východního Pruska se skrze Heinricha Assmanna, který sám nebyl členem baptistického sboru, dostalo baptistické učení k Varšavě ke Gottfriedu Friedrichu Alfovi, učiteli ve vsi Adamov u Polutska. Učitelé se vykytují pak při šíření baptismu častěji. Alf vyučoval děti, ale vedl také náboženská shromáždění dospělých. V Adamově vznikla brzy skupina baptistů, patřící nejdříve ke sboru ve Stolzenbergu, ale po návratu G.F.Alfa ze studia v Hamburgu (1859) se sbor osamostatnil. Odtud se baptistická práce rozšířila do Kičina, kde Alf založil sbor v roce 1860 a z Kičina do obce Kurowek. Kurowek byl osadou, do níž v roce 1861 přišli němečtí osadníci. Poblíž neměli žádný sbor, takže se shromažďovali sami v biblických kroužcích a staral se o ně učitel Pullmann. Nechtěli existovat bez církevního zakotvení, takže nějaké hledali. Nejprve se zdálo, že by připadal v úvahu Herrnhut. Do Kurowku však pronikly zvěsti o baptistech. Nebyly to zvěsti přejné, spíše odpudivé o nejrůznějších nepřístojnostech, takže vyvolaly odpor a obavy. Avšak jakýsi “ochranovský” který přicházel z Ruska, kurowské uklidnil, dal jim pravdivé a spolehlivé informace. Brzo potom se vydali podívat se na baptistický křest do Kalisze, byl tam tehdy Alf. Od té doby se přikláněli k baptistům, až v roce 1868 pozvali misionáře Eduarda Aschendorfa, aby zde kázal. V tom roce bylo v Kurowku 35 baptistů, v roce 1869 již 85 a tvořili stanici Kičinského sboru. V roce 1870 se ustanovil v Kurowku samostatný sbor.

Kurowek se nacházel asi 4 km od Zelova a 1 km od další obce, kde žili potomci exulantů, od Požděnic. Všelijaké zvěsti o baptistech se rychle donesly i sem. Někteří Češi se rozhodli, sami se přesvědčit, oč jde. Když Kurowek navštívili, nenašli tu žádné nepřístojnosti ani senzace, ale křesťany, kteří s onou probuzeneckou vroucností a upřímností vyznávali svou víru. Navíc měli tehdy němečtí baptisté vyznání víry, které bylo ryze reformované, což také mohlo mít vliv na reformované Čechy. Styky se stávaly častější, až se někteří z Čechů stali baptisty.

V první řadě je třeba zmínit opět učitele Karla Kulhavého. Narodil se v roce 1820 v Čermíně, ale v roce 1843 přišel do Faustynova a potom do Kučova, kde tedy učil děti a také konal shromáždění dospělých, neboť farář sem pouze dojížděl. Byl zřejmě pilný a měl plnou důvěr zelovského faráře Mozese, neboť ten jej chválil a při několikeré žádosti o uvolnění z učitelského místa Kulhavého vždycky přemluvil, aby zůstal. V roce 1868 však již učitelem není, ale je hospodářem v Luszczanowicích a v tomto roce také sděluje staršovstvu zelovského reformovaného sboru, že je jinak věroučně orientován. I tehdy farář Mozes nabádal zelovské, aby byli trpěliví a neunáhlovali se v jednání, v květnu 1869 však sděluje konzistoři, že Kulhavý přešel k “anabaptistům”, kteří jsou v Kurowku, a že koná ve svém domě shromáždění, na která chodí z Kučova 3 rodiny – Jana Pospíšila, Pavla Tomeše a Jana Kouteckého. Po několika měsících baptista Kulhavý koná shromáždění i v Požděnicích a na podzim i v Zelově. Wójt Rejchrt v tomto roce oznamuje, že v Zelově a okolí je 13 baptistů. O rok později se už jejich počet zvětšil o rodiny Karla Jersáka, Karla Dedeciuse, Samuele Pospíšila, Matěje Jersáka, Karla Pospíšila a dalších sympatizantů, kteří ještě nebyli pokřtěni ponořením. Podle Bednarczyka a Kupsche byl prvním Čechem, který se nechal v roce 1870 pokřtít ponořením na vyznání víry Karel Kulhavý a potom v roce 1872 Karel Jersák a Karel Dedecius. Vztahy Čechů a baptistů v Kurowku však nezůstaly neproblematické. Karel Kulhavý měl vlastní představy a názory, mnohdy svérázné, které s kurowskými neladily. Šlo o samostatné vedení českých baptistů, křest trojím ponořením, ba ani v názoru na křest dětí a jejich účast při Večeři Páně se Kulhavý s kurowskými nepohodl. Většina českých baptistů stála však na straně kurowských bratří, nepodpořila Kulhavého, který byl ze sboru vyloučen a vrátil se do církve reformované. Čeští baptisté se stali stanicí kurowského sboru. V roce 1878 přešel k baptistům člen staršovstva reformovaného sboru Josef Němeček a s ním skupina osob, v roce 1882 se baptisté zvětšili o dalších 60 členů. Tato situace nebyla samozřejmě jednoduchá, vznikala řada různých neporozumění, rozbojů, napětí i obav. Jedna strana obviňovala druhou z toho, že nejsou znovuzrození a obrácení a naopak zase, že jsou bludaři a blouznivci.

Česká baptistická shromáždění se konala nejprve v domě Karla Dedeciuse v Požděnicích, ale i v dalších rodinách a sloužili při nich bratři Pujmon a Karel Jersák. V roce 1874 byla pronajata pro shromáždění v Zelově místnost v domě wójta Gesiorowského a bylo rozhodnuto, aby čeští baptisté měli vlastního kazatele. Stal se jím Karel Jersák, který byl ordinován Gottfriedem Friedrichem Alfem. Jak počet baptistů rostl, bylo třeba uvažovat o vlastní modlitebně. Bylo koupeno menší hospodářství, 7 ½ morgu pole s lesem a velkou starou chalupou, ve které byla dříve textilní barvírna. 600 rublů na koupi bylo vybráno při sbírkách mezi českými a německými baptisty, 400 rublů bylo vypůjčeno a půjčovali i lidé, kteří nebyli baptisty, ale chtěli vybudování modlitebny podpořit

V roce 1884 se v Zelově usadil mladý absolvent hamburského semináře J.Hart. Mladší, vzdělanější a výřečnější kazatel se některým členům sboru zalíbil víc než jednodušší Karel Jersák, takže v roce 1885 bylo rozhodnuto ustanovit kazatelem v Zelově Harta. Kazatel Jersák zarmoucen odešel ze Zelova do Lodže, ale i zde pokračoval v kazatelské službě a založil zde nový sbor. S nástupem nového kazatele došlo k formálnímu ustanovení samostatného sboru v Zelově. Slavnostním kázáním na text Ef 2,20-22 sloužil kazatel Ondra. Po kázání byly přítomným členům zopakovány hlavní články vyznání víry a poté, když povstali a potvrdili, že ve sboru budou jednat podle Božího slova byl sbor konstituován se 108 členy. Současně bylo také dohodnuto, že němečtí baptisté z okolí budou patřit do sboru v Kurowku, zatímco všichni Češi se připojí ke sboru v Zelově. Velice brzo však začalo docházet mezi novým kazatelem a sborem ke sporům. Hart zavedl přísnou kázeň – chlapci a dívky nesměli být společně, stejně tak vdovy a vdovci, po trojím napomenutí i za malichernosti byli členové sboru vylučováni, došlo i k nedohodě mezi kazatelem a sborem ve věci jeho platu. Spory vyrcholily tím, když kazatel Hart zamkl modlitebnu a 6 měsíců se v ní nekonala shromáždění. V roce 1890 Hart ze Zelova odešel do Hamburgu, kde se stal adventistou.

Zelovský sbor požádal bratra kazatele Jersáka, aby se vrátil. Ten však, maje trpké zkušenosti z posledního roku v Zelově, odmítl a dále se věnoval slibné misijní práci v Lodži. Zelovským nezbývalo nic jiného, než si sloužit sami. Bratři Pavel Čáp a Josef Volanský založili v té době nedělní školu pro děti a sdružení mládeže. Pod vedením Josefa Volanského byl také založen pěvecký sbor.

Na podzim roku 1891 požádal sbor bratra Jana Pospíšila z Michalovky na Volyni, aby se stal jejich kazatelem. Ten nabídku přijal a dne 11. listopadu téhož roku byl uveden v Zelově do kazatelské služby. Za jeho působení sbor duchovně ožil a byla vybudována nová modlitebna, sloužící baptistům v Zelově dodnes. Kazatel Pospíšil, v době svého působení v Zelově, prospěl českým baptistům i tím, že vydal svým nákladem oblíbený zpěvník "Harfa siónská". Po celou dobu jeho práce sbor duchovně rostl, a proto po jedenácti letech jeho působení, bylo s lítostí přijato jeho rozhodnutí, odejít na Volyň, do Mirotína.

Dříve však, než bratr Pospíšil odešel, přijal povolání za kazatele zelovského sboru průkopník baptistické práce v Čechách, bratr August Meereis. V říjnu 1902 předal bratr Pospíšil ve shromáždění sboru svému nástupci sborovou bibli se slovy: "Tuto svatou knihu ti předávám, čti v ní a studuj Písma svatá, vzdělávej se v ní a nikdy od ní neodstupuj." V době svého působení v Zelově se bratr Meereis obzvlášť věnoval nedělní škole, kam chodívalo 80 až 120 dětí, někdy i více. Mnozí z nich na něj dlouho a rádi vzpomínali. 30. září 1906 se bratr Meereis se sborem rozloučil a odjel s rodinou do USA, do Texasu, kde pokračoval v misijní práci. Tolik tedy o počátcích a prvních letech existence prvního českého baptistického sboru.

Počátky českých baptistů tedy nejsou kupodivu ani v Čechách či na Moravě, ani třeba v USA , jak by se snad dalo čekat, ale mezi potomky českých exulantů v Polsku. Český baptistický sbor v Zelově žil intenzivním duchovním životem až do konce 2.světové války, kdy téměř všichni jeho členové reemigrovali do ČSR. Zde, v “zemi otců” založili dva sbory – v Liberci a v Šumperku, ale stopy po nich nebo jejich potomcích lze nalézt ve většině sborů Bratrské jednoty baptistů v ČR.

J.Bistranin



 
Příbuzné odkazy
· Více o Historie českých baptistů
· Novinky od Bolek


Nejčtenější článka o Historie českých baptistů:
První řádná kazatelka v historii Bratrské jednoty baptistů


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4.41
Hlasů: 17


Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Počátky prvního českého baptistického sboru" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.19 Seconds