Notabene - Hydepark baptistů - Nová kniha exprezidenta Cartera

„Vliv náboženského fundamentalismu na americkou politiku je příčinou mravní krize, která ohrožuje naše národní hodnoty,“ píše bývalý prezident Spojených států Jimmy Carter ve své nejnovější knize nazvané Our Endangered Values: America's Moral Crisis. Carter je baptista a nemůže se smířit se změnami, které v posledních letech probíhají v Jižní baptistické konvenci, největší protestantské denominaci v USA.

Poprvé, kdy Carter pocítil závan fundamentalismu, byl ještě prezidentem. Tehdy se moci v Íránu chopil ajatolláh Chomejní, který označil USA za Velkého Satana a po 14 měsíců podporoval své stoupence při zadržování 52 Američanů jako rukojmích. Zhruba ve stejném čase se tradiční recepce v Bílém domě účastnil i tehdejší předseda Jižní baptistické konvence. Rozloučil se s Carterem se slovy: „Modlíme se, pane prezidente, abyste se zřekl sekulárního humanismu jako svého náboženství.“ Šokován a v nejistotě, co tím vlastně chtěl říci, obrátil se Carter na svého kazatele v baptistickém sboru First Baptist Church ve Washingtonu. Kazatel mu tenkrát sdělil, že malé skupině konzervativních baptistických funkcionářů se podařilo dát dohromady politickou podporu pro volbu nového předsedy celé denominace.

Tenkrát celou záležitost Carter vnímal jen okrajově, postupem času ho však změny probíhající v Jižní baptistické konvenci zasáhly docela osobně. Noví vůdci na ústředí církve v roce 2000 učinili zásadní změnu ve vyznání této denominace. Vypustili větu „jedinou autoritou ve věci víry a života je pro baptisty Ježíš Kristus, jehož vůle je zjevena ve svatých Písmech“. Carter se svou ženou Rosalynn se nato rozhodli přerušit s Jižní konvencí vztahy, nadále však zůstávají aktivními členy svého sboru.

„Tím, že z vyznání vypustili onu větu, se vůdci na ústředí postavili na místo samotného Ježíše,“ píše Carter. Nové znění vyznání se krátce na to skutečně stalo povinným a všichni zaměstnanci církve, ať už administrativní pracovníci, děkani a profesoři teologických seminářů nebo misionáři působící v zahraničí se s novým zněním buď ztotožnili nebo museli odejít.

„Nejnovějším posunem,“ pokračuje Carter, „je rozhodnutí vůdců ukončit členství Jižní konvence ve Světové baptistické alianci.“ Jako důvod uvádějí její údajný liberalismus. „Toto tvrzení,“ píše Carter, „zásadně odmítají evropští baptisté, kteří statečně zápasili s útlakem v době sovětského komunismu a vystavovali sami sebe v nebezpečí když se odmítali vzdát svého tradičního duchovního dědictví.“

Carter dovozuje, že i když se americkým čtenářům mohou zdát změny uvnitř Jižní baptistické konvence jako nezajímavé, faktem je, že mají hluboký dopad na každého občana. Podobné, vzájemně provázané změny se totiž odehrávají i v celém americkém politickém systému. „V průběhu posledního čtvrtstoletí,“ píše Carter, „je pravicové křídlo americké politiky často v přímém spojení se stejně smýšlejícími křesťanskými kruhy.“ Carter tuto alianci politiků a náboženských vůdců obviňuje z mnoha hříchů. Seznam, který ve své knize uvádí, zahrnuje například „zvláštní přízeň vůči mocným na účet ostatních občanů, opuštění principu sociální spravedlnosti, očerňování těch, kteří jsou jiní, nezájem o ochranu životního prostředí a o omezení chudoby, pokusy vyloučit ty, kteří se odmítají přizpůsobit, tendence k jednostranným diplomatickým akcím bez zřetele na mezinárodní dohody, nepřiměřený sklon ke konfliktům a využívání strachu jako prostředku přesvědčování.“

Carter dále uvádí několik hlavních rysů fundamentalismu. „Fundamentalistická hnutí,“ píše, „jsou téměř vždy řízena autoritativními muži, kteří se považují za nadřazené ostatním, utlačují ženy a panují nad spoluvěrci.“ Fundamentalisté vnímají sami sebe jako správné věřící, kteří mají pravdu. Každý, kdo má jiný názor, je v jejich pohledu omezený, případně posedlý zlem. Mají tendenci používat demagogie – zvláště v otázkách, které jsou pro lidi emocionálně citlivé. Úsilí věnované řešení sporů a vyjednávání považují rovnou za znak slabosti. „Krátce řečeno,“ dodává Carter, „tento druh fundamentalismu by se dal shrnout do tří slov: nesmlouvavost (rigidita), panovačnost, výlučnost.“

„Vlivy fundamentalismu jsou patrné i ve veřejném životě, zejména v proplétání se církve a státu,“ tvrdí Carter. Křesťanští fundamentalisté v průběhu dvou posledních desetiletí stále zřetelněji a otevřeněji odmítají Ježíšův příkaz „dávat císaři, co je císařovo a Bohu, co je Boží“. Ve Spojených státech se podle Cartera odehrává pečlivě plánovaná křížová výprava, která má za cíl splynutí fundamentalistických křesťanů s pravým křídlem Republikánské strany. Ačkoli se takový vývoj jeví některým Američanům jako chvályhodný, pro ty, kteří považují odluku církve a státu za zásadní mravní hodnotu, je takové splývání vážným problémem.

„Jednou z nejbizarnějších míchanic náboženství a politiky,“ pokračuje Carter ve své nové knize, „je vliv fundamentalistů na americkou politiku na středním Východě.“ Aby se naplnila biblická proroctví, prosazuje se touha urychlit nadcházející „vytržení“ (rozuměj: vytržení církve z tohoto světa v posledních dnech). Součástí této vize je válka na středním Východě, při níž Židé obsadí celou svatou zemi. Následovat bude „vytržení“ kdy se všichni Židé buď obrátí ke křesťanství nebo shoří. „Na základě těchto východisek někteří křesťanští vůdci,“ dovozuje Carter, „skutečně obhajují válku v Iráku a okupaci Západního břehu Izraelem.“

Na adresu americké vojenské síly Carter dodává, že je rád, že má národ silnou obranu, ale počet a fyzická odolnost nejsou podle něho jedinými znaky supervelmoci. Patří k nim také prokazatelná věrnost pravdě, spravedlnosti a míru, dále svoboda, pokora, lidská práva, velkorysost a podpora ostatních mravních hodnot.

Tolik z nové knihy bývalého amerického prezidenta baptisty Jimmy Cartera. Jeden ze současných vůdců Jižní baptistické konvence Richard Land na Carterovu knihu reagoval příznačně slovy: „Sám mám víc společného s papežem Janem Pavlem II. než s Carterem.“

(převzato ze zpravodaje libereckého sboru "Vykopaná hřivna")

	Hledej
	Je a Oto Vytvoření registrace
	Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 5346, komentáře < 7 dní: 0, komentářů celkem: 5008, adminů: 23, uživatelů: 2923