ZÁPIS Z ROZPRAVY O SEMINÁŘI BRATRSKÉ JEDNOTY BAPTISTŮ KONANÉ

V RÁMCI MIMOŘÁDNÉHO SJEZDU 4. LISTOPADU 2005 V LOVOSICÍCH

Rozpravu vedl bratr kazatel Milan Svoboda z cvikovského sboru, člen Výkonného výboru, za přítomnosti asi třiceti přítomných.

Bratr kazatel Svoboda připomenul návrh Výkonného výboru podaný na posledním Sjezdu delegátů konaném 5. března 2005 v Kroměříži, který však nebyl projednán. V návrhu se jednalo o odsouhlasení přípravné komise pro založení Baptistického teologického semináře ve složení: kazatel Mgr. Svoboda, kazatel Ing. P. Coufal, Ing. J. Jackanič, Vl. Malý, Ing. M. Žitný, kazatel J. Titěra a kazatel Vl. Donát. Bratr Svoboda nastínil možnosti předmětů diskuse včetně zaměstnávání se Vyšší odbornou školou Dorkas v Olomouci. Návrh dále obsahoval vyjmenování několika úkolů této komise, včetně mandátů (viz vlastní návrh pro sjezd).

Bratr kazatel Svoboda v úvodu vyzval přítomné k tomu, aby se zodpovědně zamýšleli nad VOŠSaT - Dorkas v Olomouci ve smyslu plnění původního poslání. Objasnil, že návrh Výkonného výboru byl podán především z důvodů současného nedostatku kazatelů a ne náležité spokojenosti se stávajícími možnostmi nabízenými současnými teologickými učilišti. Bylo podotknuto, že v záměru založení semináře je nejen otázka nových studentů s předpoklady kazatelské služby, ale i případné doškolování kazatelů, kteří již v duchovenské službě stojí.

V pestré diskusi se postupně otevíraly a zodpovídaly nejrůznější věci týkající se předmětu:

- sestra E. Titěrová se ptala na současný počet studentů teologie. Bylo sděleno, že Jednota nemá přehled o jednotlivých studentech, protože teologické školy v současnosti nevyžadují doporučení ke studiu jak Jednoty tak místního sboru. Výkonný výbor zná jména několika studentů teologie, nebyl však požádán o jejich doporučení a tak s nimi ani není v oficiálním kontaktu. Jeden ze studentů ETS podotkl, že ke studiu doporučení svého sboru potřeboval (lovosický sbor),

- bratr tajemník J. Titěra připomenul, že dřívější vazbou se studenty býval "Studijní řád", nyní však nikdo o stipendium nežádá a tudíž se v případě teologických studií jedná o "soukromou záležitost". Podotkl, že by se tato disproporce měla řešit.

- bratr kazatel D. Stehlík připomněl význam "Studijního řádu" a "Ordinačního řádu" a vznesl otázku, zda se za budoucí kazatele modlíme. Jak má Pán Bůh povolávat, jestliže se za povolání nových kazatelů nemodlíme! Neukazuje skutečnost nedostatku kazatelů na chybu, která je v nás?

- bratr kazatel Hlaváček upřesňuje, že "Ordinační řád" nevyžaduje nahlášení studií teologie Výkonnému výboru a dodává, že podmínkou kazatelské služby není nutně absolvování studií.

- bratr kazatel J. Vychopeň poukazuje na vypracovanou koncepci vzdělávání kazatelů.

- bratr kazatel M. Svoboda vstupuje do diskuse a upřesňuje, že vize Výkonného výboru spočívá v tom, že zamýšlený seminář má zajišťovat jak teoretické vzdělání, tak má dbát o náležitou přípravu ve smyslu praxe. Nesmí se také zapomínat na výchovu charakterů studentů. Připomíná se viditelný pokles zájemců o teologický směr VOŠSaT - Dorkas po odchodu bratra kazatele Dr. P. Titěry.

- bratr kazatel P. Hlaváček si posteskl nad skutečností, že většina sborů se nepřihlásila k VOŠSaT jako "své" škole. Dokonce kazatelé, kteří byli ve školní radě posílali studenty ze svých sborů na jiná teologická učiliště.

- (?) "Nemáme koncepci! Kdyby byla, měli bychom naději" Co bylo nadhozeno v roce 1999 se má rozpracovat. Potřebujeme vědět, kdo bude učit, jaký je teologický záměr.

- bratr kazatel Svoboda připomíná nutnost celoživotního sebevzdělání kazatelů bez ohledu na věk. Koncepce záměru Výkonného výboru se musí dolaďovat. Je zde otázka, zda současná koncepce nemá vycházet ze stávajících možností, které nabízí současné semináře a fakulty.

- bratr kazatel Vl. Donát klade otázku, zda se dovedeme nadchnout. V současnosti nám chybí nejméně 10 kazatelů a stejný počet misijních pracovníků. Kdybychom měli přírůstek alespoň dvou kazatelů ročně, bylo by to nadějné.

- bratr kazatel M. Svoboda vyzývá sbory, aby v rámci vzdělávání svých členů mysleli i na pořádání seminářů, které by měly na zřeteli budoucí možnost kazatelské služby.

- bratr K. Smilek zmiňuje skutečnost svého sboru, který má několik studentů (4?), kteří studují teologii v Banské Bystrici, což je do jisté míry ovoce požehnané činnosti Word of Life v Černé hoře. Na druhou stranu vyjádřil jistou nespokojenost s ETS v Praze, který v jednom případě nenaplnil očekávání jejich sboru. Přišli k závěru, že na tento seminář nebudou své studenty posílat.

- bratr Vl. Malý připomněl, že hned zpočátku života naší Jednoty se pomýšlelo na založení vlastního semináře.

- bratr M. Šolc vyzval k důkladnému zhodnocení situace včetně vyjádření spokojenosti nebo nespokojenosti se stávajícími teologickými učilišti. Nabízí se, že by mohl případné postoje tlumočit řediteli ETS v Praze, se kterým se pravidelně vídá na poradách ČEA.

- bratr R. Pospíšil upozorňuje na skutečnost, že seminář by byl pravděpodobně prvním stupněm studia a je zde dále IBTS, který může sloužit k dalšímu vzdělávání.

- bratr kazatel J. Titěra tlumočí obsah dopisu ředitele ETS Dr. K. Taschnera, který žádá o bližší kontakty s jednotlivými jednotami a prosí o užší vztah jak mezi studenty a místními sbory, tak mezi studenty a Výkonným výborem. Dále zmínil bratr Dr. Parusheva z IBTS, který nabízí různé druhy studia a ptá se, zda mají mít na zřeteli své studenty místní sbory nabo Výkonný výbor.

- bratr kazatel J. Pospíšil se ptá, co znamená v tomto případě slovo "vize". Je to určitý návrh nebo pouhé nadšení. Pro nadšení musíme být získáni. Kdo bude učit? Nezačínejme od budov, ale od lidí!

- bratr kazatel Vl. Donát sděluje, že na Ukrajině mají 53 seminářů a 5.830 studentů. Ukrajinští baptisté odmítli semináře jiných denominací. Jejich obdarovaní studenti nakonec odešli do církví, které jim vzdělání poskytly, slabí studenti s "ztratili". Bratr se dále ptal, proč  je ve VOŠSaT tolik římských katolíků? Není to chybou všech nás?

- bratr kazatel Vl. mečkovský podotýká, že vizi lze přijmout. V případě, že se za ni máme opravdu postavit, je nutné ji náležitě rozpracovat.

- bratr kazatel Svoboda se ptá, kdo se má za skutečnost vzdělávání kazatelů postavit. Těžko lze tento zájem předpokládat ze strany místních sborů. Sbor, který je spokojen se svým kazatelem, nehledá řešení této otázky. Bratr by byl spíše nakloněn vycházet ze skutečnosti stávajících seminářů a fakult, na druhé straně však poukazuje na to, ža tato učiliště opomíjejí "výchovu charakterů" studentů.

- bratr P. Vychopeň (Praha4) je přesvědčen, že vizi o založení semináře by nemělo být problémem zpracovat např. v rozsahu na patnácti stranách.

- bratr kazatel Hlaváček podotýká, že se diskuse dotýká dvou předmětů: jednak celoživotního vzdělávání kazatelů (založení nového semináře) a dále doplňujícího vzdělávání při studiích (případně již sloužících kazatelů).

- bratr kazatel Svoboda v této souvislosti připomíná možnost spolupráce např. s TCM v Heiligenkreutzu.

- bratr kazatel  M. Kern se ptá,  zda se konkrétně hovořilo o skutečnosti výchovy charakterů budoucích kazatelů s vedením TCM.

. bratr kazatel Svoboda odpovídá, že otázka je ve fázi zvažování možností.

- bratr kazatel Hlaváček se ptá, jaký mandát by měla navrhovaná komise. Každá škola musí prezentovat nejprve "projekt".

- sestra Titěrová vyzývá k tomu, abychom si ujasnili priority. Jestliže to má být výchova charakteru, pak se musí jednat o stálou péči, ne nárazovou.

- bratr kazatel Donát sděluje, že Výkonný výbor má plán svého navrhovaného záměru na šedesáti stranách, ale kdyby byl přednesen, asi by nemohl být přijat. Možná, že Výkonný výbor svůj návrh stáhne, ale sezve příležitostně zájemce o celou záležitost k dalšímu projednávání. Dále bratr podotýká, že u stávajících škol, mimo jiné, postrádá i takovou věc, jako je výuka manželské pastorace. Je toho však podstatně více.

- bratr Štěpánek (Pardubice) sděluje, že ho mrzí, že diskutovaný projekt nebyl dosud prezentován.

- bratr kazatel Šolc vítá tento rozhovor, který svědčí o zájmu Výkonného výboru tuto vážnou situaci v Jednotě zodpovědně řešit.

- sestra Jersáková (Brno) upozorňuje na řadu otázek, které s celou problematikou souvisí. Jedná se o výuku budoucích kazatelů i ve směrech jako: otázka organizace a řízení sboru (např. vedení porad); právní otázky; finanční problematika; rétorika; psychologie; sociologie (průzkumy, jejich příprava, prezentace myšlen, apod.).

zapsal Miloš Šolc ml.