VV se sešel na svém prvním společném jednání v kompletním složení i s náhradníky. Zabýval se otázkami spojenými s fungováním VV, jeho posláním a společnou vizí do tohoto volebního období. Projednali jsme organizační i principiální náležitosti našich setkání (VV se schází pravidelně 5 x ročně, na všechna setkání jsou zváni i náhradníci) a v případě potřeby se scházíme i mimořádně nebo hlasujeme online.

Poslání Výkonného výboru vidíme především v pomoci BJB jako společenství sborů v domluvených oblastech společné služby, v motivaci, podnětům a organizaci záležitostí, které přesahují život jednotlivého sboru. Jednotliví členové VV se také sdíleli o tom, ve kterých oblastech vidí své osobní priority a jak je mohou pomoci naplňovat. Společně vidíme jako důležité, aby se posilovalo vzájemné společenství mezi sbory a jednotlivými bratry a sestrami v naší Jednotě, proto bychom chtěli uprostřed našeho volebního období uspořádat jednu velkou společnou konferenci pro všechny generace. Chceme, aby bylo více připravených duchovních pracovníků ve sborech, včetně nové generace kazatelů. Věříme, že tomu napomůže vzdělávací program Timoteus, kurzy Vzdělávání na cestě, kurzy kazatelů a tematické vzdělávací konference. Chceme dále povzbuzovat k misii, aby ze stanic vznikaly nové sbory a zároveň chceme napomáhat stávajícím sborům k  obnově a duchovnímu růstu. Nechceme zapomínat ani na malé sbory, které často řeší otázky svojí budoucnosti a potřebují pomoc od jiných sborů nebo z BJB. Na příštím setkání budeme v těchto rozhovorech pokračovat.

V roce 2020, hned na jaře, kdy lidé byli nuceni přijímat různá omezení, jsem se dovtípil, že velmi brzy budou čelit rozhodnutí v souvislostí se snahou zavést povinnou vakcinaci. Nikdo mi tuto prognózu nevěřil, jelikož média tuto možnost vehementně popírala, a někteří mě považovali za krajního pesimistu.

Přednáším vakcíny z pohledu farmaceuta a již počátkem jara jsem se rozhodl se napsat v češtině podrobnější článek, aby si čtenáři mohli ve svém jazyce přečíst danou problematiku komplexněji. Další článek jsem pak věnoval bezpečnosti vakcín a kolega napsal článek o bezpečnosti vakcín proti Covid-19. Následující článek jsme věnovali problematice genových RNA a DNA vakcín. Odlehčenou statí jsem přispěl i do sborníku Institutu Václava Klause. Poslední článek se pak týká etiky očkování a nežádoucích účinků vakcín.

Letošní zprávu píšu v době probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině, který těžce zasahuje tuto nám blízkou zemi, ale také silně ovlivňuje život u nás. Jsem vděčný za to, že naše Jednota, sbory i jednotlivci spolu s modlitbami poskytují všemožnou praktickou pomoc, finanční, materiální i duchovní. Přestože nyní žijeme každý den těmito aktuálními starostmi, účelem mojí zprávy je pohled zpět, zhodnocení nejdůležitějších událostí a života naší Jednoty v minulém roce. A jelikož dubnovým sjezdem delegátů končí i funkční období práce současného Výkonného výboru BJB, připojím posléze i několik myšlenek k uplynulým 5 letům v BJB.

Stále znovu se v médiích (našich i zahraničních) dovídáme, že ten a ten člen nějaké náboženské komunity, který byl donedávna nábožensky vlažný, případně stál úplně na okraji, se ve své víře či orientaci „zradikalizoval“ a stal se teroristou. Někdy je takto charakterizována i celá skupina. Zpravidla se dnes jedná o mladé muslimy – muže i ženy – kteří odcházejí bojovat za tzv. Islámský stát či jiné podobně zaměřené útvary na Blízkém východě nebo v Africe, nebo v jejich jménu a s jejich požehnáním působí záměrně destruktivně v prostředí západní kultury. Už se ovšem můžeme setkat i se zprávami o „radikalizaci“ odpůrců přijímání migrantů z válkou sužovaných zemí, zejména právě muslimů, a paradoxně dokonce i o „radikalizaci“ frustrovaných odpůrců českého prezidenta. Za pozornost však stojí především „radikalizace“ v oblasti náboženství. Co se tím míní a je taková nálepka vůbec vhodná?

Slovo „radikální“ a všechny jeho odvozeniny vycházejí z latinského výrazu „radix“, který znamená „kořen“ ve smyslu základu či výchozího zdroje nějakého fenoménu. „Radikalizace“ by tak měla znamenat „návrat ke kořenům“, orientaci na to, co je v naší duchovní formaci zcela základní a výchozí. V zavedeném úzu se však tento smysl už ztratil a radikalizací se míní přechod k bojovnější, nesmlouvavé a po vnější stránce brutálnější verzi nějaké povýtce konfrontační ideologie, která v případě náboženství nemá s duchovními kořeny nebo základy obvykle vůbec nic společného a představuje naopak spíš jejich protiklad.

Křesťanství je nízkoprahové náboženství. Když se porozhlédneme po pestré krajině různých náboženských tradic, velmi často přitom narazíme na fenomén určité výběrovosti. Na více či méně přísné odlišování širokého okruhu sympatizantů a mnohem užšího kruhu zasvěcených, přičemž první mohou na pravdách své tradice participovat pouze částečně, zatímco pro druhé je odhaleno i to, co zůstává před světem skryto. Křesťanství se ve své naprosté většině oproti tomuto modelu vymezilo a programově se stalo náboženstvím „pro každého“.

Bylo by přitom ovšem nedorozuměním, kdybychom se domnívali, že křesťanství je motiv skrytosti cizí. Přesnější by snad bylo konstatovat, že exoterní povaha křesťanství spočívá v tom, že pro všechny bez rozdílu otevírá stejný přístup k tomu, co je a zůstává ze své povahy skryté.

Nápadně se to ukazuje už na samotné postavě Ježíše Krista – tedy na „skrytém zjevení“. Skrytě se odehrávají dva stěžejní body jeho životní cesty: narození a vzkříšení. Pokaždé pod příkrovem noci, pokaždé mimo pohledy lidí. Jak k narození, tak i ke vzkříšení Ježíše Krista je možné se vztahovat pouze ex post, z perspektivy víry, z odstupu. Velmi trefně tuto paradoxní povahu novozákonního zjevení formuloval Martin Luther ve svém výroku: „Bůh se skryl v Kristu.“

SD potvrdil volbu předsedy Odboru mládeže br. Pavla Mrázka.

SD nepřijal návrh na osamostatnění stanice sboru BJB Agapé Plzeň v Karlových Varech.

SD přijal návrh - žádost o členství v BJB korejského sboru Praha Life Tree Church. Výkonný výbor je pověřen k registraci sboru.

SD přijal návrh o členství BJB v České evangelikální alianci. Výkonný výbor je pověřen k podání přihlášky do ČEA.

30. října 2021 proběhla v rámci Konference mládeže v Praze volba vedoucího odboru mládeže. Do volby předsedy byl přihlášen jediný kandidát a to kazatel šumperského sboru Pavel Mrázek.

Volby se zúčastnili zástupci ze třinácti sborů BJB. Pro hlasovalo 10 zástupců, proti byli 3.

Ministerstvo zdravotnictví vydalo dne 25. října 2021 mimořádné opatření č. 948, které upravuje nošení respirátorů a dodržování epidemiologických opatření s účinností od 1. listopadu.

Při bohoslužbách ve vnitřních prostorách se nadále nařizuje používání respirátorů a dodržování rozestupu 1,5 metru mezi osobami, které nejsou z téže domácnosti, tam, kde je to možné bez závažného narušení možnosti konání bohoslužeb. Výjimku mají přednášející, čtenáři, kazatelé, kantoři, zpěváci apod.

Dále platí omezení mimořádného opatření o omezení maloobchodu a služeb Č. j.: MZDR 14601/2021-25/MIN/KAN, které se sice netýká bohoslužeb, ale jiných církevních akcí, např. poutí, tradičních akcí, kulturních akcí, apod., a to tehdy, pokud se jich účastní více než 20 osob:

Vždy jsem měl za to, že ze Staré smlouvy vychází smlouva Nová. Považoval jsem to za přirozené. Nikdy jsem nad tím neuvažoval. Bral jsem to jako axiom, že dvěma body prochází jediná přímka. Pak ale na sousední Granosalis zavítal ze synagogy jeden konvertita k judaismu a začal zde prosazovat tezi nadřazenosti judaismu nad křesťanstvím, které označoval jako bludné, a fanaticky napadat našeho Pána Ježíše Krista i víru v Něj.

Proto jsem byl nucen, v obraně své víry, se podívat na rabínský judaismus podrobněji, ačkoli mne do té chvíle vůbec nezajímal a neměl jsem s ním jakýkoli problém. Náhle jsem musel řešit problém: Co přirozeně navazuje na Starý Zákon: Nový Zákon - či rabínský judaismus?

Starozákonní bohoslužba je popsána mj. v 3. knize Mojžíšově. Chrámová bohoslužba je popsána v 3 knize Mojžíšově, 16. kapitole. A židovská bohoslužba je charakterizována třemi entitami: stánkem úmluvy, později chrámem, veleknězem a obětí. 

Příprava SD

Výkonný výbor se zabýval přípravami SD, který se uskuteční 19. června 2021 v Praze. Věříme, že nedojde ke zhoršení stávající situace a prezenční jednání bude stále možné. V současné době je umožněno jednání orgánů právnických osob (nad 10 osob) za dodržení podmínky negativního testu, laboratorně prokázaného onemocnění a nebo očkování. Podrobné informace rozešle kancelář VV společně s přihláškou na SD nejpozději 2 týdny před termínem Sjezdu.

VV vzal na vědomí dopis sborů Jablonec n. Nisou a Lovosice ohledně plánu ukončení jejich členství v BJB. Dopis najdete v materiálech pro SD ve zprávách za sbory.

VV také vybral své návrhy, které nebudou projednávány na červnovém SD a budou odloženy na listopadové setkání. Tam budou také projednány žádosti o členství v BJB nebo osamostatnění stanic sborů.

Mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví (přílohy usnesení vlády č. 418) se s platností od 3. května včetně mění hygienická omezení takto (vypisuji pouze body týkající se církevního provozu; pomíjím opatření týkající se obchodu, škol apod., podobně jako opatření omezená na Karlovarský, Plzeňský či Královéhradecký kraj; nekomentuji ani omezení přeshraničního cestování a podmínky pobytu cizinců). Oproti stávajícímu stavu se prakticky nic nemění.

Příloha č. 4 usnesení vlády č. 418 upravuje používání ochranných prostředků dýchacích cest takto (zjednodušuji technické požadavky):

Respirátor FFP2, KN 95 bez výdechového ventilu nebo rouška jsou nutné:

a) ve všech vnitřních prostorech staveb, mimo bydliště nebo místo ubytování (např. hotelový pokoj),
b) na všech ostatních veřejně přístupných místech v zastavěném území obce,
c) na všech ostatních veřejně přístupných místech mimo zastavěné území obce, kde dochází na stejném místě a ve stejný čas k přítomnosti alespoň 2 osob vzdálených od sebe méně než 2 metry, nejedná-li se výlučně o členy domácnosti.

Nový průzkum agentury Gallup ukázal, že méně než polovina (47 %) Američanů je členem křesťanského společenství, synagogy nebo mešity. Poprvé tak počet lidí hlásících se k nějakému náboženství klesl pod polovinu.

Jak informuje portál Relevant ještě v roce 1999 to činilo 70 procent. V roce 1937, kdy Gallup poprvé začal dělat průzkum mezi Američany, na tuto otázku odpovědělo kladně 73 procent dotázaných.

Podle Relevant to automaticky neznamená, že Spojené státy se stávají stále více sekulárnější a upozorňuje na rostoucí skupinu lidí (21 %) označující se jako tzv. „nones“. Jedná se o občany, kteří se neidentifikují se žádnou církví nebo společenstvím, ale to ještě automaticky neznamená, že jsou nevěřící.

„Stalo se v oněch dnech /v srpnu 2020/, že vyšlo nařízení /zákon o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 č. 332/2020 Sb. /od císaře Augusta/ resp. předsedy poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Radka Vondráčka, prezidenta ČR Miloše Zemana a předsedy vlády ČR Andreje Babiše/, aby byl po celém světě /resp. v České republice/ proveden soupis lidu.“ (srov. Lk 2, 1)

V křesťanské tradici máme „soupis lidu“ spojený s vánočními událostmi. Autor Lukášova evangelia touto zmínkou zasazuje narození Ježíše Krista do kontextu „světových dějin“ a zároveň vysvětluje, jak došlo k tomu, že se Ježíš „z města Nazareta“ narodil v Betlémě.

V České republice se letošní sčítání lidu v podstatě kryje s velikonočním obdobím a nakonec se týká i víry. Původní návrh otázku na víru a příslušnost k církvi nebo náboženské společnosti neobsahoval, neboť při minulém sčítání v roce 2011 na ni neodpovědělo 45,2 % obyvatel. Dalších 6,7 % sice uvedlo, že jsou věřící, ale neuvedli žádnou církev nebo náboženskou společnost. Nejvíc věřících se tehdy přihlásilo k Církvi římskokatolické (10,3 %), Českobratrské církvi evangelické (0,5 %) a Církvi československé husitské (0,4 %).

Na základě informace generálního sekretáře ERC ke sčítání lidu, které proběhne na přelomu března a dubna 2021, upozorňujeme všechny členy, přátele a sympatizanty baptistického hnutí, že mohou podle svých osobních preferencí vyplnit odpověď na nepovinnou otázku po náboženské víře (ve sčítacím formuláři kolonka B10). Ta je formulována slovy: „Uveďte Vaši náboženskou víru (náboženský směr, hnutí, církev nebo společnost, ke které se hlásíte).“

Otázka je sice zařazena jako nepovinná a formálně její výsledky k ničemu konkrétnímu neslouží, z minulosti ale víme, že výsledky se stanou podkladem pro rozhodování státních a veřejných institucí ve vztahu k církvím na příštích 10 let. Proto zvažte, ač je údaj dobrovolný a nepovinný, vyplnění i této kolonky.

Ve své útlé knize Fantazie a poslušnost z roku 1968 píše Dorothee Sölle: „Je možno v životě přesně rozlišovat mezi poslušností vůči Bohu, kterou máme uznat, a mezi poslušností vůči lidem, kterým ji můžeme nebo máme z dobrých důvodů odepřít? Domnívám se spíše, že jsme dnes jako křesťané povinni podrobit kritice jakoukoli poslušnost a že tato kritika musí být radikální!“ Změnilo se něco zásadního v církvi a společnosti od doby, kdy byla tato slova napsána? Může se zdát, že se změnilo mnohé. Minimálně dnes o významu slova „poslušně“ nepřemýšlíme v bezprostředním stínu politického režimu, který si absolutní poslušnost nárokoval. A nejen to. Od šedesátých let do značné míry vyvanula i dusivá poslušnost autoritám rodinným, generačním, kulturním. Může se tak zdát, že do určité míry je radikalita Dorothee Sölle anachronismem.

Přesto ani my nejsme vyvázáni z nutnosti znovu přemýšlet, je-li poslušnost (českým protestantům tak důvěrně známá, coby hlavní ctnost Karafiátových broučků) skutečně bytostnou součástí křesťanství, nebo spíše jeho Achillovou patou. Už jen proto, že Písmo – zejména v Kralickém překladu – důrazem na poslušnost nešetří. A to nejen ve vztahu k Hospodinu, ale i k „pánům tělesným“ (Ef 6,5). Možná, že nejsme schopni v „životě přesně rozlišovat“, kdy je naše poslušnost na místě, nicméně pokud nechceme odložit Bibli do archivu, nelze neusilovat alespoň o rozlišení nepřesné, situační a nedefinitivní.

V posledních desetiletích, určitě po celou druhou polovinu minulého a v uběhlých prvních dvou dekádách našeho století se mluví otevřeněji o tématech, která byla dříve tabuizována. Jedním z nich je lidská sexualita v kontextu lidské osobnosti a sociálních vztahů. Pozornost vzbuzují i různé menšinové erotické preference, nejvíce z nich snad partnerské soužití osob stejného pohlaví.

Křesťanské církve (a obdobně jiná náboženská společenství) byly brzy postaveny před otázku, jak mají hodnotit homosexuální preference, jak by mělo vypadat doprovázení takových dvojic, je-li možné žehnat takovým erotickým konstelacím na společnou cestu životem, je-li možný jejich sňatek analogický doposud samozřejmému sňatku muže a ženy a mohou-li veřejnou službu v církvích vykonávat osoby, které ke své odlišné orientaci a partnerskému soužití hlásí.

Po kapitole věnované hlavním okruhům námitek, rizik i očekávání a možností, spojených s „provozováním“ bohoslužeb a dalších společných církevních činností na internetu videu (časopis Protestant 10/2020), se autor v závěrečné kapitolce věnuje otázce: Znamená virtuální nutně deficitní?

Virtuální = deficitní?

Tento cyklus byl nazván „církev ve virtuálním prostoru“. Na závěr se ještě vraťme právě k pojmu virtuální/virtualita. V našem kontextu je toto slovo užívané častěji (virtuální církev, virtuální víra, virtuální bohoslužby) než např. slovo „digitální“, které se jako spojení „digitální církev“ často užívá v Německu.

Po kapitole věnované videu a internetu (časopis Protestant 9/2020) v závěrečných kapitolách probere autor hlavní okruhy námitek, rizik i očekávání a možností, spojených s „provozováním“ bohoslužeb a dalších společných církevních činností na internetu.

Média stupňují riziko odcizení

Obavy a nadšení provázejí média po celé dějiny. Souvisí to bezpochyby s dvojím založením člověka: bezdůvodně se bát toho, co nezná, či toho, co je nové; nebo naopak to nové utopicky přeceňovat. Je ale také zřejmé, že obavy a nadšení spojované s médii mají svůj reálný základ. Neboť dvojznačnosti života se nevyhnutelně projevují i ve dvojznačnosti fenoménu médií, tedy těch smyslově vnímatelných prostředků, skrze něž dochází ke komunikaci, i komunikaci evangelia.

Je očividné, že užívání každého média, jak četba knihy, tak poslouchání rozhlasu, chození do kina či sledování televize se stávalo či může stát v nejobecnější rovině tím, co aktualizuje lidské odcizení: (sebe) obelhávání, manipulaci, zneužívání, únik ze světa skutečného do světa neskutečného.

20. listopadu 2020

Svědectví manželů, kteří odmítli kalvinismus.

Zdravím vás,

na vašem Faceboku jsem objevila pro mě a mého manžela zajímavou stránku: Koutek pro ex-kalvinisty, kde je několik zajímavých článků ohledně problematičnosti a odchodu od tohoto učení (které je dle nás ve většině denominacích hlásáno jako pravé evangelium Krista Ježíše).

Dle naší osobní zkušenosti ta zmiňovaná problematičnost souvisela nejen s naší nevědomostí, ale ze stran kalvinistických sborů i s určitým utajováním a zamlčováním toho, co kalvinismus učí.

Konkrétní informace týkající se bohoslužeb v krizovém opatření vlády č. 1375 pro období od 27. prosince 2020 00:00 hodin do 10. ledna 2020 23:59 jsou následující:

IV. omezuje právo pokojně se shromažďovat podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, tak, že každý účastník je povinen mít ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének, a

a) shromáždění, nejde-li o shromáždění podle písmene b), se může konat pouze mimo vnitřní prostory staveb a může se jej účastnit celkem nejvýše 100 účastníků, a to ve skupinách po nejvýše 20 účastnících a při zachování rozestupů mezi skupinami účastníků alespoň 2 metry,

b) shromáždění pořádaného církví nebo náboženskou společností v kostele nebo v jiné místnosti určené pro náboženské obřady se nesmí účastnit více účastníků, než odpovídá obsazenosti nejvýše 10 % míst k sezení, přičemž účastníci, s výjimkou osob vedoucích nebo zajišťujících obřad, po většinu času sedí na sedadlech, dodržují, s výjimkou členů domácnosti, minimální rozestupy 2 metry mezi účastníky sedícími v jedné řadě sedadel, před vstupem do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce, nedochází k podávání ruky při pozdravení pokoje a v rámci shromáždění nedochází k hromadnému zpěvu s výjimkou, kdy zpěváci nebo sbor jsou oddělení od ostatních účastníků shromáždění tak, aby bylo zabráněno šíření kapének;

Po historickém srovnání nástupu s nástupem knihtisku a televize (časopis Protestant 8/2020) se autor dostává k videu a internetu.

Obavy a očekávání – video

Podobné debaty se objevily, když se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století začala objevovat videotechnologie. I s videem se pojil dualismus velkého očekávání a obav: video má dopomoci k větší autonomii diváka a má ho vzdělávat. Divák zítřka bude díky tomu aktivní, bude se podle svých přání podílet na televizním programu, bude kritičtější a selektivnější a sám bude chtít vysílat. Video je chápáno jako faktor emancipace na mediálních koncernech a veřejném mínění. Podobně je streamování bohoslužeb nezávislé na centrálně rozhlasem a televizí přenášených bohoslužbách.

ÚVOD

K níže uvedenému textu, pocházejícímu z knihy br. kaz. Aloise Adlofa "Výklad modlitby Páně" vydané nákladem Křesťanského spolku mladíků v Čechách; vydáno v Praze v r. 1922, bych předeslal to, že každá církev, či sbor je směsicí pšenice a agresivního koukolu, který se snaží pšenici zadusit. (Mt. 7:15; 1Kor. 5; 11:19; 2Kor. 11:13; 2Pt. 2:1; a další). Je tudíž nedokonalá a proto si nemůže nárokovat název "Pravá církev Kristova". Naproti tomu Církev Kristova sestávající z jednotlivých údů byla, je a bude pouze jedna, ať už se její údy nacházejí kdekoli - je bez poskvrny a vrásky. (Ef. 5:27). Jen na pšenici se vztahují Spasitelova slova, že ji brány pekel nepřemohou. (Mt. 16:18). Koukol totiž branám pekelným již slouží.

Pojem, jako např. církev katolická, či pravoslavná, je světský termín, který samozřejmě nemá oporu v Bibli. Jde o náboženské organizace. Z biblického hlediska je každý sbor církví (např. 1Kor. 1:2); někdy skupina jednotlivých sborů (např. 2Kor. 11:8); sbor dokonce existuje i v jediné domácnosti (např. Ř. 16:5; 1Kor. 16:19). Ve svých tvrzeních jdu dokonce tak daleko, že tam, kde se dva, či tři sejdou v Kristově jménu existuje církev Boží, tedy sbor. Koukol se v Kristově jménu ani scházet nemůže! (Mt. 18:20).

Podle dnešního (30. 11. 2020) usnesení Vlády ČR bude s účinností od 3. prosince 2020 na bohoslužbách povolen takový počet účastníků, který v daném kostele nepřekročí 30% míst k sezení.

Toto krizové opatření vlády (ze dne 30. 11. 2020) začne platit 3. prosince 2020 od 00:00 hodin a potrvá do 12. prosince 2020 do 23:59.

Od čtvrtka se budou moci v Česku po šesti týdnech otevřít zčásti muzea a galerie. Vláda rozhodla, že celá země přejde ve čtvrtek do třetího stupně protiepidemického systému. Podle něj se mohou otevřít galerie a muzea z jedné čtvrtiny své kapacity. Podle systému PES by se mohly také otevřít některé památky, musí je ale navštěvovat skupiny maximálně do deseti lidí.

Limit 30 osob ale zůstává i pro menší kostely a modlitebny

Počty lidí na bohoslužbách se budou od čtvrtka řídit velikostí kostela. Po jednání vlády to uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). "Nejen kvůli době adventní jsou upraveny bohoslužby, budou se řídit nikoli absolutním počtem osob, ale kapacitou kostela," uvedl. Obecně má platit pravidlo jedné osoby na 15 metrů čtverečních plochy. V platnosti ale zůstává omezení počtu účastníků dle systému PES, to znamená, že ve 3. stupni je i v malém kostele nebo modlitebně povolen limit 30 lidí na bohoslužbách. Kritérium podle plochy umožní navýšení počtu věřících ve větších chrámech než 450 m2.

Značná část křesťanů se od vypuknutí pandemie nezúčastnila bohoslužby. Výzkumní agentura Barna zjistila, že pětina praktikujících křesťanů v USA (19%) uvedla, že se během pandemie ani jednou nezúčastnila bohoslužeb, ať už osobně nebo online.

Podobně jen něco málo přes pětinu (22%) dospělých, které Barna identifikovala jako ty, kteří někdy chodili do kostela, se taky nezapojilo do bohoslužeb.

Obě skupiny uváděly, že během šesti měsíců před vypuknutím pandemie chodili do kostela nejméně jednou za měsíc. Průzkum byl proveden v září u 1 302 dospělých Američanů. Barna uvedla, že průzkum naznačuje, že sbory musí přemýšlet o způsobech, jak zajistit, aby jejich online bohoslužby byly více než jen kázání. Organizace zdůrazňuje, že výsledky studie dokazují, že je zapotřebí vytvořit propracovanější strategii.

Svateb, pohřbů či bohoslužeb se od středy 18. listopadu smí účastnit 15 lidí místo deseti. Vyplývá to z úpravy opatření omezujícího volný pohyb v Česku, kterou v pondělí schválila vláda. Kabinet dokument upravil tak, aby odpovídal opatřením podle rizikového skóre protiepidemického systému PES. Výjimka ze zákazu volného pohybu bude nově platit i pro sportování na venkovních sportovištích.

Podle dosavadních opatření proti šíření koronaviru se hromadných akcí ve vnitřních prostorech včetně svateb a pohřbů může zúčastnit deset lidí. Nové opatření, jehož trvání je zatím nastavené do ukončení nouzového stavu 20. listopadu, v souladu s pátým stupněm tabulky PES mění tento počet na 15.

Pokud v České republice bude platit čtvrtý stupeň systému hodnocení epidemie, zvýší se počet osob na pohřbech, svatbách a bohoslužbách na maximálně 20 lidí. Vyplývá to ze systému, podle něhož se bude řídit postupné uvolňování protikoronavirových opatření v Česku a který 13. listopadu 2020 představil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Podle dosavadních opatření proti šíření koronaviru se hromadných akcí ve vnitřních prostorech včetně svateb a pohřbů může zúčastnit deset lidí. Veřejné bohoslužby, udělování svátostí a podobné úkony s účastí veřejnosti jsou možné pouze v módu dvou osob, to znamená individuálně jeden duchovní a jeden člověk, popřípadě jedna domácnost.

Aktuálně platná krizová opatření nezakazují veřejné konání bohoslužeb. Omezení volného pohybu účinné od čtvrtka 22. října, kterým se nahrazují dosavadní omezení, se nedotýká možnosti konat bohoslužby a účastnit se jich. Vláda výslovně umožňuje konání shromáždění podle zákona o právu shromažďovacím; pouze omezuje počet jejich účastníků na 100 osob. Každá bohoslužba je současně shromážděním podle zákona o právu shromažďovacím. A protože současné krizové opatření vlády nestanovuje pro bohoslužby zvláštní úpravu, je třeba použít úpravu obecnou.

Jak bohoslužbu svolat?

Bohoslužba nemusí být oznámena obecnímu úřadu jako jiná shromáždění. Může být svolána stejným způsobem jako v běžné době. Vzhledem k současné situaci je vhodné na nástěnku nebo dveře kostela umístit např. tuto informaci:

"Konání bohoslužeb upravuje čl. III. usnesení vlády ze dne 22.10.2020 číslo 1078, podle kterého se může shromáždění účastnit nejvýše 100 účastníků a to po 20 členných skupinách, mezi nimiž bude vzdálenost 2m."