poslal Nepřihlášený
Při svém působení na sousedním GRANOSALIS se stále
setkávám s tím, že diskutující katolíci nám neustále vnucují své
církevní učení - vnucují nám své církevní učitele, nebo otce, které
my NEUZNÁVÁME jako autority, držíce se neochvějně Písma svatého.
Při
svém putování na netu jsem narazil na tyto stránky, komentující hlavní
části katolického učení, které jsou v rozporu s Písmem svatým. Jsou na
těchto adresách:
http://www.prokrestany.cz/anotherjesus/1.htm
I když jsem je pročítal jen velmi zběžně, mám za to, že jde o velmi solidní práci, která za prostudování rozhodně stojí. Při řešení těchto problémů se musíme ptát, nakolik je vůbec ŘKC na biblické půdě a nakolik jsou vůbec katolíci schopni přijmout a reflektovat Písmo svaté.
Uvažujme nyní tento Spasitelův výrok:
Mt. 23:9 „A nikomu na zemi nedávejte jméno ´Otec´: jediný je váš Otec, ten nebeský.“
Spasitel tedy dlouho dopředu předvídá, že si člověk přisvojí titul, patřící jen Bohu. Z toho vyplývá mj. toto:
a) že právo užívat titul patřící jen Bohu nepochází z Bible, ale z Tradice
b) ten, kdo tímto výrokem Spasitele pohrdá, pohrdá samým Spasitelem
Nerespektování výše uvedeného Spasitelova výroku je pod Božím trestem:
Iz. 42:8 „Já jsem Hospodin. To je mé jméno. Svou slávu nikomu nedám, svou chválu nepostoupím modlám.“
Jak starý Izrael, tak i římská církev odmítli Boží vedení. Izrael tím, že odmítl podřízenost Hospodinu a vymohl si po způsobu okolních národů krále, římská církev tím, že odmítla kralování Krista, Základu i Hlavy církve (1Kor. 3:11; Ef. 1:22,23; Ef. 5:22; 2Tm. 2:19), na jehož místo ustanovila papeže. V těchto textech není třeba se přít o význam slov, nebo větných částí – jde o podobenství, tedy o vyjádření něčeho, co lze jen velmi obtížně popsat. Je tedy jasné, že člověk (apoštol Petr) nemůže unést Krista, Hlavu církve, tedy Boha, neboť Nekonečný a Věčný nemůže spočívat na omezeném a časném.
Ale i přes výše uvedený poklesek zůstala v lidu izraelském bázeň před Hospodinem alespoň do té míry, že svým králům nepřisoudili titul patřící jen Bohu, jak o řadu století později provedli římští katolíci.
Někteří katolíci, (na GS např. Elo), se snaží těm, kteří stojí na biblické půdě, vnutit katolickou Tradici, jejíž část, jak jsem již uvedl, je v příkrém rozporu s výše uvedeným Spasitelovým výrokem.
Kdo však o toto vnucování stojí??? Jejich postoje nás, kteří stojíme na biblické půdě, tlačí do pozice biblických apologetů.
Bibličtí apologeti na křesťanském portálu!
SPASITEL SE ZÁSADNÉ NIKOMU NEVNUCOVAL!
Rozdíl mezi Božím slovem a Tradicí je propastný – je dán rozdílem mezi dílem Božím a lidským. Podle ŘKC má tedy monopol na Ducha sv. JEN vedení jejich církve – kdežto jiní pod vlivem Ducha sv. mluvit nemohou – tedy inspirace Duchem sv. je omezena pouze na vedení ŘKC, které svým věřícím cestou např. encyklik sdělí, čemu mají věřit!!!
Poučení od Ducha sv. NIKDY nemůže být s Písmem sv. v rozporu, neboť obě entity mají společný původ a v Bohu neexistuje jakýkoli rozpor:
1J. 1:5 „Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy.“
Duch sv. tedy vede k Písmu a nikoli mimo něj! Duch sv. nás naučí všemu a připomene vše, co Spasitel řekl (J. 14:26) a uvádí nás do veškeré pravdy (J. 16:13), tj. ozřejmuje smysl textů Písma sv., které jediné! obsahuje Bohem zaručené informace, na které je spolehnutí – tedy vše nutné ke spasení. Písmo sv. je absolutní: nelze z něj provádět jakýkoli výběr a držet se jen toho, co se nám (momentálně) hodí:
Jk. 2:10 „Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.“
Žádný biblický text nelze ignorovat, neboť by tím došlo ke svévolné redukci Bible!
Rozhodující jsou tedy pouze biblické postoje, které jediné! jsou v souladu s Duchem svatým:
Mt. 10:32,33 „Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi; kdo mě však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi.“
Papež se v Turecku před muslimy k Božímu Synu NEPŘIZNAL. To ovšem bude mít za následek, pokud v tomto stavu setrvá, že se k němu na věčnosti Boží Syn před svým Otcem také NEPŘIZNÁ.
ZÁSADNÍ OTÁZKA: BYL PAPEŽ K TAKOVÉMU POSTOJI INSPIROVÁN DUCHEM SVATÝM???
Někteří katolíci na GRANOSALIS nám nehlásají Krista ukřižovaného (1Kor. 1:23), aby nás utvrdili a povzbudili ve víře v Boží slovo - ale obracejí nás na svou víru, která je v řadě míst s biblickým učením v příkrém rozporu! Toto je zřejmě dáno dlouhodobým a nezvratným směřováním ŘKC, ve které přestává hrát Písmo svaté roli určující a rozhodující.
Citát z knihy:
Vladimír Čapek: Historie Bible, Kalich 1952, kap. Bible a katolická církev, str. 114:
„Je zajímavo, že v této době katolíci zaujímají k biblickému podání a textu často KRITIČTĚJŠÍ STANOVISKO než protestanté. Plyne to z toho, že Bible pro ně není nedotknutelnou autoritou – jako u orthodoxů – ALE CÍRKEV.“ (konec cit.)
TAK TOTO BYLO PUBLIKOVÁNO JIŽ V ROCE 1952!!!
Že tento trend odklonu od Bible dosud trvá a je zřejmě nezvratný, nám dokumentuje pohled Dominika Duky. Cituji zde ze stránek Davida Nováka, člena Rady CB, které mohu ke studiu doporučit: (http://www.cb.cz/novak). V rubrice „Proč věřit“ - http://www.cb.cz/novak/node/22) - příspěvku „Jedinečnost Bible“ píše:
4. Historická přesnost
Dominik Duka ve svém spise „Úvod do písma svatého starého zákona“ hovoří o tom, že „Bible je ve svém líčení nepřesná, dopouští se chyb v datování. Biblická geografie vykazuje značné mezery a mnoho hrubých chyb.“….na druhou stranu…William F. Albright, (Ph.D.,Litt.D.,D.H.L.,Th.D. LL.D.) jedna z největších autorit všech dob na poli orientalistiky, svého času prezident Mezinárodní organizace starozákonních vědců, ředitel Americké školy orientálních výzkumů v Jeruzalémě, autor více než 800 publikací o archeologii, biblických a orientálních výzkumech napsal:
„Čtenář si může být jist, že v Bibli nebylo nalezeno nic, co by podkopalo rozumnou víru a nic nebylo objeveno, co by mohlo vyvrátit jedinou teologickou doktrínu… Nepotřebujeme se již trápit tím, jak „harmonizovat“ náboženství a vědu nebo „dokázat“ Bibli.“
Historik Robert D. Wilson, znalec 45 jazyků a dialektů, mj. profesor na universitě v Princetonu, hovoří o tom, že „ve Starém zákoně je popisováno okolo čtyřiceti králů žijících mezi lety 2000-400 p.K. Každý je uveden v chronologickém pořádku…s odkazy na krále stejné země nebo zemí okolních… (konec cit.)
Mám za to, že jednou z cest zakalení čisté biblické zvěsti, byla snaha vytvořit církevní učení na biblickém a filosofickém základě, tedy učení, které už musí být ze své podstaty rozdvojené, neboť je koncipováno jako slepenec Božího a lidského. Kam vůbec směřuje ŘKC?
Katolická Tradice je otrávený pramen, který má původ v lidských spekulacích o Písmu svatém. Na živý strom Písma svatého naroubovali lidské úvahy – a to je možné jen tehdy, když nemají k Písmu sv. náležitý respekt.
Bibli je nutné nazírat biblicky a nikoli biblicko-filosoficky, neboť filosofie je s evangeliem neslučitelná.
1Kor. 1:22-24 „Židé vyhledávají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Mesiáše ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství, ale pro povolané, jak pro Židy, tak pro Řeky, je Kristus Boží moc a Boží moudrost.“
1Kor. 1:19 „Je psáno: Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.“
Pod vlivem Platóna byli např. Klement alexandrijský, Origenes, Dionysius i Augustin. Tomáš Akvinský se zase pokoušel o jakousi syntézu křesťanského vyznání a Aristotela. Tím nechci říci, že vše co napsali, je špatné. Vykonali jistě mnoho dobrého - nicméně se v řadě případů odchýlili od Písma sv. a vytvořili jakousi směsici Božího a lidského, kde se časem již nerozlišovalo mezi Božím a lidským. Jejich omyly však generují časem omyly další. Protože ŘKC přijala jejich učení bez výhrad, bylo její církevní učení zatíženo omyly do té míry, že se ho již nedokáže zbavit. Čemu dáme přednost?
Jak je vidět, katolíci degradovali Písmo svaté na pouhý nástroj k potvrzení jejich církevní doktríny.
Nám, kteří setrváváme věrně na straně Božího slova je podsouvána neláska, zaujatost proti ŘKC, plnost "sliny a žlče" a dalších nechutností. Jde o víceméně dosti rozšířený katolický názor – ale jestli se někdy dá do pohybu, jestli přejdou slova v činy, jak daleko mohou věci časem zajít? V této souvislosti vidím jako znepokojující skutečnost, že inkvizice a její skutky dosud nebyly jakýmkoli papežem výrokem „ex cathedra“ poslány DEFINITIVNĚ do minulosti.
Musíme se mít stále na pozoru, protože Satan útočí jen na ty, kdož nejsou jeho poddanými – na své služebníky neútočí – neboť ti ho poslouchají na slovo!!! Tedy útočí v první řadě na sbory, protože v nich může člověk přijít k poznání pravého Boha, což je Satanu silně proti mysli!
1Pt. 5:8 „Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel obchází jako ´lev řvoucí´ a hledá, koho by pohltil.
Satan je mistrem iluze; zpočátku používá lží, jen nepatrně se lišících od pravdy – klidně ponechá lidem iluzi, že Bohu slouží. Vyjádřil bych to takto: pravda (v našem případě Boží Slovo), má hodnotu jedna (1); a i když se nepravda třeba neomezeně pravdě blíží, přesto má naprosto beznadějně, hodnotu nula (0) a hodnoty (1) nikdy nenabude.
Pokud uvěříme malým úchylkám, uvěříme časem velice snadno i úchylkám velkým. Vzbuzuje to ve mně dojem, jakoby se Satan těm, kteří mu uvěří, VYSMÍVAL.
Kol. 2:4 „Říkám to proto, aby vás nikdo neoklamal líbivými řečmi.“ (Kraličtí příhodněji překládají: …neoklamal PODOBNOU K PRAVDĚ řečí).
JSME NA SVĚTĚ JEN NA CHVÍLI – NEPROMARNĚME ČAS (EF. 5:16)!!!
Související podklady:
Diskusi na GRANOSALIS je možné sledovat na adrese:
Tento příspěvek není zamýšlen jako kritika ŘKC, protože kritika v této oblasti nemůže nic vyřešit, neboť staví nutně kritizujícího nad kritizovaného. Toto schéma zde však neplatí, neboť jsme všichni zhřešili a jsme daleko od Boží slávy (Ř. 3:23). V diskusi s katolíky si nyní uvědomuji nutnost modlit se též i za ně, neboť jejich církevní učení je od Krista velmi, velmi vzdaluje.
Požehnané studium všem přeje
BohemianAnonymus
