Ministerstvo kultury k restituční tečce

Předkládací zpráva k návrhu materiálu pro schůzi vlády „Návrh dalšího postupu ve věci majetkového narovnání mezi státem na jedné straně a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé metodou tzv. restituční tečky“, který Ministerstvo kultury rozeslalo dne 17.3.2005 do připomínkového řízení a který byl zpracován na základě výsledku koaličního jednání, které se konalo dne 1.3.2005.


1. Cíl předkládaného materiálu

Cílem předkládaného materiálu je dokončit proces majetkového narovnání mezi státem na jedné straně a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé (dále jen „majetkové narovnání“).

2. Přehled o posledních jednáních o majetkovém narovnání

Procesem majetkového narovnání se Ministerstvo kultury (dále jen „MK“) zabývá již několik let. Řešení této otázky je jedním z úkolů vyjádřených v programovém prohlášení vlády slovy: „Vláda považuje církve a náboženské společnosti za důležitou součást občanské společnosti. Je proto odhodlána pokračovat v dosavadních bezplatných převodech státního majetku, který sloužil a dosud může sloužit kultovním, sociálním nebo jiným podobným aktivitám církví a náboženských společností. Vláda vyřeší uspořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a financování jejich duchovní činnosti z jiných zdrojů, než je státní rozpočet. Podpora sociálních, zdravotních, vzdělávacích a dalších veřejně prospěšných aktivit církví a náboženských společností státem bude zachována.“

Majetkové narovnání mělo být původně ukončeno formou tzv. výčtových zákonů, tj. zákonů, jejichž přílohou by byl seznam nemovitostí, které by měly být dnem nabytí účinnosti zákona převedeny do vlastnictví v příloze označené církvi nebo náboženské společnosti (dále jen „CNS“). Od počátku roku 1999 inicioval ministr kultury P. Dostál dodání seznamů majetku, aby mohl být proces majetkového narovnání s konečnou platností ukončen. Církev římskokatolická naopak navrhovala postupně tzv. obecný restituční zákon, resp. po zasedání České biskupské konference na Velehradě v červenci 2000 tzv. finanční rentu, ale též tzv. fond, do něhož by byly vloženy finanční prostředky za nevydaný majetek. Návrhy těchto způsobů majetkového narovnání byly vždy předneseny v obecné rovině, aniž by k nim byl vypracován podrobnější návrh.

Z iniciativy církevních představitelů proběhlo dne 17.4.2001 jednání u tehdejšího předsedy vlády M. Zemana, který odmítl návrh tzv. renty. Na tomto jednání bylo dohodnuto, že CNS předloží neprodleně (tj. nejpozději do konce 1. pololetí 2001) podklady pro vydání tzv. kultovních objektů tak, aby mohlo být do konce funkčního období vlády zahájeno vydávání majetku prvním z výčtových zákonů. Podklady podle tohoto zadání však MK obdrželo až v září 2001, navíc v rozsahu výrazně překračujícím zadání úkolu a s nepřesně identifikovanými nemovitostmi, takže zahájení majetkového narovnání nemohlo být realizováno.

V roce 2002 byl další vládou uložen MK úkol zpracovat a předložit vládě v roce 2005 „Návrh zákona o uspořádání majetkových vztahů mezi státem na jedné straně a CNS na straně druhé“. Aby mohlo MK tento úkol splnit, předložilo vládě dne 3.11.2004 materiál „Zpráva o postupu řešení úkolu „Návrh zákona o uspořádání majetkových vztahů mezi  státem  na jedné straně  a církvemi a náboženskými společnostmi  na straně druhé“ z plánu legislativních prací vlády na rok 2005“. Na základě koaličního jednání konaného dne 7.12.2004 pak MK k předloženému materiálu vypracovalo dodatek na základě požadavku informovat vládu, jak by problém majetkového narovnání mohl být řešen „obecným restitučním zákonem“ místo „zákonem výčtovým“, spolu s rozborem kladů a záporů „obecného restitučního zákona“. Dodatek byl předán na Úřad vlády dne 9.12.2004. Na schůzi vlády dne 12.1.2005 bylo projednávání předložených materiálů přerušeno s tím, že problematika způsobu majetkového narovnání bude předmětem koaličních jednání, které podle zadání vlády povedou za ČSSD ministr kultury P. Dostál, za KDU-ČSL poslanec J. Talíř a za US-DEU poslanec S. Karásek.

3. Majetkové narovnání metodou tzv. restituční tečky

Výsledkem jednání koaličních partnerů konaného dne 1.3.2005 je návrh ukončit proces majetkového narovnání metodou tzv. restituční tečky. Principem navrženého řešení je, že se CNS vzdají veškerých majetkových nároků vůči státu, k čemuž se CNS písemně zavážou, a stát bude CNS poskytovat finanční částku přibližně 1 mld. Kč ročně po dobu přibližně 50 let. Tento způsob řešení by byl stanoven zákonem.

Finanční prostředky v uvedené výši (se zvyšováním této částky podle inflace) a po stanovenou dobu by nadále neměly být účelově vázány, jako je tomu v současné době (na platy a pojistné duchovních, platy a pojistné administrativy, prostředky na věcné náklady CNS a prostředky na údržbu církevního majetku).

Na základě řešení majetkového narovnání metodou tzv. restituční tečky by došlo ke zrušení zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého jsou v současné době CNS financovány. V návaznosti na toto řešení by pak bylo zrušeno ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, o zvláštním právu registrovaných CNS „být financována podle zvláštního právního předpisu o finančním zabezpečení církví a náboženských společností“. Současně by byl zrušen tzv. blokační paragraf, tj. § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

4. Návrh dalšího postupu zabezpečení řešení majetkového narovnání

Součástí závěrů výše uvedené tříčlenné koaliční komise je návrh, aby k dalšímu postupu ve věci dokončení procesu majetkového narovnání nebylo příslušné MK, ale vládní komise pod vedením místopředsedy vlády pro ekonomiku M. Jahna.

Koaliční komise navrhla toto složení vládní komise:
- za CNS: 3 zástupci navržení Ekumenickou radou církví, 2 zástupci navržení Českou biskupskou konferencí, 1 zástupce navržený Konferencí vyšších představených mužských řeholí, 1 zástupce navržený Konferencí vyšších představených ženských řeholí, 1 zástupce navržený Federací židovských obcí,
- za orgány státní správy: místopředseda vlády pro ekonomiku, po 1 zástupci z ministerstev kultury, zemědělství a financí, 1 zástupce Legislativní rady vlády,
- za koaliční strany: po 1 zástupci ze stran vládní koalice.

Přílohou tohoto materiálu je návrh statutu vládní komise, který není tímto předkládán vládě ke schválení. Je přiložen jen jako návrh, který může využít místopředseda vlády pověřený vládou vedením vládní komise v rozsahu dle svého uvážení.

5. Informace o některých okruzích problémů řešení majetkového narovnání tzv. restituční tečkou

V současné době lze identifikovat tyto okruhy problémů, které patrně budou předmětem jednání vládní komise:

· návrh zákona, kterým se stanovuje způsob řešení majetkového narovnání tzv. restituční tečkou, a souvisejících změn v platných zákonech,

· návrh smlouvy (resp. jiného typu písemného závazku), kterou se jednotlivé CNS vzdají nároků na majetkové narovnání,

Komentář: Do vládní komise je navržen i zástupce Legislativní rady vlády právě z důvodu řešení tohoto okruhu problémů. Součástí této smlouvy, resp. jiného písemného dokumentu by mělo být totiž i zastavení veškerých současných a nezahajování budoucích soudních sporů o navracení majetku.

· stanovení okruhu CNS, kterých se majetkové narovnání bude týkat,

Komentář: Členy vládní komise mají být zástupci CNS i proto, že by měli navrhnout okruh CNS, kterých se bude majetkové narovnání tzv. restituční tečkou týkat. V současné době totiž vzneslo návrhy na majetkové narovnání 10 CNS. Na základě tzv. zvláštního práva podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, je ze státního rozpočtu podle zákona č. 218/1949 Sb. financováno celkem 17 CNS. Z celkového počtu 26 registrovaných CNS (viz tabulka v příloze č. 2) tak nemá přístup k výše uvedenému zvláštnímu právu 9 CNS.

· stanovení klíče, podle kterého se prostředky ze státního rozpočtu mezi jednotlivé CNS budou rozdělovat,

Komentář: Jako nejvýhodnější řešení lze navrhnout zachování současného poměru v rozdělování finančních částek mezi jednotlivé CNS. Jiné řešení, např. řešení založené na výši odhadnutého majetku, jehož vydání se CNS vzdají, by se mohlo stát předmětem případných neshod.

· určení doby trvání poskytování finančních prostředků,

Komentář: Je otázkou, zda doba trvání bude určena politickým rozhodnutím, anebo odhadem ceny nemovitostí, jejichž vydání CNS nebudou požadovat.

· stanovení výše ročně poskytovaných finančních prostředků včetně valorizační doložky,

Komentář: Bude potřebné rozhodnout, jaká výše finančních prostředků by byla na základě přijetí řešení tzv. restituční tečkou stanovena pro první rok nabytí účinnosti a jak by byla pro další roky valorizována.

· určení způsobu vyplácení finančních prostředků ze státního rozpočtu CNS,

Komentář: Patrně by roční částka měla být vyplácena jednorázově v termínu stanoveném zákonem.

zdroj: http://www.mkcr.cz