Proč se tajemník VV nehlásí ke svému nevětšímu "úspěchu"?

Osmé číslo časopisu Rozsievač přineslo rozhovor s tajemníkem Výkonného výboru BJB v ČR, bratrem Janem Titěrou, ve kterém mě zaujala odpověď na stěžejní otázku rozhovoru, týkající se jeho působení ve funkci tajemníka Výkonného výboru:

Mohu se tě zeptat na to, jak právě z hlediska různorodosti vidíš výsledky své služby v uplynulých sedmi letech?

Udělal jsem hned na počátku jednu velkou chybu. Vyšel jsem příliš ze své velmi "subjektivní" zlínské zkušenosti s růstem sboru a myslel jsem si, že se to dá všechno také "aplikovat" na celou BJB. Brzy jsem velice vystřízlivěl. Ale krok za krokem, na modlitbách a s pomocí všech bratří z Výkonného výboru a mnohých dalších se dařilo uskutečňovat cíle, které jsme společně přijali jako vizi od Pána Boha. Zahájení misijní práce v jižních Čechách, na dalších místech, např. v Mikulově či Hradci Králové, vznik nových sborů, výstavba čtyř modliteben, vyslání domácích misionářů do zahraniční misie, obrovský nárůst diakonské služby, nástup nových kazatelů, vydávání Slov života po delší odmlce a dalších publikací, uspořádání evropských koncilů EBM a EBF v Praze, přesun sídla EBF do Prahy, zahájení tradice Chelčického dnů, a dalo by se ještě dále pokračovat - to vše dnes beru jako zázrak, nezaslouženou milost. A jen děkuji za to, že jsem u toho také mohl být a radovat se spolu s ostatními.

Bratr tajemník opět nezklamal, odvedl slušnou psychologickou práci s budováním svého mediálního obrazu a nikoho nenechal na pochybách, že se pochválit umí. Co však zamrzelo, a věřím, že nejen mě, je jeho přílišná skromnost ohledně jeho podílu na změně orientace BJB.

Ani slovem se totiž nezmínil o své nemalé a nehynoucí zásluze na tom, že BJB porušila svoje zásady a stanoviska a odvážila se otevřít ten, baptistům vždy zapovězený, pověstný a tolikrát zde zmiňovaný kohoutek státního penězovodu.

Následky jsou žalostné, baptisté se z tohoto neštěstí budou vzpamatovávat léta, pokud ještě někdy svoji identitu opět najdou. Za bezcennou a nemravnou "mísu čočovice" nezískali čeští baptisté nic víc, než ztrátu vlastní tváře. Možná, že to je důvod, proč se odcházející tajemník ke svému největšímu "úspěchu" raději nehlásí.