Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 

Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Oto   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 5346, komentáře < 7 dní: 0, komentářů celkem: 5008, adminů: 23, uživatelů: 2923
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Povzbuzení


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

8 706 028

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 95 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Názory: Místo pro křest – baptisterium
Posted on Sobota, 27. září 2008 @ 22:10:23 CEST Vložil: Mainstream

Studie poslal Alan

Křest v bibli a u starokřesťanských autorů

Řecké slovo baptidzó se překládá jako omýt či ponořit, v Novém zákoně potom ve významu křtít. V Septuagintě najdeme toto sloveso použito na více místech s různým významem. Například: on tedy sestoupila ponořil se sedmkrát do Jordánu podle slova muže Božího (2 Kr 5,14). Většinou je ale použito ve smyslu jen částečného smočení, namočení; např. omočil v krvi prst a potřel rohy oltáře (Lv 9,9), nebo přistup blíž, pojez chleba a namáčej si sousta ve víně (Rt 2,14) apod.

Při prozkoumání Nového zákona zjistíme, že křest je vesměs popisován velice stručně. Důkladnější charakteristiky ani nebylo třeba, protože se autoři novozákonních spisů obraceli ke společenství již pokřtěných. V apoštolské době, stejně jako u Jana Křtitele (J 3,23), nebylo místo křtu nijak konkrétně určeno. V podstatě jediné, co můžeme s jistotou tvrdit, je, že se křtilo vodou, a to nejspíše vodou tekoucí, říční (srov. Sk 16, 13n.), a že se přitom do vody alespoň částečně sestoupilo, jak to vidíme při křtu etiopského dvořana Filipem (Sk 8, 36-38). Tato praxe byla zajisté inspirována především příkladem pokřtění Ježíše Krista v Jordáně (Mt 3, 13). Nicméně ani křest uvnitř budov pravděpodobně nebyl něčím zcela neobvyklým (srov. Sk 9, 17n.).

Také v nejstarších mimobiblických pramenech nenalézáme žádný přesnější popis míst určených pro křest. Krátkou zprávu o křtu nacházíme u Justina v díle I. apologie ze druhého století: „Potom je odvedeme k místu, kde je voda, a tam jsou znovuzrozeni po způsobu, kterým jsme se znovu narodili také my: neboť jsou obmyti ve vodě ve jménu Otce a Boha, Pána všech věcí, a našeho Spasitele Ježíše Krista, a Ducha svatého…“ (Justin Martyr, I. apologie, kap. 61)

Zřejmě ještě starší a poněkud podrobnější popis křestního obřadu najdeme ve spisu původem ze Sýrie konce 1. století či počátku 2. století – Didaché neboli Učení Páně skrze Dvanáct apoštolů národům: „Pokud pak jde o křest, takto pokřtěte: toto vše předem pověděvše, pokřtěte ve jméno Otce i Syna i svatého Ducha, ve vodě tekoucí. Neměl-li bys vodu tekoucí, v jiné vodě pokřti. Jestliže nemůžeš ve studené, v teplé. Pakliže nemáš obojí, vylij nahlavu třikrát vodu ve jménu Otce i Syna i svatého Ducha.“ (Didaché7, 1-3). Vidíme zde velkou toleranci pokud se týče formálních znaků křtu; opět můžeme konstatovat, že podstatné je použití vody jako základního svátostného znamení, přičemž symbolicky je nejvhodnější voda tekoucí – „živá“.

V podobném duchu píše v severní Africe Tertullián kolem roku 200 ve svém díle De baptismo (O křtu), že nezáleží na tom, kde se křest vykonává, v moři, nebo v bazéně, v řece, nebo ve fontáně… (De baptismo, 4).

Rovněž další patristické dílo Apoštolská tradice, sepsané pravděpodobně Hippolytem v Římě počátkem 3. století, se nevymyká nastolené linii: „Voda ať vyvěrá z pramene nebo teče shora. Použij tento způsob, mimo případ nutnosti. Je-li nutnost naléhavá a trvalá, použij vodu jakou nalezneš.“ (Apoštolská tradice, 21)

Vývoj baptisterií

Pro existenci baptisterií v prvních dvou staletích nemáme žádný literární ani archeologický důkaz. Jak jsme viděli, křest se odehrával převážně na místech s přírodní vodou; kromě toho se bohoslužebná shromáždění konala dosud jen v soukromých domech. První archeologické nálezy tak dokládají vlastní prostory pro křest až od 3. století. Nejstarší příklad baptisteria se zachoval v římském posádkovém městě Dura Europos na území dnešní Sýrie. U tří domů se zjistila přestavba k náboženským účelům. Kromě mithrae a a židovské synagogy se jedná též o raně křesťanský „kostel“, v jehož severozápadním rohu se nachází baptisterium. Je bohatě zdobeno freskami zobrazujícími např. Krista jako dobrého pastýře či Petra kráčejícího po vodě. Vlastní křtitelnice je obklopena baldachýnem a má obdélníkový tvar (zhruba 2,5 x 1 m) s hloubkou asi tři čtvrtě metru.

Čtvercovitý či obdélníkový tvar je typický pro první křtitelnice a baptisteria ve 3. a 4. století, někde se udržel až do 7. století (Řecko, Palestina). To mělo několik příčin; za prvé, když se křest přestal odehrávat venku, byla nová baptisteria zřízena v soukromých domech a přirozeně převzala tvar běžných místností. Za druhé zde byl nesporný vliv římských lázní, a konečně se uplatnilo i novozákonní chápání křtu jako spojení s Kristem v jeho smrti a vzkříšení (Ř 6,4), a proto byla snaha připodobnit tvar hrobce. To potvrzuje i časté zapuštění bazénku pod úroveň podlahy, do něhož se zpravidla po třech stupních sestupovalo a na druhé straně opět vystupovalo.

Tento poslední faktor také vysvětluje, proč v některých jiných zemích (Itálie, Francie) zá hy převládl půdorys kruhový nebo šesti a osmiúhelníkový. Jednak zde hrobky měly kruhový tvar a navíc bylovyužito symboliky šestého dne týdne, kdy byl Kristus ukřižován a pohřben. Na druhou stranu osmiúhelník představoval osmý den, kdy byl vzkříšen (též první den nového týdne).

Zajímavou otázkou je, jak se voda při křtu konkrétně používala, zda byl katechumen zcela potopen – jak mnozí odvozují z listu Římanům (6, 4) – či docházelo jen k částečnému ponoření a současnému polévání vodou. Veškeré známé archeologické nálezy dokládají druhou variantu. Na freskách zobrazujících tematiku křtu nebyl objeven žádný pokus o zobrazení ponoření celého těla; naopak polévání vodou je častým výjevem, přičemž obvykle nahé osoby stojí ve vodě, která jim sahá většinou jen po kotníky. Navíc si lze jen těžko představit, jak by docházelo k potopení ve křtitelnicích, jejichž průměrná hloubka dosahovala od půl do jednoho metru, přičemž nedostatečná velikost do délky i šířky neumožňovala ani se položit.

Ke skutečnému architektonickému rozvoji dochází až po Konstantinově vítězství, tedy zejména po roce 313, kdy došlo k nahrazení státního pohanského kultu křesťanstvím.

Bohoslužebná shromáždění se stávají veřejnými, což koresponduje s potřebou nových reprezentativních prostor, kterými se stává na Východě i Západě bazilika. Z té doby se dochovaly také první samostatné budovy pro udílení křtu. Příkladem je baptisterium Lateránské baziliky v Římě, kde byl podle tradice císař Konstantin roku 337 pokřtěn. Její oktagonální plán se stal modelem pro mnoho následujících staveb.

Baptisteria ve Florencii a Pise patří patrně k nejznámějším samostatným budovám tohoto typu. S postupem času se však upustilo od budování zvláštních oddělených staveb. K tomu vedla mj. převaha praxe křtít již novorozence (zejména v 5. a 6. století; křest dětí je však doložen již u Hippolyta), takže se bazény staly zbytečnými. To spolu s rozšířením práva křtít z biskupů i na faráře mělo vliv na vznik často přenosných dřevěných či kamenných křtitelnic, umístěných přímo v kostele samém. Ty měly zpočátku tvar válcovitých nádob, do kterých se děti ponořovaly. V gotice pak převládly křtitelnice cínové, které získaly podobu obráceného zvonu, spočívajícího na zemi, na sloupku nebo na nohách.

Od 12. století se na křtitelnicích objevuje uzavíratelné víko, které mělo bránit znečištění i magickému zneužití křestní vody smíchané se svatými oleji. Ve výzdoběse nejčastěji objevuje postava Jana Křtitele, či zobrazení Ježíšova křtu.

Nepsaným zákonem se pro západní církve stal požadavek milánské provinční synody z roku 1576, aby katedrály a další hlavní kostely měly samostatná baptisteria a farní kostely pak křtitelnice vlevo od kostelního vchodu. Karel Boromejský, který stál v pozadí těchto pravidel, obhajoval také vznik zvláštní kaple poblíž hlavního vchodu, obsahující postranní oltář a centrálně umístěnou křtitelnici a celý tento prostor měl být ještě ohraničen železným či dřevěným zábradlím. Tyto představy, detailně propracované, měly potom vliv na architektonické řešení místa křtu alespoň v římskokatolické církvi až do dnešních dnů, takže baptisteria oddělená od hlavního bohoslužebného prostoru v jejích kostelech stále převažují.

Pokud se týče protestantských církví, tam vlastní baptisterium přestalo existovat. Anglikáni se spokojili s křtitelnicí u kostelních dveří, sledujíce tak středověkou praxi. Nicméně se dá říct, že se obecně v denominacích vzešlých z reformace posléze projevila větší rozmanitost, přičemž za zmínku stojí zejména řešení původně luteránské, tzv. Principalstűck. To spočívá v tom, že podlouhlá stavba (bez gotického presbytáře) s jediným vyčleněným prostorem na východním konci obsahuje všechny tři nejdůležitější liturgické prvky: oltář, ambon i křtitelnici.

Co je dobré zohlednit při stavbě či úpravě baptisteria   
   
Východiskem při stavbě baptisteria - křtitelnice nám budiž zejména praxe starokřesťanská. Prvním podkladem je závěr vyplývající z výše uvedeného, totiž že celkové ponoření při křtu pravděpodobně nebylo původní praxí církve, nýbrž se objevilo až později, kdy převládl zvyk křtít malé děti. Jako zvláště vhodná se proto jeví křtitelnice kruhového či obdélníkovitého půdorysu, hluboká kolem půl metru, do které mohou dospělí křtěnci sestoupit, a tak stát ve vodě a zároveň být vodou poléváni, jak to vidíme na starověkých freskách (viz obr. 5). Tím je zdůrazněno obmytí vodou na očištění hříchů a při sestupu a následném výstupu z bazénu i symbolika smrti či pohřbení a zmrtvýchvstání s Kristem.

Rovněž umístění baptisteria v bohoslužebném prostoru napovídá cosi o smyslu křtu. V zásadě přicházejí v úvahu čtyři lokalizace.

Umístění poblíž vchodu může naznačovat, že křest je iniciační svátostí a navíc se lidé přicházející na bohoslužbu mohou žehnat vodou přímo ze křtitelnice.

Baptisterium jako oddělená kaple se naopak nepovažuje za příliš šťastné řešení, neboť je tím zpravidla zamezena účast celého společenství. Požadavek společného slavení vyplývá z toho, že křest je důležitým znamením uvedení do církve, což by mělo být podtrženo dobrou přístupností a viditelností křtitelnice pro celou shromážděnou obec.

Pak připadá v úvahu spíše nějaké místo blízko oltáře. Je ale třeba dbát na celkovou kompozici v rámci bohoslužebného prostoru, aby nedošlo k zbytečnému nakupení baptisteria s oltářem a ambonem. V tomto případě je také dobré upozornit na nebezpečí přílišného oddělení od  slavící obce, které může potom vyvolávat dojem, že shromáždění je pouhým pasivním pozorovatelem všeho posvátného dění odehrávajícího se jen vpředu „na jevišti".

Proto se zdá být dobrým řešením umístění ve středu shromáždění, například ve starších kostelech uprostřed hlavní lodi na stejné ose s oltářem, což vhodně zdůrazní souvislost křtu a eucharistie - oltář je tak cílem cesty začínající u křtitelnice.     

Dalším podstatným prvkem křtu je uvedení do nového života, a to vystihoval starý zvyk křtít v tekoucí - „živé" vodě. Dobrou viditelnost i slyšitelnost tekoucí vody jako základního symbolu vyzdvihne kupříkladu následující uspořádání: křtitelnice je rozdělena na menší horní nádržku, z které voda plynule odtéká do větší spodní nádrže, ve které se křtí. Horní nádržku lze využít pro křest malých dětí či jako kropenku při vstupu do kostela. Jelikož se křestní voda svěcená o velikonoční vigilii uchovává jen do neděle Letnic, je příhodné zdůraznit souvislost křtu s velikonočním tajemstvím nějakým dalším způsobem.

Tím je tradičně velikonoční svíce - paškál. Proto by měl být paškál umístěn poblíž baptisteria. K. Richter podává příklad křtitelnice na okraji presbytáře, kde jako u vesnických studní vytéká voda ze sloupu nejprve do malé a odtud do větší nádrže, přičemž sloup slouží zároveň jako podstavec pro paškál.

Prameny

Adam, A., Liturgika, Vyšehrad, Praha 2001
Citace starokřesťanských autorů podle CD Liturgické zdroje, Síť s.r.o., 2001.
Davies, J. G. (ed.),A New Dictionary of Liturgy and Worship
Davies, J. G., The Origin and Development of Early Christian Church Architecture, SCM Press Ltd, London 1952
Huffman, W. C., Van Loon, R. R., Where We Worship, Board of Publication, Lutheran Church in America, Philadephia 1987
Kuehn, R., Placefor Baptism, Archdioc. of Chicago, 1992.
Pokorný, L.,Liturgika II.; Dějiny liturgie v přehledu, ČKCH, Praha 1977 Richter, K., Liturgie a život, Vyšehrad, Praha 2003

Obrázky různých baptistérií viz http://campus.belmont.edu/honors/ECArchOne/ECArchOne.html

Martin Špaček

Upravená seminární práce z liturgické teologie studenta 3. ročníku „Teologie křesťanských tradic“ ETF UK

www.getsemany.cz



 
Příbuzné odkazy
· Více o Studie
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Studie:
Základní rozdíly mezi Koránem a Biblí. Část 2.


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 4


Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Místo pro křest – baptisterium" | Přihlásit/Vytvořit účet | 1 komentář | Hledat v diskusi
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Fotografie z baptistických křtů (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Alan v Neděle, 28. září 2008 @ 23:48:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
fotografie z baptistických křtů v tekoucí vodě:

http://www.topolka.estranky.cz/fotoalbum/sborove-akce/krest---bety-a-martin

http://www.topolka.estranky.cz/fotoalbum/sborove-akce/krest-barky

http://www.bjbkraslice.estranky.cz/fotoalbum/ruzne/krest-leto-2007

http://www.bjbkraslice.estranky.cz/fotoalbum/ruzne/krest-lukase-a-davida

http://www.vloza.info/index.php?option=com_paxgallery&task=table&gid=12&Itemid=4

fotografie z baptistických křtů v bazénu:


http://www.bjbkraslice.estranky.cz/fotoalbum/neco-z-historie/ruzne/315 [..]

http://www.svcc.cz/photo-gallery/special-events/

fotografie z baptistických křtů v baptistériu:

http://www.baptistebrno.cz/index.php/fotogalerie/Fotky-z-posledniho-krtu.html

http://www.olomouc.bjb.cz/fotogalerie/9-krest-2008

http://www.vinohradskysbor.estranky.cz/fotoalbum/zivot-sboru/krest

http://www.vinohradskysbor.estranky.cz/fotoalbum/zivot-sboru/velikonocni-krest

http://www.vinohradskysbor.estranky.cz/fotoalbum/zivot-sboru/velikonocni-krest2

http://www.vloza.info/index.php?option=com_paxgallery&task=table&gid=7&Itemid=4

http://www.bjbuh.cz/archiv/galerie/2007/krestni_shromazdeni/img015.jpeg

http://www.bjbuh.cz/archiv/galerie/2007/krestni_shromazdeni/img017.jpeg

http://www.bjbuh.cz/archiv/galerie/2007/krestni_shromazdeni/img019.jpeg





Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.09 Seconds