|
| | | Kdo je Online | Právě je 44 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde |
| | | |
| |
|
Komentáře: Církev adventistů sedmého dne a státní finance: mýty a fakta
Posted on Úterý, 14. říjen 2008 @ 23:30:59 CEST Vložil: Mainstream |
poslal Nepřihlášený Jsou adventisté skutečně nezávislí na státu?
V poslední době se v Církvi adventistů sedmého dne (CASD) debatuje o oprávněnosti postoje k státním dotacím. Tato debata byla spuštěna letošním rozhodnutím vedení církve přijmout od státu finanční dotace na platy kazatelů, které jí podle zákona náleží, a tímto způsobem přijmout kompenzaci za majetek zabavený v padesátých letech. Debata probíhá jak na úrovni administrátorů církve, církevního periodika, tak také ve sborech. V těchto úvahách lze nezřídka zaslechnout odkaz na „tradiční“ či „osvědčený“ postoj této církve v této otázce v minulosti. Vzhledem k tomu, že církevní dějiny podléhají v této a řadě jiných otázek velmi rychle idealizaci, pokusí se tento článek v krátkosti zmapovat, jak se CASD v době komunistického režimu k financování ze strany státu stavěla.
Církevní zákony
Komunistický režim se začal zaobírat myšlenkou změny dosavadního systému vyplácení církví, stanoveného zákonem č.122/26 Sb., již na sklonku jara 1948. V této době již vznikly první kontury církevní politiky KSČ, kvůli odporu římsko-katolické církve však bylo schválení právních norem upravující církevní poměry odloženo. K realizaci této politiky bylo přistoupeno až když v létě 1949 bylo jasné, že střet s římsko-katolickou hierarchií je neodvratitelný. Zákon o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností č. 218/49 Sb. Byl schválen 14. 10. 1949, spolu se zákonem zřizujícím Státní úřad pro věci církevní.
Přestože důvodová zpráva tohoto zákona mluví o realizaci rovnosti mezi církvemi a odbourávání feudálních přežitků, cílem nových církevních zákonů bylo dostat církve a náboženské společnosti pod kontrolu režimu. K tomu využíval stát těchto základních prvků, jež mu tyto zákony poskytovaly: vyplácení mzdy duchovním a schvalování rozpočtu farností, sborů a církví udělování souhlasu pro výkon duchovenského povolání a s ním související schvalování kandidátů do vyšších funkcí v církvi vyplácení mimořádných (výkonnostních, sociálních či reprezentativních) odměn a dotací, pomocí nichž si bylo možno zajistit loajalitu.
V rámci střetu s římsko-katolickou církví v letech 1949-1951 sehrál svou nezanedbatelnou roli také slib věrnosti republice, jež museli složit všichni duchovní, později se však tento slib stal formalitou a neplnil tak funkci reálného nástroje kontroly duchovních.
Adventisté a státní platy duchovním
CASD byla s realitou nových pravidel církevního prostředí seznámena velice záhy. Na schůzce zástupců tzv. Svobodných církví, jež se konala v podvečer před schválením církevních zákonů, bylo zástupcům těchto církví, tedy i předsedovi CASD Josefu Doubravskému, oznámeno, že hospodářské zabezpečení se týká i církví a náboženských společností, jež byly dosud finančně soběstačné. Podle zápisu ze schůzky se sice někteří představitelé svobodných církví snažili vymoci dobrovolnost této státní podpory, zástupci státu však v tomto bodě nepřipustili diskusi. První platy vyplácené Národními výbory tak obdrželi adventističtí kazatelé již v listopadu 1949.
Narychlo spuštěné vyplácení platu však státní pokladnu zatížilo více, než se čekalo a plné vyplácení bylo odloženo až na dokončení systematizace sborů a duchovních všech církví v roce 1951. I do této doby však byli adventističtí kazatelé placeni státem, i když pravděpodobně ne všichni. Podle církevních dokumentů končí vyplácení kazatelů církví definitivně v polovině roku 1951 a přestože se to administrátoři církve snažili změnit a žádali o převedení zaměstnanců zpět pod financování církve, byli kazatelé až do zákazu CASD v roce 1952 placeni státem.
Druhou etapu ve vztahu CASD k zákonu č. 218/49 Sb. Představuje doba po povolení církve. V tomto bylo určující rozhodnutí Politického byra Ústředního výboru KSČ ze dne 25. 10. 1955 o obnovení církve, v němž bylo uvedeno, že církev bude hospodařit tak, aby nevyžadovala státní podporu. Dohodou z 13. 8. 1956 bylo dojednáno, že kazatelé budou placeni z prostředků církve, výjimku tvořili pouze předseda a tajemník církve, kteří byli i nadále placeni státem. Z toho mimo jiné vyplývá, že tato výjimka nebyla vyjednána zástupci církve, jak se v CASD traduje, ale bylo o ní rozhodnuto vrcholnými orgány KSČ, snad v důsledku neutěšené hospodářské situace Československa poloviny 50. let.
Mimořádné odměny
Druhým podstatným prvkem, o němž se doposavad v naší historiografii mlčelo či nevědělo, je finanční motivace, jíž stát využíval pomocí vyplácení mimořádných odměn duchovním. Toto odměňování „pokrokových duchovních“ bylo zavedenou praxí již delší dobu, komplexní seznamy příjemců jsou však dochované až od roku 1953, kdy bylo vyplácení těchto odměn po provedení měnové reformy systematizováno vládou v červnu 1953. Od tohoto roku byly odměny také vypláceny takovým způsobem, aby se nemusely zdanit a byly tak účetně utajené. Samotný název odměny: „za mimořádné výkony“ může být matoucí, ale skutečnost, že byla vyplácena pravidelně každý měsíc, dokazuje to, co lze vyčíst v interních dokumentech Státního úřadu pro věci církevní, totiž že: „výkonnostní odměny jsou účinným politickým prostředkem při kádrové práci. Jejich výše se neřídí nikdy podle množství pastorační činnosti duchovního, nýbrž podle jeho kádrové kvalifikace.“
Této možnosti finanční kontroly se stát nad Církví adventistů sedmého dne nevzdal ani po roce 1956. V seznamu Sekretariátu pro věci církevní se pravidelně nachází nejvyšší adventističtí administrátoři a jejich odměny v 80. letech ukazují na nadstandardní vztah řady adventistických administrátorů k státním orgánům. Např. V prvním pololetí roku 1987 je částka poukázaná předsedům a tajemníkům jednotlivých sdružení a Unie CASD vyšší než částka určená představitelům mnohonásobně početnější Českobratrské církve evangelické. Finanční výpomoc však dostávali i někteří kazatelé. Z tohoto hlediska tedy byli státem finančně odměňováni někteří adventističtí kazatelé a především administrátoři po celou dobu trvání komunistického režimu.
Posledním finančním kontrolním prvkem církevních zákonů bylo schvalování veškerého hospodaření. V tomto ohledu CASD také netvořila mezi československými církvemi výjimku, což do velmi významné míry bouralo zdánlivou vizi finanční nezávislosti na státu. I když tedy církev dostávala peníze od členů církve, směla je použít jen za souhlasu státu.
Závěrem – otazníky zůstávají
Pohled na všechny stránky financování Církve adventistů sedmého dne v době komunistické minulosti nepochybně vzbuzuje a bude vzbuzovat celou řadu otázek. Už jen nutnost státního souhlasu k výkonu duchovenského povolání byl prvek kontroly na tolik výrazný, že je otázkou, zda sebevětší finanční soběstačnost mohla na této skutečnosti něco změnit.
Představu finanční nezávislosti CASD na státu v době komunistického režimu je možné udržet jen při velmi zúženém pohledu na minulost. Českoslovenští komunisté sice přikládali financování duchovních ze státních rozpočtů svou důležitost, zkušenosti z jiných států socialistického bloku však ukazují, že v kontrole církví nebyl tento prvek nepostradatelný. Finanční kontrola probíhala především kontrolou hospodaření a schvalováním rozpočtů a to od rozpočtu jednotlivých sborů až po rozpočet sdružení a unie.
V roce 1968 v době krátkého uvolnění politických poměrů v Československu proběhl v relativně svobodné atmosféře průzkum reflexe církevní politiky. Když v tomto průzkumu měli duchovní uvést pozitivní stránky církevní politiky v období 1948-1967, téměř výhradně uváděli právě hospodářské zabezpečení církví. Na základě těchto překvapivých dat se při pohledu na minulost vynořuje otázka: co vlastně CASD vlastním financováním duchovenstva v letech 1956-1990 získala? Ať již si na ní odpovíme jakkoliv měly by odpovědi být informované a při hodnocení finančního fungování CASD by se mělo vycházet z faktů a ne z mýtů.
Jiří Piškula
Poznámka redakce ChristNetu: CASD jako pozorovatel Ekumenické rady církví na poslední chvíli žádala změnu návrhu zákona o majetkovém narovnání s církvemi a dosáhla toho, že zejména z restitucí katolické církve bude podle návrhu zákona dostávat po 60 let 32 milionů korun ročně. Jak známo, adventisté zastávají ostře kritické stanovisko vůči katolické církvi, čímž se odlišují prakticky ode všech ostatních protestantských církví.
http://www.christnet.cz
|
|
| |
| |
| | | Hodnocení článku | Průměrné skóre: 4.42 Hlasů: 7
|
| | | |
|
|
Re: Církev adventistů sedmého dne a státní finance: mýty a fakta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: karel777 v Čtvrtek, 16. říjen 2008 @ 13:50:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Koukam, ze i tady je okopirovan z ChristNetu, po mem soudu, vyborny clanek Jiriho Piskuly, ale zel k nemu nekdo pridal ten nepodlozeny provokativni dovetek (Poznamka redakce ChristNetu...) ktery na puvodni strance (Christnet.cz) vubec neni. |
Re: Re: Církev adventistů sedmého dne a státní finance: mýty a fakta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Alan v Pátek, 17. říjen 2008 @ 12:41:27 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Když se 15. října objevil tenhle článek na Notabene, tak jsem se šel
podívat na ChristNet a tehdy tam ta redakční poznámka pod podpisem
Jiřího Piškuly byla. Dneska vidím, že tu poznámku smázli. Že by si
vedení CASD stěžovalo? |
]
Re: Re: Církev adventistů sedmého dne a státní finance: mýty a fakta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Alan v Pátek, 17. říjen 2008 @ 12:52:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Co je na té redakční poznámce nepodloženo?
a) "CASD jako pozorovatel
Ekumenické rady církví na poslední chvíli žádala změnu návrhu zákona o
majetkovém narovnání s církvemi a dosáhla toho, že zejména z restitucí
katolické církve bude podle návrhu zákona dostávat po 60 let 32 milionů
korun ročně." ?
Cituji z oficiálního článku představitelů CASD: Stát na základě odhadu ceny
zkonfiskovaného majetku a politické dohody rozhodl, že finanční náhrada
od státu církvím bude ve výši 83 miliard Kč. Rozdělení této sumy však
stát nechal na domluvě mezi církvemi samotnými. Během tohoto jednání
však vznikl pro naši církev problém, který se týkal našeho postoje ke
státním příspěvkům na mzdy kazatelů. Církve se nedokázaly dohodnout na
žádném jiném systému rozdělení než na procentuálním navýšením státního
příspěvku, který v minulosti jednotlivé církve dostávaly na mzdy
duchovních a na administrativu podle zákona o hospodářském zabezpečení
církví (č. 218/1949 Sb.). Jelikož naše církev přijímala od
státu pouze příspěvek na administrativu (a nikoliv na mzdy duchovních),
dostali jsme se do velmi nevýhodné situace. Naší církvi by tak vznikl
nárok na vyplácení náhrady ve výši 3 milionů Kč ročně po dobu šedesáti
let. V důsledku inflace by tato částka nepokryla ani 7 % hodnoty
majetku, který nám byl uchvácen. Tato dohoda mezi církvemi byla učiněna
na základě pro nás nového výkladu zákona o hospodářském zabezpečení
církví.
b) "Jak známo, adventisté
zastávají ostře kritické stanovisko vůči katolické církvi, čímž se
odlišují prakticky ode všech ostatních protestantských církví." ? Není snad pravda, že adventisté při svých výkladech Zjevení Jano ztotožňují babylonskou nevěstku s římsko-katolickou církví?
|
]
Re: Re: Re: Církev adventistů sedmého dne a státní finance: mýty a fakta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Orangeclimber v Pátek, 17. říjen 2008 @ 14:44:10 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Na poznámku si stěžoval autor článku a proto byla stažena, tolik ke korektnosti Christnetu, o níž se Granusalis může jen zdát.
Poznámka se mi zdála nefér, protože nezohledňovala, že CASD byla vyzvána Ministerstvem kultury ČR, aby své požadavky vyčíslila na poslední chvíli, když už byla dohoda mezi ministerstvem a církvemi uzavřena. Souvislost, že majetek CASD má být hrazen z části určené pro katolíky je lichá, v padesátých letech byl církvi zabaven státem majetek v hodnotě stovek milionů korun (podle interních státních dokumentů). Byl zabaven státem, stát jej musí splatit.
na otázku b) zní odpověď: není to pravda. Tradiční adventistický výklad této části Zjevení se vztahuje na sjednocení politické a náboženské moci v jedné instituci, která poté pronásledují lid Boží. V době středověku toto bylo v adventistickém pojetí naplněno u římsko-katolické církve, která měla svůj papežský stát. V budoucnu může být touto institucí něco jiného. Bylo by také vhodné, vzhledem k tomu, že článek byl výhradně o Československu, mluvit o vztazích těchto dvou církví v naší republice.
Autor článku
|
]
Re: Re: Re: Re: Církev adventistů sedmého dne a státní finance: mýty a fakta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Alan v Pátek, 17. říjen 2008 @ 17:35:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Děkuji autorovi článku za vysvětlení, jak tomu bylo se staženou redakční poznámkou ChristNetu. V kontextu jeho komentáře mě napadají svě otázky:
Dosahuje hodnota veškerého movitého a nemovitého majetku, který CASD nezískala zpět, skutečně celkem 1,04 miliardy Kč, jak se tvrdí v článku představitelů této církve?
Jak by se dalo charakterizovat současné stanovisko české CASD k římsko-katolické církvi?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Církev adventistů sedmého dne a státní finance: mýty a fakta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Orangeclimber v Pátek, 17. říjen 2008 @ 18:09:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Domnívám se, že hodnota celkového nevráceného majetku se dnes pohybuje spíše kolem 2 miliard. Je to závislé převážně na ceně poměrně velkého stavebního pozemku v Praze 4. Již v roce 1953 státní úředníci vyčíslili objem zabaveného adventistického majetku (bez zmíněného pozemku) v ČSR na 200 milionů. Na druhou otázku nejsem kompetentní plně odpovědět, ale obecně mají evropští adventisté k ostatním církvím kladnější vztah než v jiných částech světa. Nedávno jeli např. předseda CASD s biskupem Dukou společně do Afghánistánu. (http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=11734 )
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev adventistů sedmého dne a státní finance: mýty a fakta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Alan v Sobota, 18. říjen 2008 @ 00:07:30 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Na té webovské stránce je vskutku kouzelná formulace dokreslující sbližování českých adventistů s katolíky:
"V neděli vpodvečer biskup Duka společně s Pavlem Šimkem celebrovali mši v místní vojenské kapli."
Pavel Šimek je předsedou CASD
a to koncelebrování jim fakt slušelo :-)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev adventistů sedmého dne a státní finance: mýty a fakta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Alan v Sobota, 18. říjen 2008 @ 22:55:53 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No nedivím se poslancům, že požadují nové posouzení rozsahu majetkových požadavků církví, když se takhle šermuje miliardama.
|
]
Re: Církev adventistů sedmého dne a státní finance: mýty a fakta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: vejr v Pátek, 17. říjen 2008 @ 10:24:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Rozumím tedy tomu dobře, že duchovní církve adventistů byli narozdíl od všech ostatních církví v době totality i po r. 1989 placeni z darů členů této církve? Tedy až na výjimky zmiňované v článku, které vycházely z rozhodnutí státu a proti kterým se nešlo bránit. A že mimořádné odměny nemusely být kazatelům ani vyplaceny, když byly "účetně utajené"? Seznamy strany, která byla vůči církvím obecně nepřátelská snad nemohou sloužit jako stoprocentně věrohodný důkaz. To pak můžu třeba tvrdit, že to byly takové "tunýlky" a že ty peníze mohly klidne končit v kapsách úředníků, kteří v tom "uměli chodit", ne? |
Re: Re: Církev adventistů sedmého dne a státní finance: mýty a fakta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Orangeclimber v Pátek, 17. říjen 2008 @ 11:42:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Obdobím po roce 1989 se článek nezabývá, ale ano, po pádu komunistického režimu byli až do roku 2008 duchovní placeni z desátků členů. Odměny vypláceny byly, neboť v archivech figurují seznamy příjemců, nikoli těm, komu byly nabízeny. Jejich věrohodnost je možno zpochybňovat, stejně jako cokoliv jiné, ale vzhledem k tomu, že jsou to dokumenty vnitřního úřadování, tedy tajné, jen těžko se dá předpokládat, že byly falšovány. Pokud by totalitní stát sám sobě lhal v oblasti natolik citlivé, jako je církevní politika, nevydržel by pravděpodobně 40 let. Autor
|
]
Re: Církev adventistů sedmého dne a státní finance: mýty a fakta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: karel777 v Sobota, 18. říjen 2008 @ 23:23:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Se zájmem jsem si přečetl článek, který potvrdil dohady ohledně vyplácení nadstandardních finančních odměn některým duchovním CASD ze strany státu v době totality.
Na otázku autora v závěru článku poměrně razantně odpověděl profesor (církevních dějin) Amedeo Molnár v polovině osmdesátých let minulého století studentům na evangelické teologické fakultě v Praze zhruba v tomto smyslu: adventisté si sice domluvili vyjímku a získali možnost samofinancování, ale vůbec nic nezískali v oblasti nezávislosti na státu. Státní správa kontroluje jejich hospodaření a platy duchovních úplně stejně jako u ostatních církví a rozhoduje o státních souhlasech pro výkon duchovenské služby.
Jen pro dokreslení atmosféry: studenti, kteří měli velice blízko k signatářům Charty 77, tehdy podezřívali vedení CČE, že jde příliš na ruku státní správě požadovali, aby i CČE přešla na nějaký model samofinancování a tím získala nezávislost na státu. |
Re: Re: Církev adventistů sedmého dne a státní finance: mýty a fakta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Orangeclimber v Neděle, 19. říjen 2008 @ 19:30:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jen malý dodatek. Nevím na kolik je to zřejmé, ale zmíněné mimořádné odměny nebyly specifikem CASD. Dostávali je zástupci téměř všech církví, ač adventisté třeba v překvapivě velké míře.
|
]
|
| |
|
|