poslal Nepřihlášený Návrh Libereckého sboru pro SD v dubnu 2009
Navrhujeme, aby v případě, že vstoupí v platnost "Zákon
o nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským
společnostem v době nesvobody a o narovnání vztahu mezi státem a
církvemi a náboženskými společnostmi" (dále jen „zákon“), se BJB žádným
způsobem neúčastnila přerozdělování příslušných finančních prostředků,
případně aby nárokovala pouze částku, odpovídající hodnotě majetku,
který jí byl státem zabaven, tj. majetkovou škodu ve skutečné a
prokazatelné výši.
Motivace:
K tomuto návrhu nás
vedou dvě skutečnosti.
Předně jsme znepokojeni zjištěním, že se mezi
sbory BJB již začala diskutovat otázka, jak s případnou finanční sumou
naložit, aniž by předtím proběhla společná rozprava, ve které by bylo
důsledně zváženo, zda - a v jaké míře - je přijetí těchto peněz z
hlediska teologického, morálního a společenského zodpovědné.
Druhou
skutečností je výrazný nepoměr mezi hodnotou zabaveného majetku (dle
tajemníka cca 2 miliony korun) a navrhovanou výší odškodnění (resp.
„narovnání“). Dle současného návrhu zákona se jedná o částku 14 milionů
Kč ročně, která by byla BJB vyplácena po dobu 20 let, tj. o částku v
celkové výši cca 280 milionů Kč)
Odůvodnění:
Upozorňujeme na
to, že legální řešení nemusí být vždy řešením legitimním. V daném
případě máme za to, že pokud bude BJB dle zákona přiznána určitá částka
jako odškodnění za minulé majetkové křivdy, či jako výsledek smlouvy,
jejímž prostřednictvím má dojít z iniciativy státu (!) k budoucí
finanční odluce státu a církví, neznamená to, že by BJB měla takové
„narovnání“ vztahu se státem automaticky přijímat.
1) Dle
našeho názoru by měla BJB naopak velmi důkladně zvažovat, zda tato
situace není příležitostí k vydání jasného a zřetelného svědectví o
jejím vztahu k hodnotám Písma, které se, jak věříme, odráží v
tradičních baptistických zásadách. Jinak řečeno, máme za to, že by v
rámci BJB měla proběhnout intenzivní diskuse, zda by případné nepřijetí
nabízených státních prostředků nebylo lepší celospolečenskou proklamací
zásad, na kterých stojí naše církve, než eventuální následné
přerozdělování těchto prostředků, byť na společensky prospěšné účely.
Zvláště v současné době, ve které je otázka nakládání se státními
prostředky vnímána ze strany širší veřejnosti velmi citlivě, a to s
ohledem na prohlubující se hospodářskou recesi, by měla BJB v těchto
záležitostech vystupovat velmi uvážlivě.
2) Soudě podle hlasů
z jiných církví (viz např. rozhovor s K. Potočkem, tajemníkem CČSH,
který se uskutečnil na setkání účetních BJB dne 14. 2. 2009) je
jakékoliv státní financování církví jednou z podstatných příčin snížení
finanční obětavosti členů církví. Nevíme, zda již nyní neexistují v
rámci BJB sbory, které si nejsou bez státní dotace vůbec schopny hradit
vlastní provoz. Více peněz od státu po delší dobu tuto situaci s
největší pravděpodobností nejen nevyřeší, ale ještě více zkomplikuje.
3) Závěrem - církev by neměla volat po spravedlnosti pouze tehdy, když
jí je činěna škoda, ale také pokud je činěna škoda někomu jinému v její
prospěch. Peněžní částka, třebaže zprostředkovaná skrze ERC, je stále
nápravou některých majetkových křivd. Máme za to, že pokud v rámci
takové nápravy přijmeme částku stočtyřicetkrát vyšší, než jaké je
reálné vyčíslení škody na majetku, obohacujeme se na úkor státu resp.
církve, na jejíž útraty nám bude částka vyplacena. To, že s tímto
představitelé příslušné církve souhlasí ještě vůbec neznamená že je
takový přístup ospravedlnitelný.
Diskuse o podobném tématu
probíhá i v jiných církvích. Například evangelický farář Tomáš Molnár
ve svém článku, který je k nalezení na stránkách www.evangnet.cz
navrhuje: "S okamžitou platností se zřekneme restitučních nároků.
Jestliže stát má za to, že tato církev něco pro společnost dělá, nechť
ji podporuje. Jestliže nemá za to, že jsme k něčemu, nechť nedává třeba
nic. Zřekneme se restitučních nároků, protože by stejně po druhé
výplatě šlo o peníze, které této církvi nikdy nepatřily a šlo by jen o
jakýsi úplatek za „držení basy“ ze strany katolíků. Ostatní církve ať
si dělají, co chtějí. To by nebyl z naší strany žádný podtrh. Možná, že
oddalování přijetí restitučního zákona je čas milosti, abychom tento
krok udělali."
Několik poznámek k dosavadní argumentaci:
-
V zákoně se výslovně pojednává o nápravě majetkových křivd. Nepoměr
mezi zabaveným majetkem a navrhovanou částkou odškodnění bývá ze strany
církví vysvětlován jako morální náhrada za pronásledování a utlačování
našich bratří a sester a omezování diakonické práce církve
komunistickým režimem. I kdyby byl zákon takto vnímám rovněž ze strany
státu (o čemž lze důvodně pochybovat), považovali bychom takovou formu
„narovnání“ za nedůstojnou vůči svědectví pronásledovaných bratří a
sester.
- Argumentovat tím, že
nás přijetí částky mnohonásobně převyšující obrat současného
hospodaření BJB přivádí blíže k finanční odluce církve od státu je
zavádějící. Kdyby taková finanční odluka byla naším cílem, jistě by k
ní již došlo. K případné finanční odluce tak dochází kvůli státu, ne
kvůli našemu přesvědčení. Vytvářet dojem, že na takové odluce máme
nějaké zásluhy, je nejen zavádějící, ale pro naše baptistické církve i
ostudné.
Návrh odsouhlasen sborovým shromážděním 15.3.2009 v Liberci.