Tím, že stát zablokoval vrácení majetku církvím a tak je udržoval v závislosti na svých docela tučných almužnách, dělal z církví v očích veřejnosti peleš lotrovskou. Státní peníze ale podle mě ještě víc ničily církev zevnitř. Snadno nabyté peníze církvím umožňovaly dělat nadbytečné věci. Nevěřící by řekl, že to jsou darmožrouti. To není správný pohled. Jsou to totiž vesměs slušní, milí a často i charakterově zralí lidé. Jen se ze svých idealistických pohnutek stali obětí systému, který je vynesl do služeb a funkcí, které sice byly z objektivního hlediska nadbytečné, ale na které prostě byly peníze.

Mít nadbytečně zaměstnanců církev kazí. Chápu, že jsou placení faráři nebo kazatelé tam, kde do kostela chodí sto lidí, ale proč na plný úvazek pracují lidé, kteří vedou společenství s návštěvností, která je dlouhodobě 20 nebo dokonce pět lidí týdně? I v některých evangelikálních církvích bylo na jednoho pracovníka 20 i méně lidí. To jsou v našich kruzích tabu (radši o tom ani nepřemýšlíme), ale veřejnost to pohoršuje. Můžeš se tomu divit?


Pro všechny církve, ty vyznavačské i ty "lidové", bude konec státních dotací požehnáním. Budou muset začít uvažovat reálně. Budou se muset víc snažit, víc - a hlavně jinak. Tím neříkám, že se církevní pracovníci nesnaží. Jen pracují v umělém prostředí, a to je zatěžuje a bere jim efektivitu. Oni o tom ani nevědí, jen se možná občas diví, jak málo to nese skutečného ovoce.

Až se vypaří zdroje laciných peněz, bude se ve zdravém sboru nebo farnosti muset angažovat více dobrovolníků, protože ti hodní lidé, kteří dělali všechno, uvolní pole pro paletu dalších obdarovaných lidí. Navíc budou muset začít pracovat v necírkevním zaměstnání, kde svým novým spolupracovníkům přinesou evangelium. Taky věřím, že výrazně naroste štědrost (proč nezačít platit desátky, když nám na našem sboru či farnosti záleží?).

Schválení restitučního zákona tomu všemu dá zelenou. Díky Bohu. Na závěr mám ale jednu špatnou zprávu: Choroboplodné prameny státních peněz úplně vyschnou až za 30 let. Nedivil bych se, kdyby právě tento výhled církvím v rámci zvráceného ekonomického myšlení pomohl restituční návrh přijmout.

Nezaznívá Ti v tom trochu: "Po nás ať přijde potopa..."? Nepokazí se za těch 30 let pokračování života v umělém světě vše, co se ještě pokazit dá? Věřím, že ne. Pokud bude zákon schválen bude to skutečně změna. Bude to hrozba starým neefektivním způsobům. Hádám, že pastoři, faráři i vedoucí církví ihned zavětří a začnou uvažovat jinak. Ihned jakmile stát začne posílat méně peněz.

Citováno z úvodníku Tomáše Ditricha "Hurá, nebudou peníze!" v časopise Život víry 2012/únor