|
| | | Kdo je Online | Právě je 31 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde |
| | | |
| |
|
Názory: Baptisté nakonec odmítli úplatek, ale klamu a škodám nezabránili
Posted on Úterý, 26. únor 2013 @ 16:34:51 CET Vložil: Benjamin |
poslal Nepřihlášený
Nastavili zrcadlo hamižnosti církví a obnažili prolhanost vlády. Nestali se
komplici ve zločinném spolčení kolem církevních restitucí a vzdali se nemravného
podílu na gigantickém společenském lupu.
Baptisté se nechtěli
ušpinit přijetím úplatku
Baptisté si sice zachovali na rozdíl od ostatních malých církví elementární
čest, přesto však se ani oni svou původní loajalitou nevyvinili z
odpovědnosti zcela. Jsou v postavení zasvěcených, kteří o připravované
loupeži věděli, nakonec se jí neúčastnili, ale ani ji nepřekazili a
neoznámili.
Do poslední chvíle nechali vládu vytrubovat, že došlo k dohodě státu se 17
církvemi, tedy včetně baptistů. Neudělali nic proti tomu, že vláda toto
dělení kořisti vydávala za svůj úspěch. Byli naprosto loajální s Ekumenickou
radou církví a de facto tak i oni kryli připravovanou loupež. Do poslední
chvíle, než byly připraveny nevypověditelné smlouvy se všemi církvemi, své
stanovisko nezveřejnili.
V Právu dne 23. února k tomu předseda výkonného výboru baptistů Milan Kern
říká: „V
průběhu jednání byla tendence, abychom nic neříkali, aby naše vystoupení
neohrozilo zákon jako takový. Proto jsme až do schválení drželi jednotu a
poté jsme se již necítili být zajatci ostatních a měli jsme už svobodu k
rozhodnutí.“
Obdobně dle iDnes vysvětluje: „Jsme
členy Ekumenické rady církví, takže jsme do toho byli zataženi, ale spíše v
pasivnější roli. Rozhodně už v průběhu jednání jsme si nebyli jistí, jak to
dopadne. Spíše jsme se domnívali, že se k tomu asi nepřihlásíme, až to bude
rozhodnuto. Tento postoj zvítězil.“
Teprve až měli podepsat smlouvu, zvítězil charakter. Díky i za to. Ne každý
subjekt by se vzdal 228 miliónů korun. Ze stejného zdroje uvádím, co jim
vadilo: „V
preambuli zákona je řečeno, že to má sloužit k vytvoření materiální základny
pro činnost církve, a to nám není blízké. ... Nám je blízká myšlenka
samofinancování církve. ... Vždycky když jsou dotace v jakékoliv oblasti,
tak s tím bývají problémy. Raději si budeme o všem rozhodovat sami. To je
nám vlastní.“
Důležitější však je, co prohlásil k „vracení“ majetku obecně. V iDnes: „Měli
jsme jen modlitebny a k tomu třeba příslušný byt kazatele, ale žádné pozemky
nebo lesy jsme nevlastnili.“ V
Právu:„Také majetkové škody, které nám byly
způsobeny v době komunistů, jsou nesrovnatelně nižší, než které nám byly
nabízeny. ... A protože jsme nevlastnili žádné jiné lesy, pole a budovy a
komunistický režim nesahal přímo na modlitebny a byty kazatelů, tak nemáme
důvod si těch 227 miliónů brát.“
Modlitebny a byty kazatelů nevzali komunisté nikomu. Na Baptistech
je však názorně vidět, že ty stamiliónové úlitby byly vlastně úplatkem za
loajalitu menším církvím, i těm, jimž komunisté nic nesebrali a dokonce i
těm, které u nás ani neexistovaly, aby katolíci pro sebe vytáhli desítky
miliard od lidí, kteří jim nic neukradli. Přitom je třeba zdůraznit, že ty
korupční peníze nezaplatí katolíci, ale my všichni i s potomky. To se to
korumpuje na cizí účet.
Dušan Streit, streit.blog.idnes.cz
|
|
| |
| |
| | | Hodnocení článku | Průměrné skóre: 5 Hlasů: 1
|
| | | |
|
| Associated Topics
|
| |
|
Re: Baptisté nakonec odmítli úplatek, ale klamu a škodám nezabránili (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: uncle v Úterý, 26. únor 2013 @ 18:23:57 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Myslím si, že je to poněkud příkré hodnocení úlohy BJB v restitučním procesu.
Pan Streit se možná blíží pravdě, pokud hovoří o úplatku, i když by se spíše dalo mluvit o zavazujícím daru.
Příkré je i konstatování, že baptisté byli "v postavení zasvěcených, kteří o připravované loupeži věděli, nakonec se jí neúčastnili, ale ani ji nepřekazili a neoznámili."
K tomu lze namítnout několik argumentů:
1. Předpokládám, že hlavní detaily restitucí byly projednávány mezi katolickou církví a vládou. Ostatní církve pak byly informovány jen o nejnutnějších rysech celé akce, které se jich bezprostředně týkaly.
2. Návrh smlouvy byl znám zřejmě až v únoru (zde je zveřejněn). Odtajňování detailů zřejmě probíhalo postupně.
3. Vývoj celého procesu trval delší dobu a postupně krystalizoval. To, co nyní víme, nebylo známo v kterékoli jiné předchozí etapě. Jinými slovy: "Po bitvě bývá každý generálem". |
Re: Re: Baptisté nakonec odmítli úplatek, ale klamu a škodám nezabránili (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: input v Středa, 27. únor 2013 @ 07:54:18 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Proč "zavazující" dar? K čemu se nakotolické církve zavazují?
Kardinál Duka k tomu řekl: "Katolická církev chápe tuto dohodu jako určitou formu smíření a odškodnění za konfesní zápasy a nespravedlnosti, k nimž došlo v historii." - Nekatolické církve se mohou svobodně rozhodnout, jestli toto odškodnění přijmou či nepřijmou, ale určitě se nemusejí nijak cítit zavázány. |
]
Re: Re: Re: Baptisté nakonec odmítli úplatek, ale klamu a škodám nezabránili (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: uncle v Středa, 27. únor 2013 @ 10:09:57 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Celá věc je o trochu složitější, než na první pohled vypadá. Oficiálně (de iure) peníze dává stát na základě smlouvy, v níž se definuje jako dlužník a přijímající církve jako věřitelé státu.
Politický argument zní, že došlo k dohodě mezi státem a katolickou církví, že část peněz určených pro katolickou církev, bude z vůle katolické církve státem přidělena ostatním církvím, které by jinak na ně nárok neměly. Neoficiálně (de facto) tedy jde o dar katolické církve ostatním zúčastněným církvím.
Z filosofického a sociologického pohledu je dar vždy zavazující. Například Marcel Mauss ve své Eseji o daru (1924) říká, že dary mají jiný smysl než směnu předmětů: jde v nich hlavně o vytváření společenských závazků.
Ve společnosti platí trojí povinnost:
1) zúčastnit se výměny darů, 2) přijímat dary a 3) oplácet.
Dar se nikdy od osoby dárce úplně neoddělí a vytváří tak závazek jej přiměřeně oplatit, ne ale hned, což by se rovnalo odmítnutí. Zavazují příjemce „totálně“, se vším všudy, dokud nejsou oplaceny. |
]
Re: Re: Re: Re: Baptisté nakonec odmítli úplatek, ale klamu a škodám nezabránili (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: input v Středa, 27. únor 2013 @ 12:19:02 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nicméně: Kardinál Duka popisuje onu část peněz nikoli jako "dar", nýbrž jako "odškodnění".
Pokud tyto peníze nekatolické církve (které se vesměs hlásí k odkazu předbělohorských nekatolíků) přijmou jakožto (částečné) odškodnění, neplyne jim z toho jakýkoli závazek. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Baptisté nakonec odmítli úplatek, ale klamu a škodám nezabránili (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: uncle v Středa, 27. únor 2013 @ 13:15:24 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Kardinál Duka to může interpretovat, jak chce. Důležitá jsou fakta.
Situaci komplikuje skutečnost, že nedává katolická církev, ale stát. Stát tyto peníze vyplácí jako náhradu za zablokovaý majetek, který již nelze vrátit. BJB a některé další církve mají dostat peníze navíc, které jim nepatří, které by měla dostat katolická církev. Stát to interpretuje tak, že tyto peníze mají usnadnit těmto církvím odluku od státu (od státních dotací).
Katolická církev vlastně udělala se státem obchod, že se vzdá části peněz za zablokovaný majetek ve prospěch dalších církví. Část společnosti to interpretuje jako "držústné", úplatek nebo snahu katolické církve schovat se za křoví ostatních církví, aby nebilo tolik do očí, že téměř všechno dostane hlavně ona. Jde tedy o souboj interpretací tohoto zvláštního a neprůhledného dělení finanční náhrady za zablokovaný majetek.
Vzdává-li se katolická církev této částky dobrovolně a ostatní církve to na ní samy od sebe nepožadují, pak to má charakter daru. Pokud by ostatní církve veřejně žádaly katolickou církev o nějaké odškodnění, pak by to mělo charakter odškodnění. Ale jen v tom případě, pokud by to katolická církev dávala přímo ze svého, nikoliv prostřednictvím státu. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Baptisté nakonec odmítli úplatek, ale klamu a škodám nezabrán (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: input v Středa, 27. únor 2013 @ 13:50:26 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Na začátku byla nějaká věcná dohoda - státu s církvemi a církví mezi sebou. Až následně tuto dohodu stát oblékl do paragrafů. Ale od začátku bylo dáno, že stát rozdělí mezi církve částku, která odpovídá hodnotě nevydaného majetku.
Možná by bylo čistší, kdyby to stát vrátil katolické církvi a ona příslušnou část následně darovala (resp. nabídla) církvím nekatolickým. Nicméně ztratil by se z toho jeden rozměr - totiž fakt, že po celých 62 let byly z výnosů tohoto majetku církve financovány. (Ba co víc - že stát se k tomuto financování zavázal.)
Jak to charakterizuje část společnosti, je v této souvislosti naprosto podružné. (Humorné mi přijde, jestliže to kritizuje ČSSD, která navrhuje úplně stejný přístup: Majetek by chtěla dát do fondu a z tohoto fondu by pak chtěla financovat církve, bez rozdílu.)
Každopádně mám za to, že je důležité, aby si nekatolické církve držely postoj svobody. Považuji za naprosto legitimní, když ony peníze přijmou. Ale pokud by některá církev měla za to, že by přijetím těch peněz byla nezdravě zavázána (ať už katolické církvi nebo státu), je v pořádku, když je ve svobodě odmítne. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Baptisté nakonec odmítli úplatek, ale klamu a škodám neza (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: uncle v Středa, 27. únor 2013 @ 14:19:55 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | K tomu bych jen opravil jednu nepřesnost: "Nicméně ztratil by se z toho jeden rozměr - totiž fakt, že po celých 62 let byly z výnosů tohoto majetku církve financovány."
Stát se skutečně náhradou za výnosy z tohoto odejmutého majetku zavázal zákonem a začal hradit platy, sociální zabezpečení a penze duchovních a kněží některých církví, náklady na provoz a údržbu znárodněného majetku církví, ale nikoliv z výnosů tohoto majetku ale ze zdrojů státního rozpočtu - dle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností.
Nelze tedy tvrdit, že nekatolické církve byly 62 dotovány z výnosů odejmutého katolického majetku. Žádný takový fond neexistoval a výnosy nebyly ani kvantifikovány. Peníze všem církvím šly ze státního rozpočtu. Tedy nelze ani zjednodušeně říci, že by nekatolické církve žily 62 let z katolických peněz.
I proto lze vnímat peníze z finanční náhrady, které přesahují hodnotu zabaveného majetku ostatních církví, spíše jako dar katolické církve, který má ze své podstaty zavazující povahu. Ať již ji k tomu vedl motiv jakýkoli. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Baptisté nakonec odmítli úplatek, ale klamu a škodám (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: input v Středa, 27. únor 2013 @ 14:38:36 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano, po formální stránce stát církve financoval ze státního rozpočtu.
Nicméně tentýž státní rozpočet každý rok inkasoval nemalé výnosy zabaveného církevního majetku. Národohospodářská fakulta VŠE vypočetla, že v letech 1989-2007 byly výdaje státu na církve cca 61 miliard, zatímco příjmy 141 miliard. Viz http://www.psp.cz/ff/11/77/6b/08.htm .
Co se týče zavazující povahy onoho majetku - jen bych se opakoval. Žádný závazek tam prostě není. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Baptisté nakonec odmítli úplatek, ale klamu a ško (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: uncle v Středa, 27. únor 2013 @ 15:25:17 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ovšem Národohospodářská fakulta VŠE tamtéž uvádí, že "Tento výnos však nebyl realizován, a nebyl tedy ani zdaněn".
Jedná se tedy pouze o kvalifikovaný odhad ušlého zisku ze zestátněného církevního majetku za období 1948-2007. Tyto výnosy tedy nebyly realizovány a tedy státní rozpočet je nemohl každý rok inkasovat. Jedná se pouze o stanovisko expertů na potenciální výnosy. Experti pouze odhadli ušlé nerealizované výnosy a hodnotu zestátněných patronátních práv.
Zajímavá je také poznámka, která odkrývá zákulisí přípravy tohoto zákona:"Předseda Kasal přislíbil, že na příští jednání komise přizve zástupce tří největších církví, aby informovali o svých představách na využití získaných finančních prostředků." Zákon si zřejmě upekli katolíci s evangelíky a pravoslavnými a ostatní církve pak použili jako "živé štíty", "rukojmí" nebo jak říká předseda M. Kern "zajatce". I tento fakt podporuje interpretaci nadměrné finanční náhrady jako zavazujícího daru.
Samozřejmě, že s tímto darem není veřejně deklarován žádný závazek. To se obvykle nedělá. Závazek z daru vyplývající si katolíci vyberou někdy později, třeba ve věci ratifikace konkordátu, obnovení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, nebo při prosazování dalších palčivých katolických nebo katolicko-ekumenických témat. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Baptisté nakonec odmítli úplatek, ale klamu a (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: input v Středa, 27. únor 2013 @ 17:11:48 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ještě uvádím k oné "finanční náhradě" stanovisko Ministerstva kultury (viz http://www.mkcr.cz/assets/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkove-narovnani/Casto-kladene-otazky.pdf):
Finanční náhrada (59 mld. Kč) představuje paušální náhradu za majetek, který byl církvím státem zabrán po 25. 2. 1948 a nyní nebude vydán. Jedná se o majetek, který zůstane obcím, krajům, fyzickým a právnickým osobám. Finanční náhrada zároveň představuje kompenzaci za to, že se církve a náboženské společnosti vzdávají zvláštního práva na financování ze státního rozpočtu, které jim bylo státem přiznáno.
Ono financování ze státního rozpočtu bylo neoddělitelně spjato s oním komunistickým zákonem č. 218/1949 Sb. (Stát na sebe vzal závazek patronátu nad kostely a obročími, resp. platy duchovních. Mimochodem, ušlá patronátní práva byla vyčíslena na cca 88 miliard, tj. výrazně více, než stát na církve za celé období vynaložil. - Viz ona studie NF VŠE.)
Co se týče případné snahy katolíků vybrat si "závazek z daru" později např. ve formě souhlasu s konkordátem či mariánským sloupem apod. – Pokud by se o něco takového katolíci v budoucnu snažili, mělo by jim být velmi zřeteně sděleno, že žádný takový závazek neexistuje. Proto považuji za důležité, aby nekatolické církve přistupovaly k otázce přijetí/nepřijetí finančního vyrovnání zcela svobodně. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Baptisté nakonec odmítli úplatek, ale kla (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Pavel v Čtvrtek, 28. únor 2013 @ 21:08:49 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | co mají baptisté společného s patronáty a obročími? |
]
|
| |
|
|