poslal Duke Před pár dny vyšel článek Tomáše Halíka s provokativní otázkou, zda máme s muslimy stejného Boha. Kdo čte Halíka častěji, pak
nemusí hledat autorovu odpověď. Máme… jednak patříme do rodiny monoteistických náboženství, jednak jde údajně jen o to, jak Bohu říkáme.
Hlavně argument ohledně toho, že je jedno jak Bohu říkáme,
jsem při rozhovorech o víře slyšel nesčetněkrát, jedná se o donekonečna
omílanou mantru. Jedná se o názor dnes populární, žádaný, kterému se tleská. Zde se T. Halík veze na populistické vlně, proti které sám tolik bojuje.
Halík varuje před nesnášenlivostí, před různými
fundamentalismy, ale sám svým textem nesnášenlivost rozněcuje a to především tím, jak snižuje svoje názorové oponenty. Podívejme se na několik z jeho argumentů. „Máme s muslimy stejného Boha?
Kdo na tuto otázku odpoví negativně, prokazuje nejen elementární neznalosti
dějin kultury a náboženství, ale také naprostou neznalost křesťanského
vyznání.“ Jinými slovy kdo
nesouhlasí, že máme stejného Boha, je nevzdělanec a naprostý neznalec. Existuje
jen jedna správná a hlavně inteligentní interpretace a tou je Halíkova, ostatní jsou
nevzdělanci. Jenže vím i o lidech, kteří znají dějiny velmi dobře, stejně tak
se velmi dobře orientují v křesťanském vyznání a dochází k jinému
závěru než T. Halík. A nejen to. Dokonce se jedná o lidi vzdělané a v historii
nepochybně vzdělanější než T. Halík. Halík se zde dopouští komunikačního faulu,
když útočí na názorové oponenty, nikoli na názor samotný.
Jinde T. Halík opět
naráží na vzdělanost: „Křesťané, alespoň
ti, kteří mají určité náboženské vzdělání, vědí o různých (např. alegorických)
způsobech výkladu Bible“. O různých výkladech Bible ví snad každý křesťan.
Už děti v besídce se učí např. o podobenstvích. Navíc není třeba
z křesťanů, kteří nejsou vzdělaní a případně něco nevědí, dělat bandu
idiotů. Jiná věc je, že Halíkem uvedený příklad, kterým je alegorie, je věc při
jakémkoli výkladu textu věc ošidná… Pochopitelně se někdy vede diskuse o tom
kterém biblickém žánru, ale na různé žánry přijde čtenář Bible hodně rychle.
Další „perlou“ je výrok o „primitivním
doslovném výkladu fundamentalistů, kteří ignorují, že mnohá místa v Písmu jsou
odrazem kulturně-dějinného prostředí autorů“. Ano, někdo vykládá, že svět
byl stvořen v šesti dnech. Mám jiný pohled na věc, ale jako vrchol
arogance je výklad takového člověka nazvat primitivním. Mimochodem nemalá část
adventistů, kterých si z mnoha důvodů hluboce vážím, takto vykládá stvoření a to včetně jejich kazatelů a teologů. Že by
se jednalo o primitivní výklady? Nebo jen výklady jiné? Jiná věc je, že i
v táboře kreacionistů jsou velmi chytří a vzdělaní lidé. Nemusíme
s nimi souhlasit, ale hodit jejich výklad do množiny primitivních? Stejně
tak v některých denominacích mají na hlavně ženy šátky, protože se to
doslovně píše v Bibli, ale opět – nazvat jejich porozumění primitivním?
Proč tolik zášti? Arogance? Toto je příkladem dialogu? Nebo jen
příkladem povýšenosti a intelektuální pýchy?
Halík vidí jako největší problém islámu doslovný výklad
Koránu. Postrádá u většiny muslimů historicko-kritický přístup ke svým
posvátným písmům: „Tímto kritickým
způsobem ovšem muslimové ke Koránu běžně nepřistupují, chápou ho většinou
nehistoricky a doslovně, což může mít velmi neblahé důsledky.“ Varuje, že
podobně někteří křesťané přistupují k Bibli. Souhlasím s tím, že je
třeba Bibli číst v kontextu historie, literárního žánru atd. Tyto
„hlubiny“ se učí v úvodech do teologie nebo na táborech dorostu či mládeže.
Jenže je zde ještě jeden výkladový klíč, který Halík neuvádí a tím je Ježíšovo
„Písma svědčí o mě“. Tedy oním interpretačním klíčem je Kristus.
V poslední době bylo přeloženo pár knih od T. Kellera, jedna od A.
Stanleyho, dalším autorem je J. Stott, nádherné Kristovské typologie najdete u
J. Hellera, jistě najdete další naše autory, pokud umíte cizí jazyk,
pak sami jistě znáte mnoho dalších inspirativních autorů, kteří interpretační klíč
nachází v Kristu (aniž by vynechali historii, kulturu atd.). Pokud Bibli
vykládáte, pak jistě sami tento klíč nacházíte a hledáte. Bez něj je historicko-kritická
metoda přístupu k Bibli, kterou Halík v textu naznačuje, poněkud bezzubá.
Nakonec je zde otázka, zda máme jednoho Boha. Odpovím
Halíkovým citátem:
„Jako křesťané
vyznáváme víru „v jednoho Boha, otce všemohoucího, stvořitele nebe i země“,
Boha všech lidí.“ Ano, Bůh je Bohem muslimů, ateistů, buddhistů, celého
světa. Ano, můžeme mu říkat různě, nakonec i v Bibli má mnoho jmen. Ano,
Bůh není „náš“ lokální Bůh. Proto nejsme především katolíci (jak sám sebe v toto
článku prezentuje T. Halík), protestanté, ortodoxní, ale křesťané. Zároveň ale
musíme zmínit to, co tvrdí sami muslimové:
„Muslimové
nemohou přijmout příběh Ježíšovy smrti na kříži jako konečné odčinění všech
lidských hříchů. Nevěří v ukřižování Ježíše jeho nepřáteli, protože základ
učení o ukřižování protiřečí Božímu milosrdenství a spravedlnosti a protiví se
také lidské logice a důstojnosti…“.
Tedy nepřijímají středobod křesťanství, a tím je Bůh zjevený
v Kristu. Znamená to, že je budu nenávidět? Ne. Pohrdat jimi? Ne. Že je
hodím do jednoho pytle s teroristy? Ne. Že je vyženu v Evropy kvůli
jejich víře? Ne.
Zároveň ale Bůh zjevený v Kristu, sestupující na tuto
zem, nabízející milost, je nejen „originálním konceptem“, ale i „originálním
Bohem“, kterého bych přál poznat (nejen) muslimům. Poznat Boha zjeveného
v Kristu, který je sice Bohem všech, ale ne všichni Krista jako cestu k Bohu přijali a
poznali.
David Novák
http://david-novak.blogspot.cz/2015/12/verime-ve-stejneho-boha-proc-tolik.html