Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Doubravka   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 6, článků celkem: 4505, komentáře < 7 dní: 3, komentářů celkem: 4184, adminů: 23, uživatelů: 2329
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Hesla Jednoty bratrské

Hesla Jednoty bratrské


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

6 226 049

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 7 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online.
demagog

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Rozhovor: V přírodních vědách se dnes s duší nepočítá
Posted on Úterý, 15. březen 2016 @ 21:14:55 CET Vložil: Mainstream

Zajímavosti poslal Nepřihlášený

Stanislav Komárek (1958), původním vzděláním přírodovědec, se v dnešním stále více se specializujícím odborném světě nebojí překračovat hranice vědních oborů. Napsal také celou řadu popularizujících esejů a novinových článků a dokonce vydal několik románů a básnických sbírek. Na počátku 90. let stál u zrodu Katedry filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Jedním z jeho životních témat je člověk, k jehož pochopení hledá cestu nejen z pozic biologie, ale také filosofie, psychologie či teorie kultury.

Duše patří k tradičním a dodnes obecně sdíleným slovům evropské kultury. Jaké místo má ale v současných přírodních vědách? Počítá se s ní ještě vůbec?

V přírodních vědách současné doby se s duší nepočítá vůbec. Pokud se tohoto slova v různých popularizačních pracích používá (ve spojení „duševní choroby“ atd.), pak se tím míní souhrn všech neuronálních procesů v organismu.

Filosofové i přírodovědci se snaží vysvětlit vzájemný vztah mezi myslí a fungováním lidského mozku. Ke kterému z široké škály řešení máte nejblíže? Jak vysvětlujete zkušenost vlastního „já“?

Zkušenost vlastního „já“ si nevysvětluji, je to primární danost, která další tázání vlastně teprve umožňuje a podmiňuje. Pocit „jáství“ je silnější než argumenty buddhismu či teorie sobeckého genu, říkající, že se jedná o iluzi. Jung rozlišuje vědomé „já“ (ich) a „bytostné já“ (Selbst), vlastní jádro naší osoby, primárně nevědomé a jsoucí a operující mimo čas a prostor. Z něj naše vědomé „já“ vyrůstá jako nať a květ tulipánu z cibule, nějakou dobu trvá a pak usychá a odumírá. Proto si zřejmě nepamatujeme své minulé „inkarnace“, když „v další sezóně vypučíme znova“. Naše centrum však v rámci této představy leží vně prostoru a času a můžeme je ohrozit zabitím či úmrtím stejně málo jako cibuli narcisu podupáním nadzemních částí.

Je-li duše pouze jiným označením pro činnost mozku, je možné vůbec ještě obhájit lidskou svobodu? Zdá se mi, že ve světle současné biologie je lidské jednání pouhou výslednicí působení (sobeckých) genů a podnětů vnějšího prostředí.

Tak bývá člověk skutečně v současné době většinou chápán a je to jistě velmi pohodlné. Povšimněme si ostatně, že v dnešní společnosti není vlastně nikdo odpovědný za nic – na jedné straně sice pozorujeme nadměrnou „přeopatrnost“, aby se někde nešláplo trochu vedle, na druhé je však naprosté nemyšlení na zítřek s touhou mít vše tady a teď. Jaká je budoucnost společnosti, která myslí maximálně na čtyři roky dopředu?

Každopádně dnes více než dříve víme, že naše svoboda je značně omezena. Nevede toto poznání současně k omezování odpovědnosti člověka? Pozoruji například tendenci spatřovat v každém zločinci pouhou „oběť“ nedobrého rodinného, sociálního či náboženského prostředí.

V bizarně černobílém západním uvažování si umíme představit pouze mrazivé alternativy – naše svoboda je buď absolutní, nebo vůbec žádná. Ve skutečnosti poznáme hranice své svobody, když se třeba pokoušíme udržet prst v plameni svíčky – některým jedincům by se to mohlo podařit až k jeho zuhelnatění, ale typický případ to asi nebude. Na druhé straně jsme zcela upřeli svobodu zvířatům a rostlinám – nejsou náhodou vzory na křídlech motýlů výrazem stejné tvůrčí svobody (byť na nevědomé rovině) jako výtvory lidské? Nejsou zvířata něco víc než mechanicky jednající stroje? Vězíme v kartezianismu stále až po uši, aniž o tom víme. Kupodivu „obětně-vlivologické“ teoretické východisko mnoho nemění na tom, co se zločinci dělat – izolovat je od zbytku společnosti je stejně nutno. Rozdíl je snad v tom, že je v takto konfigurovaném světě nebudeme záměrně mučit jako trest za to, že jsou bytostně „zlí“. Kultivovanější právní systémy sice na rozdíl od archaických (sledujících jen následky činů), zkoumají i jejich pohnutky, ale jsme si úplně jisti, že vražda politická je „lepší“ než vražda loupežná, tedy „z pohnutek nízkých“? Věc by se dala vidět i naopak.

Co podle vás člověka od zbytku přírody zásadně odlišuje? Vždyť téměř vše, co bylo kdysi pokládáno za výsostně lidské, dnes přírodověda odhaluje také v říši zvířat.

Jeden znak je skutečně unikátně lidský – bojovat či obětovat se za nějaké abstraktum, třeba víru ve skutečnou přítomnost Kristovu v proměněné hostii. Makak bojuje, popř. i obětuje se, při obraně teritoria, v boji s rivaly a protivníky či při obraně mláďat, za odlišnou koncepci místa makaka v kosmu ovšem rozhodně ne.

I když připustíme, že duše je na těle relativně nezávislá, ještě to nic nevypovídá o její případné nesmrtelnosti. Má k této otázce přírodověda co říci? Jak třeba hodnotíte zážitky lidí, kteří prošli klinickou smrtí?

Nemluví-li přírodověda o duších, nemluví tím spíše ani o jejich nesmrtelnosti. Už u druhé otázky jsem mluvil o Jungově představě, že duše operuje mimo čas a prostor – tím si Jung vysvětluje občas se vyskytující „parapsychologické“ fenomény propojující různé prostorové a časové roviny, z téhož důvodu však tyto jevy nejsou laboratorně neomezeně opakovatelné. Její centrum, „Selbst“, leží také mimo ně, a je tudíž nezničitelné, ale také nikoli vědomé. Zážitky lidí zachráněných z klinické smrti jsou velmi zajímavé, ať už je chápeme jakkoli, jako epifenomény intoxikace mozku či naopak jako nahlédnutí za závěs zásvětí. Je ale dobře pomyslet, že nikdo skutečně a definitivně mrtvý se nikdy natrvalo na svět nevrátil (ani zmrtvýchvstalý Kristus ne, to se v křesťanských kruzích rádo zapomíná). Fenomény tzv. „nekrangelie“, znamení umírajících či nedávno mrtvých pozůstalým, jsou relativně běžné, ale několik dnů po smrti slábnou a mizejí. Že bytostně nerozumíme světu mrtvých, není překvapující – bídně rozumíme i světu živých.

ptal se Ondřej Kolář

Zdroj: časopis Český bratr 2016/1



 
Příbuzné odkazy
· Více o Zajímavosti
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Zajímavosti:
Adventistické upřesnění věroučného bodu o stvoření: symptom změny kurzu církve


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"V přírodních vědách se dnes s duší nepočítá" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.58 Seconds