Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Státní svátek - Mahuléna   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 4464, komentáře < 7 dní: 1, komentářů celkem: 4148, adminů: 23, uživatelů: 2324
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Hesla Jednoty bratrské

Hesla Jednoty bratrské


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

6 140 824

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 9 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Události: Volby ve Spojených státech náboženským prizmatem
Posted on Neděle, 20. listopad 2016 @ 19:52:59 CET Vložil: Mainstream

Zajímavosti poslal Nepřihlášený

Letošní prezidentské klání ve Spojených státech bylo v mnoha ohledech neobvyklé. Hlavní podíl na tom přirozeně měla kandidatura a následná stranická nominace miliardáře a televizního baviče Donalda Trumpa. Mimo jiné svým náboženským profilem má Trump k tradičním republikánům skutečně daleko. Nejpozději od Reaganových dob fungující aliance mezi náboženskými konzervativci, především evangelikály, a Republikánskou stranou, stála na nepsaném pravidlu nominace morálně bezúhonného, konzervativního a otevřeně věřícího kandidáta.

Vítězný Donald Trump nesplňuje ani jedno – naopak se v minulosti od svých spolustraníků významně lišil v klíčových sociálních otázkách, o morálním profilu trojnásobně ženatého samozvaného proutníka ani nemluvě. Pochybnosti v Trumpově případě panovaly i vzhledem k jeho náboženskému přesvědčení, jemuž veřejně nikdy nevěnoval zvláštní pozornost.

Zvláště po zveřejnění vulgárních nahrávek, kde se republikánský kandidát chvástal osaháváním žen proti jejich vůli, panovaly velké otazníky nad jeho schopností zmobilizovat náboženskou základnu vlastní strany a nadchnout věřící voliče, bez jejichž podpory by jen těžko mohl pomýšlet na prezidentský post. Jedním z mnoha překvapení letošních voleb tedy byla míra podpory, jaká se Trumpovi nakonec od evangelikálů, ale i jiných náboženských skupin v zemi dostala.

„Fact tank“ Pew Research Center dal dohromady několik různých exit pollů, ze kterých jasně vyplývá, že republikánský kandidát přesvědčivě bodoval u amerických evangelikálů, získal nadpoloviční většinu katolíků, a nakonec se mu podařilo přesvědčit i většinu mormonů. Z dat vyplývá, že s výjimkou židovských voličů a právě mormonů demokraté letos oproti situaci před čtyřmi lety výrazně tratili u všech náboženských skupin sledovaných exit polly.

Evangelikálové a mormoni

V případě evangelikálů bílé pleti byl Trumpův triumf obzvlášť výrazný – 81 % podíl jejich hlasů je dokonce o tři procentní body vyšší, než kolik dostal George W. Bush v roce 2004 a Mitt Romney v roce 2012. Jenže jak si vysvětlit tak masovou podporu od voličů, kteří měli v moderní historii USA svůj největší tendenci spojovat náboženství s politikou a svou volbu podmiňovat požadavkem na dodržování standardů křesťanské morálky? Donald Trump přece nebyl a nemohl být evangelikálním miláčkem – ti měli v republikánských primárkách jiné koně, například „zázračného chirurga“ Bena Carsona, pastora a bývalého guvernéra Arkansasu Mikea Huckabeeho a samozřejmě senátora Teda Cruze.

Texasan Cruz během primárek obvinil Trumpa z „newyorských hodnot“, čímž narážel na jeho liberální minulost. Před svým vstupem do politiky podporoval Trump snad všechno, proti čemu se američtí evangelikálové vymezují, od práva ženy na potrat po postojů k LGBT komunitě, a dokonce i v televizních debatách bránil nenáviděnou nevládní organizaci Planned Parenthood. Důvěru evangelikálních voličů nevzbuzoval ani svými častými výroky o ženách, včetně nevybíravých útoků na oblíbenou konzervativní komentátorku Megyn Kellyovou nebo zvláštních sexuálně laděných narážek na vlastní dceru. Ne náhodou si kandidát brzy znepřátelil řadu vlivných pastorů a evangelikálních osobností v médiích, jejichž řady se ještě rozrostly po říjnovém skandálu s oplzlými výroky z roku 2005.

Trump si tuto slabinu uvědomoval, a po získání stranické nominace aktivně usiloval o vylepšení své reputace mezi americkými evangelikály. V nejcitelnějších otázkách změnil názor: nejenže přestal podporovat právo žen na potrat, ale rovnou přislíbil, že by jako prezident jmenoval takové soudce Nejvyššího soudu, kteří by umožnili zvrácení historického rozsudku Roe v. Wade a tedy federální zákaz interrupcí. Postavil se proti státní podpoře plánovaného těhotenství a placení antikoncepce ze zdravotního pojištění. Na post viceprezidenta vybral ultrakonzervativního guvernéra Indiany Mikea Pence, hrdinu evangelikálního křídla vlastní strany a zároveň člověka s dobrými kontakty na konzervativní média. Jeho volba řadu evangelikálů v průběhu kampaně uklidňovala, ačkoli bylo jasné, že by ho raději viděli na Trumpově místě.

Jako prezidentský kandidát se Trump zároveň pokusil o vykročení směrem k evangelikálům v rovině zdůrazňování svého osobního vztahu s Bohem. Začal mluvit o své presbyteriánské víře, bibli označil za svoji „nejoblíbenější knihu všech dob“ (druhou nejoblíbenější je jeho vlastní kniha) a po úvodním fiasku se naučil oblíbený biblický citát – bylo jím „oko za oko, zub za zub“. Malou senzaci vyvolala zpráva o jeho „znovuzrození“ a údajný druhý křest, k němuž mělo dojít po setkání se stovkami evangelikálních pastorů letos v létě. Trump tuto událost nikdy nepotvrdil, ale ani nevyvrátil, a toto obrácení hrálo výraznou úlohu při obhajobě jeho věřících příznivců proti nahrávce z roku 2005; podle nich neměl Trump před jedenácti lety nic společného s Trumpem-kandidátem na prezidenta.

Není jasné, nakolik se Trumpovi skutečně podařilo získat důvěru evangelikálů ve svou osobní i politickou „konverzi“, nakolik voliče tohoto zaměření uklidnila přítomnost Pence a jakou roli hrála tradiční republikánská afilace spojená s masovou averzí vůči Hillary Clintonové. Clintonová je sice celý život praktikující metodistka, evangelikálům však leží v žaludku prakticky od počátku své kariéry, která je v jejich očích spojena s feminismem, bojem za plánované těhotenství a „pro-choice“ postoji, v poslední době okořeněných o podporu práv sexuálních menšin. Různé průzkumy ukazují, jak mimořádně neoblíbená byla Clintonová mezi těmito voliči – například v říjnovém průzkumu Washington Poll/ABC mělo negativní pohled na demokratickou kandidátku 70% evangelikálních voličů. Volit ji plánovalo jen několik procent z nich a významná část byla během kampaně nerozhodnutá. Volba menšího zla tak zřejmě nakonec převážila.

Podobné motivace je možné vysledovat u části voličů mormonského vyznání, díky nimž si Trump udržel jindy spolehlivě republikánský Utah. Donald Trump ležel mormonům v žaludku prakticky od počátku své kampaně, když se kromě jiných opakovaně navážel do jediného mormonského kandidáta v historii, Mitta Romneyho, za jeho neúspěch v předchozích volbách. Nepřátelské naladění mormonů podtrhovaly Trumpovy postoje vůči imigrantům a muslimům, protože Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je vzhledem ke své historii velmi citlivá na omezení náboženské svobody (Trump navrhoval zákaz přistěhovalců muslimského vyznání) a její členové bývají naklonění imigrační reformě.

Neoblíbenost demokratické kandidátky a stranická tradice ale v den voleb převážily, a to přesto, že měli mormoni na rozdíl od evangelikálů možnost hlasovat pro svého vlastního kandidáta, Evana McMullina. Ten nakonec v Utahu dostal od pětiny voličů a Trump v převážně mormonském státu sice zvítězil, obdržel však na republikánského kandidáta rekordně nízký počet hlasů (45,9 %).

Katolíci

V případě katolického elektorátu je situace o něco komplikovanější než u evangelikálů či mormonů. Americký katolický elektorát působí jako mnohem méně homogenní a sekulárnější skupina. Není pochyb o tom, že konzervativní katolíci kladou srovnatelný důraz na sociální postoje svých politiků jako evangelikálové, nejedná se však o dominantní část věřících; rozdělení mezi liberálními a konzervativními katolíky v sociálních otázkách je patrné z celé řady průzkumů.

Analýzu amerického katolického elektorátu dále komplikuje etnicko-geografické dělení, kdy se od sebe výrazně liší politický profil původních „bílých“ katolíků, koncentrovaných na Středozápadě a na východním pobřeží USA, a katolíků hispánského původu, žijících nejčastěji na jihu federace. Hispánci jsou na jednu stranu obecně sociálně konzervativnější a tradicionalističtější než jejich bílí spoluvěřící, což by je mělo přibližovat republikánům. Jenže díky republikánskému odporu vůči imigrantům se od roku 2004 přiklánějí k Demokratické straně.

Hillary Clintonová v každém případě dokázala na svou stranu získat pouze nadpoloviční většinu hispánských katolíků, přičemž i jejich podpora demokratickému kandidátovi se ve srovnání s Obamovou kandidaturou před čtyřmi lety snížila ze 75 na 67 %. Mezi bílými katolíky pak Clintonová obdržela pouhých 37 % hlasů, což je o tři procentní body méně než v minulých volbách.

Motivace pro volbu republikánů mezi katolickými konzervativci jsou stejné jako u evangelikálů – progresivní pozice Clintonové u nich vzbuzuje odpor, což mimochodem platí i pro nemalou část hierarchie. Americká biskupská konference dlouho bojuje proti nároku na bezplatnou antikoncepci v rámci Obamacare, což demokratická kandidátka přirozeně podporuje. U katolických voličů obecně ji dále poškodily pohrdlivé výroky předních demokratů na adresu katolické církve v uniklých e-mailech, které zveřejnil server Wikileaks, a odmítnutí pozvání z prestižní církevní University of Notre Dame a dalších katolických institucí, naznačující její nezájem o tuto část americké společnosti. Ve zmiňovaných e-mailech byla katolická církev prezentovaná jako rigidní, zpátečnická instituce, jež potřebuje svoje „katolické jaro“. Trump tyto výroky s gustem opakoval na svých shromážděních a že Hillary „nenávidí katolíky“ neopomenul zmínit ani na charitativním večírku katolické Nadace Alfreda E. Smithe za účasti newyorského kardinála Timothyho Dolana.

Nutno ale dodat, že zvláště u katolíků koncentrovaných na Středozápadě hrálo náboženské vyznání voličů jistě menší roli než Trumpův ekonomický apel. Na bílé katolíky z dělnických vrstev v Pensylvánii, Michiganu, Minnesotě nebo Wisconsinu tvrdě dopadla ekonomická krize z roku 2008 a Donald Trump je tak oslovil svým slibem o návratu pracovních sil do této oblasti. Clintonová tyto obavy nedokázala reflektovat a ve své kampani je ignorovala stejně, jako ignorovala pozvání z University of Notre Dame.

Židé a muslimové

Jestliže se Donaldu Trumpovi podařilo triumfovat mezi evangelikálními voliči a přesvědčit větší množství těch katolických, propadl naopak u voličů židovského vyznání – a s největší pravděpodobností i u muslimů. Mezi židovskými voliči získal pouze 24 %, tedy o šest procentních bodů méně než Romney v roce 2012, proti 71 % hlasů pro Clintonovou. Mezi muslimy se kvůli relativně nízkému počtu registrovaných voličů tohoto vyznání exit polly neprovádí, nicméně podle říjnového průzkumu se 72 % z nich chystalo hodit svůj hlas kandidátce demokratů a jen 4 % Trumpovi. O nepřízni amerických muslimů vůči Trumpovi vypovídá také úspěšná iniciativa na překonání jednoho milionu registrovaných voličů, která vznikla v reakci na riziko jeho prezidentství.

Je pravda, že obě tyto skupiny jsou v moderní historii více nakloněny demokratům a jiný kandidát by to téměř jistě nezměnil. Způsob vedení Trumpovy kampaně, kandidátovy výroky a hlavně aktivity jeho hlasitých příznivců však mezi americkými židy a muslimy vyvolaly obavy. Extrémistické kruhy sdružené kolem tzv. „alternativně pravicových“ médií, které Trumpa podporovaly, rutinně obviňovaly jeho kritiky z příslušnosti k židovskému spiknutí či ze sympatií k teroristům. Desítky liberálních novinářů židovského a muslimského původu hlásily, že jim z Trumpova tábora chodí výhružky smrtí, a republikánský kandidát sám proslul problematickými prohlášeními hraničícími s islamofobií a antisemitismem. Jak už bylo zmíněno, navrhoval zákaz přijímání uprchlíků a imigrantů muslimského vyznání, a kupříkladu ve twitterové konverzaci s komikem Jonem Stewartem neustále poukazoval na jeho židovský původ. Jako šéfa své kampaně a později hlavního stratéga svého prezidentství navíc jmenoval Stephena Bannona, zakladatele ultrapravicového serveru Breitbart.

V reakci na Trumpovo vítězství se američtí muslimové a židé rozhodli prohloubit vzájemnou spolupráci v boji proti nenávisti, jejíhož nárůstu se nyní obávají, a založili celonárodní zastřešující organizaci sdružující náboženské vůdce z obou komunit, Muslim-Jewish Advisory Council.

František Kalenda

Autor je doktorand antropologie náboženství. V současnosti působí jako externí lektor na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.

Zdroj: www.christnet.cz



 
Příbuzné odkazy
· Více o Zajímavosti
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Zajímavosti:
Adventistické upřesnění věroučného bodu o stvoření: symptom změny kurzu církve


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Volby ve Spojených státech náboženským prizmatem" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.13 Seconds