|
| | | Kdo je Online | Právě je 99 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde |
| | | |
| |
|
Události: Jak charismatici ovládli Jednotu bratrskou. Čeká to i BJB?
Posted on Čtvrtek, 22. duben 2010 @ 17:04:44 CEST Vložil: Benjamin |
poslal Nepřihlášený Jak charismatici ovládli Jednotu bratrskou. Čeká to i BJB? Svědectví o politice "charismatiků"
Předem se omlouvám a upozorňuju, že můj příspěvek bude asi trochu impulsivní, ale po tom, co poslední dobou v našich sborech prožíváme, se asi není co divit ... :-(
Někdy okolo 17-ti let (tj. začínající 70-tá léta a "normalizace"), kdy jsem se dostával poprvé do nějak těsnějšího kontaktu s křesťanstvím, jsem nějak poznával i tu "odvracenou stranu", teď se ji říká "charismatici", my jsme jim říkali zkratka "liberečáci", protože "to" mělo (v rámci Jednoty bratrské) centrum v Liberci.
Asi to bude už tou mojí pitomou povahou, že se snažím věci poznávat "z obou
stran", a tak jsem se i těch téměř dalších 30 let snažil mít kontakty s touto
stranou pokud možno přátelské, snažil se porozumět jejich uvažování atd., - ty
diskuse a rozpravy to byly hodiny a desítky a snad stovky hodin - návštěvy
jejich shromáždění, kázání, společných modliteb – společné akce, svým vlastním
autobusem jsem vozil "charismatickou" omladinu na vodácké zájezdy atd.
Ale nyní "na stará kolena" dospívám k závěru, že to všechno byla jen "šalba a
klam", a že tu nejde o žádnou "teologii" ani o nic takového, ale prostou (a
sprostou) politiku a snahu o moc a zmanipulování mas, o peníze. Z tohoto důvodu
mi také připadají veškeré tyto diskuse o "darech Ducha sv." dost scestné a
zavádějící a nebezpečné tím, že budí zdání, že se jedna o opravdový teologický
problém, a odvádějí od toho, čím ono tzv. "charismatické" hnutí skutečně je.
My jako Jednota bratrská jsme poměrně malá církev, celkem neznámá, ale asi díky
této velikosti se tu můžou demonstrovat jevy, které se v jiných měřítkách
nemůžou tolik rozvinout. Jejich význam je možná z "celosvětového" hlediska
zanedbatelný, ale stejně si myslím, že by se mu měla věnovat pozornost.
(Možná to je blbost, co píšu, možná to bude zase delší - trochu se bojím, co by
ten můj příspěvek mohl způsobit - tak se možná snažím podvědomě odradit čtenáře
od jeho dalšího čtení. Prosím berte to zatím jako ryze subjektivní pohled - i
když se možná do značné míry shoduje s tím, jak to vidí stovky dalších lidí.)
Jak jsem už naznačil, ten "letniční" závan se projevoval - tak, jak jsem ho
poznal - v naší Jednotě bratrské někde v Liberci a jeho okolí přinejmenším za
dob hlubokého totáče, většinou mezi mladými. Ale byla to jakási "odrůda", se
kterou se ještě nechalo nějak komunikovat, a jsem přesvědčen, že i mezi tzv.
"autoritami" tu byli ještě upřímně věřící lidé.
Ale co se stalo "po revoluci v 89.", to nás asi trochu zaskočilo. Nejdřív jsme
měli takový dojem, že se jedná o jakési pokračování toho "starého", a to byla ta
chyba, že jsme nerozpoznali tu zásadní změnu: že mezi tím "svinstvem", které k
nám po 89. roce přivál ten "západní vítr" - reklamy, pornografie, charismatické
hnutí - to "charismatické hnutí" nebylo až tak velkou výjimkou, ale zase jen
jeden z těch zvrácených způsobů myšlení.
Jak se to v naší Jednotě projevovalo? Nejnápadnější byl početní vzrůst. Zejména
Liberecký sbor a jeho satelity početně velmi rychle rostly. Zpočátku byl tento
růst "tradiční" části JB z velké části tolerován a dokonce podporován, a to i
autoritami, zejména naším biskupem. Hledala se v tom jakási "obroda církve",
"obživení" zkostnatělých a přestárlých sborů atd. Ta tolerance sahala tak
daleko, že se začaly ve velkém měřítku tolerovat i věci, které by se předtím
tolik netolerovaly - například požadavek vysokoškolského teologického vzdělání
pro kazatele Jednoty. A klasické vzdělání začalo nahrazovat čtení levných
paperbacků - překladů brožurek od pánů Margiese, Hagina a dalších, které
postupně začaly deformovat a ovládat mysl "autorit" i "oveček", které se k nim
houfně sbíhaly.
Teprve v průběhu první poloviny 90-tých let se začala brát v naší církvi vážněji
hrozba, kterou v sobě tzv. "charismatické" hnuti mělo: levný populismus, snaha o
ovládnutí co největších mas bez ohledu na duši člověka. Někdy v té době (rok 92)
získala již charismatická část na synodu naší české provincie (nejvyšší orgán
provincie, jakoby synedrium) nadpoloviční většinu hlasů a navíc i 2/3 většina
(tj. 2 lidé ze tříčlenné) Úzké rady (úřadující orgán v mezidobí mezi synody)
byla "charismatická" a zbývající 1 člen byl "silně tolerantní". Existovala už
"dobře zaběhnutá" spolupráce "charismatické" části JB s tzv. KMS (křesťanská
misijní společnost, sdružující "charismatiky" z různých denominací, zejména z KS
- Křesťanských společenství - JB - Jednoty bratrské - a CČE, Českobratrské
církve evangelické). Tato vazba byla natolik silná, že tzv. "autority" z KMS
měly pro charismatickou část JB daleko větší autoritu, než struktury vlastni
Jednoty. Vyhrocoval se antagonismus s "tradičně" či "lidově" zaměřenými sbory,
církvemi a dalšími institucemi, například Evangelickou theologickou fakultou.
To, co bylo dříve pokládáno za nouzi (nedostatek vysokoškolského theologického
vzdělání kazatelů) se stalo ctností - hluboké pohrdání tradičním evangelickým
vzděláním. Jeho místo později zaujala tzv. "Biblická škola", kterou si otevřeli
charismatici v Liberci, umožňující i jakési studium korespondenčním stylem.
Tato početní expanse byla "tradičními sbory" chápána
tak, že se "charismatická" část JB snaží získat při hlasování 2/3 většinu,
nutnou pro prosazení zásadních změn v naší církvi. Nicméně v té době již onen
početní "boom" končil, charismatické sbory přestávaly dále růst, jejich
potenciál se vyčerpal, vycházely najevo i negativní jevy. Odhaduje se, že
například do Libereckého sboru začátkem 90-let přišlo cca 600 lidí a z nich cca
300 zase odešlo - a z nich velká část "ne zrovna v nejlepším" - naopak s
hlubokými traumaty. V masovém měřítku se začalo projevovat, ze tu nejde o žádnou
theologii, ale o sprostou ideologii.
Někdy kolem poloviny 90-tých let prosakovaly na křesťanskou veřejnost zprávy, že
se připravuje sloučení JB a KS. V KS byly podobně problémy jako v JB -
polistopadový boom se pomalu zastavil a tomuto sdružení se nepodařilo naplnit
potřebné kvórum, které státní úřady požadují pro registraci nové církve. Proto
se zde nabízela lákavá příležitost - připravit v JB půdu a inkorporovat celé KS
do ní, čímž pádem by se dobře a zcela legálně a "demokraticky" obešel zákon.
(Ovšem tyto tendence ze své strany současný apoštol KS Dan Drápal nyní popírá -
možná s ohledem na tristní situaci, do které se celá nynější JB nakonec
dostala.)
Když bylo charismatickému vedení jasné, že pouhým přibýváním členů 2/3 většinu
hlasů na synodu v dohledné době nezíská, pokoušeli se o to jinými způsoby:
dělením sborů, neustálým měněním stanov, jiným počtem delegátů posílaných na
synod - hlas získávali pracovníci, kteří jej dříve neměli, a naopak začalo být
právo upíráno těm, kteří jej dříve měli. Když přestali přicházet lidé "z
pohanů", začaly se přijímat celé jiné sbory a náboženské skupiny, které byly pro
své extrémistické postoje z jiných (byť letničních a charismatických) denominací
exkomunikovány.
K přelomu došlo koncem roku 1997: jeden ze dvou "charismatických" členů
tříčlenné Úzké rady "prohlédl" a začal se distancovat od dosavadních praktik -
zejména se vzepřel politickému vedení naddominačnímu uskupení KMS - aniž by se
přestal cítit "charismatikem" - čímž pádem se změnil dosavadní poměr sil 2:1 v
Úzké radě. Tim pádem se však (bez ohledu na ideové či theologické přesvědčení,
ale čistě politicky a tim ideologicky) stal renagátem a v politickém sporu se
přiklonil na stranu "tradičních" sborů.
Všeobecně se očekávalo, že díky předcházejícím změnám se již hlasovací poměr na
synodu na jaře 1998 přiblíží 2:1 ve prospěch "charismatické části" a navíc
končilo tříleté volební období staré Úzké rady - a tak tato rada naposledy
zapěla svoji labutí píseň: poté, co se množily zprávy o duševním poškozování
věřících mas v Libereckem sboru a suspendovala (podle mě nešťastně) bývalého
hlavního kazatele E.Ruckého (ovšem dočasně a při plném platu a zachování všech
výhod) a přivolala na pomoc při řešení takto vzniklé situace biskupy ze sousední
Kontinentální provincie (= země západní části evropského kontinentu), kteří
situaci kolem libereckého sboru vyšetřovali.
Den před plánovaným zahájením synodu na jaře 1998 probíhala pastorální
konference, na které se pokoušeli biskupové přednést svoje zprávy, ale hned po
přečtení první zprávy byli charismatickou částí umlčeni. Ta se dožadovala
okamžitého zahájení synodu bez předchozí rozpravy, neboť byla přesvědčena o tom,
že svoji 2/3 převahou nepřipustí jednání o jakýchkoli námitkách proti svým
zájmům. Tuto převahu se snažili získat předchozí diskvalifikací dvou delegátů
"tradiční" částí, což se jim nepodařilo prosadit. Poté, co charismatická část
neustále mařila průběh pastorální konference a trvala na předčasném zahájení
synodu (jehož zahájení bylo připraveno na příští den) "tradiční" část z protestu
opustila jednací síň a rozjela se do svých domovů. Charismatické části scházel
jeden hlas do 2/3 většiny, která by mohla synod začít. Proto se uchýlili k
drobnému "podvodu", že totiž na synod přivezli nic netušící náhradnici, která
byla určena pro případ, že by se řádně zvolený delegát nemohl na synod dostavit
- ta podepsala presenční listinu a tak zahájili čistě "charismatický" synod bez
přítomnosti "tradiční části", na kterém zvolili 100% "charismatickou" Úzkou
radu.
Je samozřejmé, že takovéto shromáždění zbývající třetina "tradičních" sborů
nemohla uznat za legitimní, a tím pádem nemohla uznat za legitimní ani takto
zvolenou Úzkou radu. Jako schůdné, nejméně bolestné řešení, se těchto 7 sborů
dohodlo, že se s charismatickou částí v pokoji rozejdou a požádají o připojení k
sousední Kontinentální (tj. evropské) provincii. Bylo jim vyhověno s tím, že
ještě předtím Rada celosvětové Jednoty bratrské (Unity board) sestaví a vyšle do
Čech komisi ve snaze zjednat smíření mezi oběma stranami. Obě části (úřadující
"Úzká rada" i zástupci tradičních sborů) na to přistoupily, ovšem během roční
námahy za svou práci sklidila tato komise od charismatiků jenom výsměch: přesto,
že úřadující Úzká rada přistoupila na podmínku, že se během této doby zdrží
jakýchkoli rozhodnutí, které by mohly negativně ovlivnit celý proces vzájemného
smíření, dostalo během roku postupně všech osm kazatelů z "tradičních" sborů
výpověď (a nebo jim nebyla prodloužena prac. smlouva, pokud ji měli na dobu
určitou, anebo na ně byl činěn hrubý nátlak na rozvázání pracovního poměru
dohodou). A to vesměs bez jakékoliv diskuse se staršovstvy příslušných sborů!
Postižené tradiční sbory ale zůstaly solidární se svými kazateli a i když jim
přestal jít plat od Úzké rady, rozhodly se založit si společně vlastní fond, aby
mohli své propuštěné kazatele platit. Staršovstva sboru se postavila proti tomu,
aby jejich kazatelé byli vyhozeni na dlažbu pouze z těchto
charismaticko-ideologických důvodů.
Nicméně nezůstalo při tom - začal útok charismatiků na naše budovy a na náš
majetek.
Když odletěl náš pražský kazatel na jednání mimo republiku, tak to byla dobrá
příležitost pro to, aby skupinka několika charismatických gaunerů pronikla do
našeho pražského sborového domu. Vyčíhli si, až manželka našeho kazatele odešla
na nákup - jenomže se nepředvídaně vrátila a přistihla čtyři neznámé, urostlé,
mladé muže přehrabovat se v pracovně jejího manžela. Zeptala se, co jsou zač a
co zde pohledávají, a oni že tak jednají z nařízení Úzké rady. Pokoušela se
zavolat policii, ale jeden z nich utrhl šňůru ze zdi a znemožnil ji spojení.
Utekla a volala policii odjinud. Přijela policie, oni ji ukázali jakési papíry s
razítkem od charismatické Úzké rady, policie prohlásila, že je to naše
vnitrocírkevní záležitost a záležitost soudu, do které se nehodlá vměšovat, a
zase odjela.
Manželka kazatele odběhla, aby zavolala o pomoc některé bratry z našeho sboru a
z okolních evangelických sborů. Mezitím se oni neznámí muži dostali do prvního
patra, kde je modlitebna, a za pomocí rozbrušovačky, vrtačky a kdovíjakého
dalšího loupežnického náčiní překonali bezpečnostní zámek i mříže a vlámali se
do naší modlitebny a dalších sborových místností, kde ukradli naše sborové
materiály včetně pracovních smluv, členské kartotéky atd. Do zámku si dali svoje
vlastní vložky, takže jsme se nedostali do vlastních bohoslužebných prostor. To
bylo v sobotu dopoledne, takže když přišli v neděli lidé na nedělní bohoslužby,
nedostali se do modlitebny a shromáždění se muselo konat v přilehlém skladu, do
kterého se násilníci (naštěstí) nedostali.
Vrchol všeho byl, když jsme ve schránce našli liebesbrief (s klíčkem od
modlitebny - škoda že jsme ho neobjevili dřív), ve kterém se (nám starším sboru)
představuje náš "nový kazatel, oficiálně ustanovený Úzkou radou" a omlouvá se
nám za takovýto netradiční vstup do našeho sboru (ano, byl to vůdce oněch čtyř
gangsterů) s tím, že doufá že si spolu budeme rozumět a že jej jako staršovstvo
budeme podporovat a přijmeme jej za našeho kazatele (i když, připomíná, nemá
jakékoliv teologické vzdělání ani jakoukoliv zkušenost práce se sborem - ale
doba je holt taková).
To pak člověk doopravdy neví, jestli se má smát nebo plakat. Ti mladší v našem
sboru to dokážou brát ještě docela sportovně, ale na některé (zvláště starší) už
je toho za tu dobu docela dost. Zvlášť pro ty, kteří až dosud těm "charismatikům"
aspoň trošku, ve skrytu duše, fandili...
Jinak, když náš sborový pokladník šel do spořitelny, tak se s ním už nikdo moc
nebavil, jenom mu sdělili, že tam mezitím přišla naše oficiálni Úzká rada a
změnila podpisové vzory, takže jako sbor již nemáme možnost nakládat s našimi
penězi. Nejen s našimi - protože na tom účtě byl zároveň fond pro výplatu všech
našich kazatelů - necelých půl milionu. Dá se to snad nazvat jinak než hnusná
krádež? Ted to bude řešit soud, který se potáhne pravděpodobně několik let,
zrovna tak jako soud o naše sborové místnosti a budovy, které nám charismatici
jen tak zadarmo nehodlají nechat.
Já nechci, abyste nás litovali - můžeme si za to sami, svojí příliš dlouhou
toleranci a trpělivostí. Jen bych rád, aby to posloužilo jako varování - nejde o
theologii, ale o ideologii a nejsprostší politiku nejhrubšího zrna. Macchiaveli,
ne Jezis. Nenechte se zmást řečmi o darech Ducha atd. - jen to zavádí od pravé
podstaty věci, kterou je touha po moci, majetku, po penězich.
Možná, že všichni "charismatici" nejsou takoví - já věřím tomu, že většina z
nich tomu učeni doopravdy věří a jsou to upřímní lidé. Ale ta podstata, to
"učení" těch, kteří jsou "u vesla", kteří získali moc, to je ryze materiální,
tam ty řeči o duchu sv. jsou sprosté žvásty. Postupně na to lidé přicházejí, ale
většinou až po velmi trpkých zkušenostech.
To, co nás učili ve škole, že byla katolická církev ve středověku, tak přesně to
je charismatické hnutí dneska. Tak jako staří bratři pokládali papeže za
Antikrista (a nechávám teď stranou, jestli právem), zrovna tak třeba já osobně
vidím naši oficiální "Úzkou radu" a jejího předsedu. Já vidím, že mu nepomůžu -
i když je to můj bývalý kamarád, a to je na tom to smutné - ale ztratil víru i
rozum, mozek i srdce, je zcela v moci Satana a možná, že o tom ani neví. Kdo ví?
Ale tak, jako jedinou cestu viděli v tom oddělit se od toho, na co už nemají
sílu, aby to napravili, tak taky my vidíme jedinou možnost oddělit se od toho
Zlého, který nyní ovládá to "charismatické" hnutí v naši Jednotě.
Možná vám připadne, že třeba v katolické církvi je to "hnutí charismatické
obnovy" lepší, já nevím. Teď jsem psal jen o tom, vedle čeho celou dobu žijeme a
s čím musíme řadu let zápasit.
PS: Pořád mám mezi tzv. "charismatiky" spoustu svých osobních přátel, které
upřímně miluju a vážím si jich pro mnoho cenných lidských vlastností. Bude pro
ně asi těžkým zklamáním, až (pokud vůbec) někdy v životě poznají, co se za tím
jejich učením skutečně skrývá. Ale to asi musejí poznat sami. Zvenku jim to zní
asi neuvěřitelně.
Takže jen summa summárum pro naši diskusi: Prosím, berte v úvahu, že se nejedná
ani tak o theologii, jako o ideologii. To je v podstatě vše, co jsem se snažil
tím dlouhým příspěvkem vyjádřit - díky za trpělivost, pokud jste dočetli až sem.
Ale stručněji se mi to nepovedlo. I tak jsem zdaleka nenapsal všechno - jen jsem
se snažil, aby tam nebyly moc velké polopravdy. I když je to tendenční, snažil
jsem se vyvarovat polopravd a lží. Něco je možná "věcí výkladu" nebo "úhlu
pohledu". Já to píšu tak, jak to sám prožívám, a se mnou řada dalších v našem
sboru a v dalších sborech. Hezký to moc není. Nejedná se jen o těch "7
tradičních sborů" - dva další sbory se rozštěpily na "tradiční" a
"charismatickou" část, s tím, že charismatická část zabrala budovy a modlitebny
a majetek a plat od státu pro své kazatele a "tradiční" část se muší scházet "po
domech". A ve zbývajících "pocharismatičtělých" sborech zkrátka ta "tradiční"
část musela kapitulovat před početní přesilou.
Je boj "pozemský" a boj "duchovní". To, co teď je mezi "tradičními" sbory a
úřadující úzkou radou a částí "charismatických" sborů, kterým je representací
autority Boží na zemi, to je už boj čistě "pozemský" a hrubý a už bez
jakýchkoliv "duchovních" nánosů - to je sprostý boj o získáni majetku. Pokud
bych něco nazval "duchovním" bojem, tak ten se teď odehrává uvnitř té samotné
"charismatické" části, ze které už část prohlédla to svinstvo, o které se jedná,
ale nemá odvahu vzdorovat, a část je ještě totálně zaslepena. O tu myslim nyní
jde. Za to se modlím.
Zdraví (tradičňáky i "charismatiky")
Petr Heřman
|
|
| |
| |
| | | Hodnocení článku | Průměrné skóre: 5 Hlasů: 4
|
| | | |
|
| Associated Topics
|
| |
|
Ježíš, NE Macchiaveli! (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: dagg v Čtvrtek, 22. duben 2010 @ 18:08:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | jj... a vo vo tom to všechno je: Ježíš, NE Macchiaveli!
Tzv. "charismatismus" je ideologie jako každá jiná, jde jí o mocenský vliv. Byť s "spasitelskými tendencemi". Ale, jak se říká v pomáhajících profesích: "...a když potkáš spasitele, nakopej ho do pr...e!" V tomto dosti drsném úsloví je samozřejmě míněn spasitel s MALÝM "s"! Je tím výrazem míněn člověk, který chce zachraňovat druhé proti jejich vůli. Člověk, který nerespektuje hranice druhých. Člověk bez zdravého kritického myšlení. Čili člověk, který si "bere Boha jako rukojmí" při prosazování SVÝCH zájmů. Zrovna včera jsem o tomto "způsobu křesťanství" četl ve stati Karla Bartha "Evangelium a Zákon". Velmi poučné! A to bylo předneseno v roce 1935.
Inu... "nic nového pod sluncem", že?! Nástup Hitlera k moci v Německu a příklon části evangelických církevních kruhů k podpoře nacistické ideologie je varující. Nezapomeňme na "Německé křesťany" ("Deutsche Kristen" - http://de.wikipedia.org/wiki/Deutsche_Christen). Ale také vzpomeňme na odvahu "Vyznávajícíc církve" - http://de.wikipedia.org/wiki/Karl_Barth.
Takže na závěr trochu optimismu :) Písmo svaté i historie církve nás učí, že první a poslední slovo má Bůh v Kristu. NE člověk. A už vůbec NE ideologicky zaměřená církevní politika!
Přeji baptistům pokoj Kristův a hodně odvahy, snoubící se však s moudrostí.
|
Re: Jak charismatici ovládli Jednotu bratrskou. Čeká to i BJB? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: input v Pátek, 23. duben 2010 @ 16:40:19 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Výše citovaný text Petra Heřmana pochází z roku 1999.
Situaci v české Jednotě bratrské poté řešil v roce 2002 synod světové Jednoty bratrské (Unitas fratrum). Jedním ze závěrů bylo, že synod uložil Ochranovskému seniorátu (do něhož Petr Heřman patří) „napsat omluvný dopis za příkoří způsobené Provincii publikováním pomlouvačných článků o konfliktu v církevním tisku“. Omluvný dopis byl následně napsán a Úzké radě České provincie Jednoty bratrské odeslán. (Byl též otištěn v církevním tisku.) Cituji:
„Uvědomujeme si zároveň, že za dobu vzájemného konfliktu a v důsledku dramatických a pro nás velmi nepříjemných událostí padala z naší strany také slova, která neměla být vyřčená, výroky, které nebyly vysloveny s dobrým uvážením. Omlouváme se za takové případy.“ |
Re: Re: Jak charismatici ovládli Jednotu bratrskou. Čeká to i BJB? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Alan v Pátek, 23. duben 2010 @ 17:06:48 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Oproti minulému synodu světové Jednoty bratrské (Unitas Fratrum) před sedmi
lety se problém přesunul na druhou stranu. V roce 2002 byla skutečně jako problém
vnímána spíš "malá stránka" (budoucí ochranovský seniorát ČCE), dnes je to spíš opačně.
Usnesení synodu v roce 2009 konstatuje, že kontakty
mezi Českou provincií (Jednota bratrská) a Unitas Fratrum (dále UF) byly v minulých letech
napjaté, že vznikly pochybnosti o České provincii co se týče jejich
pojetí svátostí a ordinace. Její připravenost spolupracovat na službě a
svědectví UF není zřetelná a její pojetí UF spíš jako konfederace než
jako jednotné církve je v rozporu s pojetím UF. V důsledku těchto
skutečností Unity Board zavedl proti České provincii sankce, včetně
zbavení hlasovacího práva. Synod dostal zprávu České provincie a zprávu
Unity Boardu o vývoji záležitosti a požaduje, aby Unity Board vedl další
jednání s Českou provincií o problémových bodech, s cílem obnovit plné
obecenství České provincie v UF.
Viz Synod Unitas Fratrum v roce 2009
zavedl sankce proti české Jednotě bratrské |
]
Re: Re: Re: Jak charismatici ovládli Jednotu bratrskou. Čeká to i BJB? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: input v Pátek, 23. duben 2010 @ 17:23:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Ve dnech 30. dubna až 2. května 2010 proběhne zasedání čelných představitelů Jednoty bratrské v České republice s několika členy Unity Boardu Unitas Fratrum (UB UF - Světová rada Jednoty bratrské, tvořená z předsedů a zástupců jednotlivých provincií JB) a také s předsedou UB UF Rev. Paulem Gardnerem. Členové i předseda UB UF přijedou na pozvání Úzké rady Jednoty bratrské v České republice. Setkání proběhne v ústředí církve v Liberci. Cílem společného jednání je nejen příprava na podzimní zasedání celého UB UF v Kanadě, kterého se rovněž účastní i dva biskupové Jednoty bratrské (Mgr. Evald Rucký Th.D. a Petr Krásný Th.M), ale také rozhovory o tom, čím dnes může česká provincie obohacovat své sesterské provincie ve všech regionech světa.
Viz www.jbcr.info |
]
Re: Re: Jak charismatici ovládli Jednotu bratrskou. Čeká to i BJB? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Alan v Pátek, 23. duben 2010 @ 17:11:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | jedna věc jsou neuvážené výroky a druhou jsou konfiskační skutky
faktem je, že "velká stránka" zabrala modlitebnu pražského sboru v Hálkově ulici a následně prodala
faktem také je, že si např. potštejnský ochranovský sbor mohl po mnoha letech koupit od "velké stránky" svůj vlastní kostelík
|
]
Re: Re: Re: Jak charismatici ovládli Jednotu bratrskou. Čeká to i BJB? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: input v Pondělí, 26. duben 2010 @ 18:54:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Faktem je, že Jednota bratrská není kongregační církev. Vlastníkem budov je česká provincie jako celek.
Faktem je, že z potštejnského sboru vstoupila do Ochranovského seniorátu jen skupina členů. Sbor jako celek zůstal v JB (po nějaké době přenesl sídlo do Rychnova, kde měl svou kazatelskou stanici). Faktem je, že Jednota bratrská umožnila Ochranovskému seniorátu – byť nemusela – odkoupit si od ní za symbolickou cenu (5% odhadní ceny) budovy na pěti místech, kde sama nevyvíjí činnost. |
]
|
| |
|
|