Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Ludvík   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 1, článků celkem: 4401, komentáře < 7 dní: 12, komentářů celkem: 4055, adminů: 23, uživatelů: 2313
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Hesla Jednoty bratrské

Hesla Jednoty bratrské


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

5 995 429

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 18 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Komentáře: Pochod hrdosti
Etika poslal Nepřihlášený

Každý rok se mě lidé ptají, co si o tomto pochody myslím a každý rok se mi moc o této tématice nechce psát, protože vím, jaké budí otázka homosexuality emoce. Jakkoli se zastánci tohoto pochodu snaží mluvit o tom, že jsou tolerantní, jejich reakce na sociálních sítích jsou hodně drsné a velmi často o nějaké toleranci nemůže být ani řeč. Zároveň tolerantní někdy není ani druhá strana. Asi nám spolu nějak nejde mluvit...

Problém je možná v tom, co si pod slovem tolerance představujeme. A zde vidím první problém. Slovo tolerance zaměňujeme za souhlas.  Jenže toto je nesprávné pochopení. Tolerantní mohu být jen tehdy, když s něčím nesouhlasím. V Bibli, z které se snažím při formulaci svého světonázoru vycházet, vidím, že praktikovaná homosexualita se míjí Božím plánem. Respektuji, že jsou křesťané, kteří došli při četbě Písma k jiným závěrům a to, o co se snažím, je tolerovat je, jakkoli s jejich závěry nesouhlasím. Stejné pak ale očekávám já od nich. Respektuji, že jsou nekřesťané, kteří na tuto věc mají jiný pohled a nijak mě to nevede k tomu, abych je začal nesnášet. Zároveň ale, to, že mám na tuto oblast konzervativní názor, absolutně neznamená, že jsem „homofob“. Prostě jen nesouhlasím, vidím věc jinak a komunikuji to i ve sboru a církvi, kde působím.

Vložil: Mainstream v Sobota, 12. srpen 2017 @ 22:56:22 CEST (240 čtenářů)
(Více... | 4113 bytů | 4 komentáře | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 4.5)

Komentáře: Falešné arminiánské evangelium?
Teologie poslal Nepřihlášený

Chtěl bych touto cestou zareagovat na článeček ze Zápasu o duši 129 s názvem Není jiné evangelium. Podotýkám, že mezi kalvinisty mám jinak spoustu dobrých známých i přátel, ale v tomto případě se mi už trochu otvírala kudla v kapse.

Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. (Ř 10,9)

Rád bych na prvním místě vyjasnil, že pokud jde o evangelium, jsem taktéž poměrně „netolerantní“, a ještě to drze přiznám. Protože tady jde o život – a to o ten věčný.

Nesmím k němu nic přidávat, vždyť apoštol Pavel říká, že i když se k tomu přidá prosté „no a navíc se ještě musíte nechat obřezat“, ruší se tím základní myšlenka spasení jedině z milosti. A nesmím z něho ani nic ubírat. Třeba dneska se nám tam moc nehodí pokání, protože „Ježíš tě miluje a má plán pro tvůj život“ zní líp bez toho otravného „ale musíš udělat pokání a začít ho poslouchat“ – a pokud ne, je tam ještě otravnější doložka o soudu a věčném trestu.

A vlastně právě proto u čtení tohoto článečku ze ZoDu švýcarská kudla v mojí kapse poněkud poskakovala.

Vložil: Mainstream v Pátek, 11. srpen 2017 @ 19:26:46 CEST (260 čtenářů)
(Více... | 8751 bytů | 7 komentáře | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 5)

Komentáře: Smolný sloup
Zamyšlení poslal Nepřihlášený

Říká se, že šťastný je národ, který má nudné dějiny. V Čechách si na život bez vzruchů vsadit nemůžeme – a což teprve naši předkové! I v obdobích zdánlivě monotónních, která vždy nastolila vítězná moc a její pořádkové čety, doutnaly pod povrchem apatie živé myšlenky a bylo jen otázkou času, kdy vyvřou nad terén násilně zválcovaný do jediné pravdy. Opakuje se to znovu a znovu a už to působí jako úděl. Není i naše dnešní snaha hledat pod nánosem lží ukryté odkazy a znovu obhajovat čest předků, marná? Kdo to potřebuje, když oni jsou mrtví? Jsou mrtví. Mnozí nemají ani hrob. Přesto nám stojí za zády jako zeď.

„Svědectví je akce zaměřená k budoucnosti, jediný možný projev lidské důstojnosti v hanebné době,“ věřil před mnoha desítkami let vznešený idealista Romain Rolland. V současných Čechách je možná na svědecká slova už pozdě. I kdyby byla vyřčena tisíckrát, je pravda hnaná do kouta. Zatímco lež, povýšená na jazyk úřadů a mecenášů vlády, má vydlážděnou cestu. Možná už nyní jsme, zdánlivě bez bolesti, překonali ten práh, za který by lidská důstojnost našich statečnějších předků nikdy nevkročila. Směrovky k budoucnosti jsou přitloukány jak značky ke hřbitovu a minulost je před našima očima demontována na součástky. Pro nový stroj času.

Když 21. června minulého roku [v roce 2012] položil na Staroměstském náměstí pražský primátor pamětní věnec na místo, kdy byli v roce 1621 popraveni vůdci stavovského povstání, ocenil jejich nezapomenutelnou statečnost při obraně svobody a víry. Druhého dne tentýž primátor sdělil novinářům, že již brzy bude pár metrů od popraviště znovu vztyčen mariánský sloup. Nazval to věcí vzájemného pochopení, odpuštění a smíru.

Vložil: Mainstream v Úterý, 01. srpen 2017 @ 12:34:13 CEST (99 čtenářů)
(Více... | 12976 bytů | komentáře? | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 5)

Komentáře: Mariánský sloup – symbol smíření?
Katolicismus poslal Nepřihlášený

Když jsem se dozvěděl, že dne 21. 6. 2017 vydal úřad v Praze povolení ke stavbě Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, neměl jsem nejmenší chuť se v té věci angažovat. Přesto jsem se nemohl zbavit dojmu, že jde o víc než jen bezvýznamnou záležitost. Proto jsem se tím začal zabývat a shánět informace.

Územní rozhodnutí odboru výstavby Městské části Prahy 1 vydalo povolení pro instalaci již vytvořeného mariánského sloupu, a to bez nutnosti zahájit stavební řízení se všemi náležitostmi. Už tato věc mne zarazila – rozuměl bych, že stavební povolení není třeba pro umístění nějaké dvoumetrové umělecké plastiky, která je usazená někde v parku a nemůže být potenciálně nebezpečná. U stavby, která má výšku téměř 16 metrů a zabere 56 m2, je takové rozhodnutí podivuhodné. Přesto tento fakt nechám nyní stranou.

Jaká byla historie toho pomníku? Ke konci třicetileté války stála švédská vojska před Prahou a snažila se toto město dobýt. Snadno získala Pražský hrad a Malou Stranu a chtěla obsadit Staré a Nové Město. Na obranu Prahy povstali měšťané se studenty a Prahu ubránili. V čase bojů se chodili modlit k obrazu Panny Marie a ten po ukončení bojů chtěli ke cti Marie umístit do sloupu, který slíbili vybudovat, pokud jim zajistí vítězství. Roku 1648 byl uzavřen Vestfálský mír, který české země definitivně přiřadil pod vládu Habsburků. Císař Ferdinand III. slíbil pomoc při vybudování mariánského sloupu, a tak byl roku 1650 postaven a za přítomnosti samotného císaře vysvěcen roku 1652. Nesl tento nápis: „Panně rodičce bez poskvrny prvotní počaté za obhájení a osvobození města zbožný a spravedlivý císař sochu postavil.“ U sloupu se pravidelně konala slavnostní shromáždění v předvečer bitvy na Bílé hoře, která oslavovala vítězství Habsburků v českých zemích.

Vložil: Mainstream v Úterý, 01. srpen 2017 @ 10:51:54 CEST (82 čtenářů)
(Více... | 11179 bytů | komentáře? | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 5)

Komentáře: Proč je důležité diskutovat o týdnu stvoření
Teologie poslal demagog

Bratr David Novák, předseda rady CB, napsal následující slova:  "Pokud je pro někoho podstatné v kolika dnech byl stvořen svět, zda musím přijmout křest Duchem, existence očistce, otázka svěcení soboty či neděle, otázky související s vyvolením, forma křtu a nebo dokonce některé formy bohoslužby, pak spolu moc mluvit nelze."  Proč je tedy důležité hovořit o týdnu stvoření?

Všechna náboženství světa, s vyjímkou křesťanství, v sobě nesou poselství, která jsou v podstatě nezávislé na historii světa, která platí obecně a všude obdobně jako přírodní zákony. Jablka padala ze stromu na zem ještě před Newtonem. Narození pana Newtona nemá nejmenší vliv na platnost gravitačního zákona. Obdobně také řekněme narození Budhy neovlivňuje platnost či neplatnost tzv. Čtyř velkých pravd budhismu. Hinduismus plně stojí na mýtech, jejichž historicita neovlivnuje platnost reinkarnace a zákonů karmy. Totéž platí i o islámu a v menší míře také o judaismu. Můžeme říci, že náboženství v sobě nesou filozofie a morální poučky ve své platnosti nezávislé na dějinných událostech Země. To však zcela neplatí o křestanství, které naopak stojí a padá s historicitou popisovaných událostí a to zejména události dvou: Ukřižování a Vzkříšení Krista  a Adamův pád do hříchu.

Vložil: Mainstream v Úterý, 01. srpen 2017 @ 10:48:56 CEST (102 čtenářů)
(Více... | 3527 bytů | komentáře? | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)

Komentáře: David Novák: O fundamentalismu a Božím slovu
Teologie poslal Nepřihlášený

V posledním blogu  http://david-novak.blogspot.cz/2017/06/tri-nebezpecne-nesmysly-biblicky.html jsem se dotkl zřejmě některých citlivých témat. Pro některé může být zklamáním, že „vysoký církevní představitel“, (jak mě někteří titulovali) povede Církev bratrskou k tomu, aby se neuzavírala, ale naopak byla otevřená k jiným křesťanským tradicím, aby si byla vědoma svého částečného porozumění Písmu, aby se nebála v rámci svých pastoračních programů počítat i s některými znalostmi z psychologie a aby v kontextu kontextuální misie využívala i prvek zábavy. Nejedná se o nic nového, protože v podobném duchu pracovali i moji předchůdci a různými způsoby pracují i moji kolegové. Ti mě zároveň učí stát pevně na Písmu. Co je zřejmě pro někoho překvapující, je, že výše popsané, se nevylučuje s pevným zakořeněním v Písmu. 

Z diskusí a příspěvků mi čas od času vyskakovalo jedno slovo, jeden směr, který je mi hodně nepříjemný. Oním směrem je fundamentalismus. Zvláště v dnešním rozvolněném světě se jeví fundamentalismus jako lákavá odpověď a jako bezpečný přístav. O co se ale jedná? Začteme se do slov jednoho z největších českých teologů, Jana Hellera. Jeho moudrá slova jsou velmi nadčasová… Zároveň se dívejme pod paradigmatem jeho pohledu na některé odpovědi či výroky různých křesťanských skupin. (Cituji z knihy „Na čem mi záleží“, Vyšehrad 2009) 

Co je podle vás křesťanský fundamentalismus? 

Fundamentalismus je v mé představě úsilí zaměnit vlastní, osobní náboženský prožitek za normu pro druhého. To je velmi zhoubné, proto je takovému úsilí třeba čelit všude a pořád. Takový člověk totiž tím, co poznal a co mu bylo třeba opravdu z milosti Boží darováno, začne přikazovat těm druhým, po jaké cestě mají jít k Pánu Bohu. Tím se nad nimi zmocňuje vlády. Bývá to provázeno falešnou představou, že pravdu má ten, kdo jí hlásá. Ne! Když hlásáme pravdu, vždycky jí hlásáme nedokonale. A nadto pravda není názor, nýbrž bytost. Vždyť Kristus říká, já jsem pravda (J 14, 6). A Kristus přece nikdy nemůže být vlastnictvím člověka. Apoštol Pavel říká, že poznáváme jen zčásti. Proto nikdy nejsme pány Božího slova. J. Heller hovořil o tom, že nikdo není pánem Božího slova a tedy že nikdo nemá konečný výklad. Stejně tak nelze nikoho tlačit k „jedné správné zkušenosti“ s Bohem. Omyl fundamentalistů je v tom, když si myslí, že mají jak správný výklad tak zaškatulkovatelnou zkušenost. 

Vložil: Mainstream v Pátek, 30. červen 2017 @ 14:53:08 CEST (323 čtenářů)
(Více... | 7599 bytů | 2 komentáře | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 5)

Komentáře: Proměna křesťanství v populární náboženství aneb ´´nízkoprahová společenství´´
Evangelizace poslal Nepřihlášený

Nepochybně každý upřímně věřící křesťan by byl rád, kdyby jeho služba byla požehnaná a přinášela bohatou úrodu v různých oblastech života víry. Ovšem být věrný Bohu často znamená jít po cestě, která není jednoduchá, rychlá a úspěšná, a to zvláště tehdy, pokud tato kritéria budeme hodnotit očima lidí ze světa. Zde je možné očekávat spíše odmítnutí, nepochopení i výsměch. Když však jako křesťané nežijeme podle tohoto světa, potom by pro nás neměl být pohled lidí ze světa směrodatný, ale spíš naopak. V každé chvíli a v každé situaci je třeba být věrný Bohu a vytrvat na této cestě i přes ponižování a urážky.

Problémem však může být kompromis se světem, a to úmyslný, který zahrnuje systematické přebírání světských filozofií a postupů, nebo nárazový, daný například ztrátou trpělivosti, kdy se člověk rozhodne vzít věci do vlastních rukou a dát jim potřebnou dynamiku „podle vlastních představ“. Příkladem takového kompromisu může být čekání Saula na Samuela, kdy se Saul rozhodl neposlechnout Boží příkaz a jednat podle vlastního úsudku. Konec tohoto příběhu všichni známe – Saul vypadl z Boží milosti, načež následovala jeho zoufalá snaha vlastní silou se udržet za každou cenu u moci, která však skončila úplným opakem – jeho smrtí.

Vložil: Mainstream v Úterý, 27. červen 2017 @ 13:42:52 CEST (207 čtenářů)
(Více... | 24101 bytů | 1 komentář | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)

Komentáře: Nový evangelikalismus
Zamyšlení poslal Nepřihlášený

Každý věřící by měl vědět, že v současnosti existují dva typy evangelikálů, staří a noví. Ti staří, původní, stojí na…
Peter Masters
Celý článek zde: http://www.reformace.cz/zod/novy-evangelikalismus-cislo-106

Vložil: Mainstream v Středa, 21. červen 2017 @ 17:12:37 CEST (218 čtenářů)
(komentáře? | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)

Komentáře: Akce a reakce aneb malá církevní prognóza evangelikálů
Zamyšlení poslal Nepřihlášený

Uvěřil jsem na přelomu 80 a 90. let minulého století. V té době doznívalo pnutí mezi letničními a evangelikály. Církve v totalitě byly vůči letničním křesťanům poměrně vyhraněné, zvláště CB. Dokonce i jinak svobodomyslní baptisté volili úderné metody k jejich eliminaci ve vlastních řadách. Na druhé straně jsem se později těmto postojům, díky rozmachu neopentekostalismu, příliš nedivil. Jen mi tehdy u kritiků chyběla určitá schopnost rozlišování.

Charismatické probuzení

Každá přehnaná reakce ale vede k podobně přehnané protireakci. Letničním se začalo dařit a začali mezi sebe přijímat každého, kdo byl letničně orientován a měl v evangelikálních kruzích problémy. Automaticky byl brán jako někdo, kdo je pronásledován pro praxi duchovních darů, což asi nebyla vždy pravda. Rovněž dále vzrostl vliv charismatiků a v každém městě se rekrutovaly v různých církvích probuzenecké skupinky. Charismatici se později buď slučovali s denominací KS, s militantnějším SŽ nebo vytvářeli různá další uskupení. Obvykle začali praktikovat Starý zákon, což činí dodnes. Reakcí na dřívější ostrakizaci začalo letniční a charismatické probuzení a nezřídka byl výsledkem chaos. Ten způsobovala především nezkušenost, naivita a nekritické přijímaní zahraničních osobností, entusiasmus a pády vedoucích.
Vložil: Mainstream v Pondělí, 05. červen 2017 @ 22:01:34 CEST (298 čtenářů)
(Více... | 5545 bytů | 2 komentáře | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)

Komentáře: Přestaňme si něco nalhávat. Islám je náboženstvím násilí a vždy byl.
Zamyšlení poslal Nepřihlášený

Vysoká muslimská duchovní autorita v Manchesteru Fawzi Haffar prohlásila, že ,,násilí nemá žádné místo v islámu". V souvislosti se šokujícím sebevražedným atentátem v Manchesteru mu vlastně nic jiného nezbývalo.

Ve skutečnosti je však vše poněkud jinak. Islám je náboženstvím násilí a vždy byl. To vychází z jeho ,,nejlepších" tradicí v historii. Islám je svou povahou expanzivním, násilným náboženstvím (nebo spíše ideologií), jehož hlavním cílem je islamizace Evropy a posléze světa. Jak to řekl trefně profesor Bill Warner, který se specializuje na politický islám, ,,cíl islámu je, aby se celý svět modlil k Alláhovi".

Jak toto dosáhnout? Především násilnými prostředky v ,,tradiční" kombinaci stále se zvyšujících ideologicko-náboženských požadavků muslimů v Evropě. Ti například ve Velké Británii už dnes drze žádají legalizaci soudů šaría, zavedení tohoto nedemokratického práva i do britských učebnic jako studijního materiálu. Tyto a další postupné kroky mají podle Warnera zavést do západních civilizačních struktur ,,plíživou islamizaci", což je v evropském civilizačním okruhu něco, co je mu zcela cizí a proti čemuž Evropa musela svést nespočet válek.

Vložil: Mainstream v Sobota, 03. červen 2017 @ 20:09:24 CEST (177 čtenářů)
(Více... | 3066 bytů | komentáře? | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 5)

Komentáře: Izraelsko - Palestinský konflikt
Zajímavosti poslal demagog

Nedávno schválil parlament ČR rezoluci, ve které plně podpořil Izrael v nárocích na celý Jeruzalém. Obdobně nekritickou podporu Izraele vyjadřuje i drtivá většina evangelikálních křesťanů - např sdružení ICEJ - Mezinárodní křesťanské velvyslanectví v Jeruzalémě. Osobně tyto postoje považuji za velice nebezpečné.


Arabové jsou v Palestině usazeni podobně dlouho jako češi v České kotlině. Zpochybňovat jejich právo na domovinu a jejich hlavní mšsto je stejné jako zpochybňovat Českou republiku. Bez spravedlivého vyrovnáni se s Palestinci nebude mír mezi Západem a islamským světem. Jednoznačná a nekritická podpora Izraele škodí primárně samotným izraelcům. Jeruzalém nepatři jen Izraelcům, ale take Arabům, obdobne jako Těšín patří Čechům i Polákům. Není možné zároveň trestat Rusko za anexi Krymu a zároveň tleskat Izraeli za anexi celého Jeruzaléma a dalších palestinských územi. Hranice z roku 1947 nejsou dokonalé, ale jsou jediným východiskem k smírnemu urovnani Izraelsko - palestinského konfliktu. Nesouhlasím s usnesením PS, protože jen podpoří Izrael v jeho nezakonném jednání...
Vložil: Mainstream v Úterý, 30. květen 2017 @ 21:39:18 CEST (137 čtenářů)
(Více... | 8961 bytů | 1 komentář | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)

Komentáře: K ordinaci br. Václava Chumchala z dopisu sboru BJB v Praze 4
Spolupráce mezi sbory poslal Nepřihlášený

Níže je výňatek týkající se ordinace br. Václava Chumchala z dopisu sboru v Praze 4, Na Topolce, zaslaný všem sborům BJB 2. dubna 2017.

Pozastavujeme se nad tím, že v BJB byl doporučen k ordinaci bratr Václav Chumchal, zastánce tvrdé linie křesťanského dogmatismu, který o sobě prohlašuje, že Boží slovo je pro něj „normou zákazů, příkazů, nařízení a vyřčených soudů“. Dle toho se svými spolubratry v BJB také jedná.

Bratr Chumchal svým dosavadním agresivním vystupováním v BJB napadl a nadále napadá několik bratří kazatelů včetně těch, kteří stáli nebo stojí v čele orgánů BJB. V minulém roce se v korespondenci nekřesťansky vyslovil proti bratru Dobroslavu Stehlíkovi. V letošních návrzích na SD za lovosický sbor napadá bratra Milana Kerna z bezbožného jednání a zapírání Krista kvůli účasti na ekumenických bohoslužbách. V diskuzi mezi kazateli se s opovržením vyslovuje vůči bratru Petru Hlaváčkovi, řediteli školy Dorkas v Olomouci. 

Své oponenty z řad BJB záměrně v rozhovorech oslovuje „pane“ místo „bratře“, aby prokázal, že je nepovažuje za své bratry v Kristu (tak se ve sboru Na Vinohradech nedávno vyslovil vůči bratru Ladislavu Mečkovskému). Dále se bratr Chumchal nevybíravě vyslovuje o svých spolubratřích a spolusestrách jiných baptistických sborů ve svých kázáních, kde o nich hovoří jako o „vlcích, kteří trhají Boží stádo“, jako o těch, kteří „pronikli mezi Boží lid, vetřeli se s nekalými úmysly...vyšli z nás, ale nejsou z nás.“

Vložil: Mainstream v Čtvrtek, 18. květen 2017 @ 16:49:28 CEST (236 čtenářů)
(Více... | 4570 bytů | 1 komentář | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)

Komentáře: Zákaz Svědků Jehovových v Rusku
Zamyšlení poslal Nepřihlášený

Fareed Zakaria ve své knize Budoucnost svobody upozorňuje na souvislost mezi výškou HDP a vyhlídkami demokracie. Z jeho výkladu by se zdálo, že demokracie je určitý luxus, který si mohou dovolit jen bohaté země. Samozřejmě člověka hned napadne otázka, zda jde o kauzalitu nebo o korelaci. Co když bohaté mohou být jen státy, které jsou demokratické?

Ovšem krátké zamyšlení a pohled na statistiky nás rychle přesvědčí o tom, že tomu tak není. Čína zakouší obrovský ekonomický vzestup, nicméně pokud jde o vládu práva a demokracii, žádný výrazný pokrok nevidíme. A Rusko je další zemí, která je svědectvím o tom, že tato kauzalita neplatí. Sice lze doložit, že země s nízkým HDP mají mnohem menší šanci na demokratickou vládu, nicméně bohatství k lepší formě vlády automaticky nevede.

Z hlediska výše HDP by Rusko mělo být demokratické a mělo by tudíž mít mnohem vyšší míru náboženské svobody, než má hospodářsky mnohem slabší Ukrajina. V posledním roce ale v Rusku došlo k výraznému omezení náboženské svobody. Od loňského roku platí „zákon Jarovové“, pojmenovaný po své předkladatelce, poslankyně ruské Státní dumy Irině Jarovové, výrazně omezující veřejné působení evangelikálních církví, a nyní byla zakázána náboženská společnost Svědkové Jehovovi a její majetek byl státem zabaven. A tak zatímco v Praze můžete vidět stále častěji „jehovisty“ nabízející Strážnou věž v ruštině, v Moskvě už je neuvidíte.
Vložil: Mainstream v Úterý, 02. květen 2017 @ 19:57:07 CEST (179 čtenářů)
(Více... | 5628 bytů | 1 komentář | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)

Komentáře: Věci, které neříkat mámě, co je na děti sama
Zamyšlení poslal Nepřihlášený

Předesílám, že jsem si vědoma toho, že existují nejen single mámy, ale i tátové, kteří jsou na děti sami. A také vím, že existují ženy, které jsou (opakovaně) nezodpovědné. Nerozporuji ani, že existují ženy, které se za samoživitelky vydávají a zneužívají systém.

Tenhle článek je ale pro mámy, které dělají co můžou, aby se o své děti postaraly samy, protože otec dětí na ně kašle, alimenty neplatí a nestará se o ně. A tyhle mámy si nezaslouží, aby do nich někdo kopal.

Tady jsou věci, které takovým matkám vážně neříkejte.
Vložil: Mainstream v Úterý, 02. květen 2017 @ 19:56:25 CEST (233 čtenářů)
(Více... | 5444 bytů | komentáře? | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 4)

Komentáře: Pavel a boj za jednotu církve
Spolupráce mezi sbory poslal Nepřihlášený

V prvotní církvi existovaly různé tendence, které hrozily rozbít její jednotu, ale nikdy nezvítězily. Církev nikdy neztratila vědomí jednoty, i když v ní existovaly různé sbory - třeba ty nové, které se duchovně neorientovaly podle Mojžíšova zákona a těm starým se musely jevit jako neodpovědné. 

Ty nové povstaly z misijní práce apoštola Pavla, avšak právě on vyhlašoval Jeruzalém za matku všech sborů, nových jako starých. O starých původních Dvanácti apoštolech učil, že oni svým svědectvím o vzkříšení Krista založili církev. 

Na tom nic nezměnil Pavlův spor s nimi o svobodu jeho evangelia od zákona. Ten spor skončil tím, že Pavel a Barnabáš si podali ruce s Petrem, Jakubem a Janem na stvrzení dohody: oni půjdou mezi židy, Pavel s Barnabášem mezi pohany. Když si srovnáte Pavlovo vylíčení tohoto sporu v 1. a 2. kapitole listu Galatským s Lukášovým vylíčením v 15. kapitole Skutků, zjistíte rozdíl: obrazu církve ve Skutcích apoštolů nebudete moci tak důvěřovat, jako obrazu Pavlovu, který je také starší a pochází z vlastní Pavlovy ruky. 

Ti staří apoštolové se naprosto shodli s Pavlem, že Pánem církve je živý Kristus, k němuž je otevřena nová cesta víry pro všechny. K této shodě došlo přesto, že první apoštolové nebyli teologové a nemohli chápat, ba ani vidět dosah rozdílů ve víře. Pavel, ač svou myšlenkovou bystrostí, pochopením Krista a víry v něho bude vždycky převyšovat každého člověka, podal si s nimi ruku ke společné práci.

Vložil: Mainstream v Čtvrtek, 20. duben 2017 @ 23:38:35 CEST (154 čtenářů)
(Více... | 4036 bytů | 2 komentáře | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 3)

Komentáře: K návrhu pro Sjezd delegátů BJB ke snaze o obnovení Mariánského sloupu
Katolicismus poslal Nepřihlášený

Návrh Výkonného výboru BJB pro Sjezd delegátů 2017

Bratrská jednota baptistů nepodporuje snahu o obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Vnímáme ho jako symbol rozdělení našeho národa a jeho obnovení nepovede dle našeho názoru k vyrovnání se s naší historií, ale otevření starých křivd a nedorozumění v církvi i ve společnosti.

Odůvodnění:
VV byl zapojen do jednání o otázce obnovy tohoto sloupu v rámci jednání řídícího výboru i valného shromáždění Ekumenické rady církví. VV podpořil většinové rozhodnutí ERC ze dne 24. 11. 2017, ve kterém se ERC rozhodla nepřijmout společné stanovisko, ve kterém by se zavázala nebránit výstavbě tohoto sloupu. Na základě přijatého usnesení navrhuje VV výše uvedené prohlášení, které by bylo závazným vyjádřením se BJB k této otázce.

Vložil: Mainstream v Úterý, 18. duben 2017 @ 19:30:00 CEST (234 čtenářů)
(Více... | 4998 bytů | 1 komentář | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)

Komentáře: Polopravdy | Miluj hříšníka, ale měj v nenávisti hřích
Zamyšlení poslal Nepřihlášený

Největší problém s polopravdami je, že mají reálný a pravdivý základ, jenže jsou na jedné nebo druhé straně přechýlené nebo neúplné a když je používáme v rozhovorech nebo vztazích s jinými lidmi, místo útěchy nebo pomoci lidem spíše přitížíme nebo jim dokonce uškodíme. K takovým polopravdám patří tak známý a oblíbený výrok, že s ním instinktivně každý křesťan souhlasí a moc ani nepřemýšlí nad původem výroku, ani nad jeho smyslem a dopadem. Je to výrok: Miluj hříšníka, ale měj v nenávisti hřích.

Proč by to měl být problém? Vždyť každá část výroku je pravdivá: (1) Máme milovat, (2) Všichni jsou hříšníci, (3) Hřích je špatný, (4) Měli bychom ho nenávidět. Navíc tuto větu říkáme s dobrými úmysly. Chceme tím říct, že nám záleží na jiných lidech, ať jsou jakkoliv špatní. Druhým dechem pak často dodáváme, že je to také proto, že žádný hřích není větší nebo horší než jiný. Všechny hříchy jsou přece stejně závažné. Znovu je to míněno dobře ve smyslu: „Jsem taky hříšník jako ty. A protože jsme všichni hříšníci, žádný hřích není v Božích očích horší, takže tě nemohu soudit.“ Co je na tom špatně? Ježíš nás přece vedl k lásce. 

Vložil: Mainstream v Pondělí, 17. duben 2017 @ 22:47:24 CEST (233 čtenářů)
(Více... | 11996 bytů | 2 komentáře | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 4.75)

Komentáře: Bude schválení návrhu č. 1 VV pro SD 2017, aktem „zákoníků“ a „fundamentalistů“.
Principy poslal Arthur

Schválením návrhu č. 1 VV pro SD 2017, se stane celá BJB „zákonickou“, „fundamentalistickou“ organizací, která vnucuje svým členům „jejich vlastní interpretaci Písma“.  

Návrh se odvolává na Bohem ustanovený řád a výroky Písma. Na základě interpretace Písma, chce případně ukončit členství BJB Pankráckého sboru (viz znění návrhu dole). Stejně tak se odvolávají některé sbory na Bohem ustanovený řád a výroky Písma v otázce žen kazatelek. Neboť v Písmu čteme: „Nedovoluji, aby žena učila nebo měla moc nad mužem, nýbrž má být v tichosti. Neboť první byl utvořen Adam, potom Eva.“ (1. Tim 2:12-13 čsp)

Pokud není možné se odvolat na Bohem ustanovený řád a výroky Písma v otázce žen kazatelek, není možné se na něj odvolat v případě praktikující homosexuality. Pokud někdo věří, že zákaz žen kazatelek vychází z fundamentalistického, zákonického postoje, který vnucuje ostatním svojí interpretaci Písma, potom by pro něj mělo být i vyloučení Pankráckého sboru aktem fundamentalistů a zákoníků odvolávajících se na vlastní interpretaci Písma, kterou vnucují ostatním. To by si zástupci sborů a potažmo sbory měly uvědomit, před zvednutím ruky souhlasu se zněním návrhu č. 1.     

Vložil: Mainstream v Pátek, 07. duben 2017 @ 14:19:52 CEST (282 čtenářů)
(Více... | 2771 bytů | 1 komentář | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)

Komentáře: Kaplanská služba npor. Mgr. Ivana Stanka, DiS. v AČR
Principy poslal Arthur

VV schválil žádost na vstup do kaplanské služby npor. Mgr. Ivana Stanka, DiS. v AČR, aniž by byly naplněny všechny požadované podmínky. Ivan Stanko nesplňuje status duchovního (udělená ordinace).  V době svého nástupu nebyl a až do dnešního dne (4. 4. 2017) stále není řádným kazatelem (duchovním) BJB. Nesplňuje tedy podmínky kandidatury, a proto současnou pozici vykonává neoprávněně. 


Viz podmínky kandidatury na službu vojenského kaplana: http://www.kaplani.army.cz/podminky-kandidatury-na-sluzbu-vojenskeho-kaplana 

Nejde v podstatě o podvod? Je něco takového v BJB vůbec možné? Nebo mu AČR udělila výjimku a nemusí splňovat podmínky kandidatury?
Vložil: Mainstream v Úterý, 04. duben 2017 @ 16:30:49 CEST (1125 čtenářů)
(Více... | 15 komentáře | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)

Komentáře: Dialog se Světovým luterským svazem za cenu katolické identity
Ekumenismus poslal Nepřihlášený

31. říjen 2016 platí jako předvečer protestantského jubilea počátku reformace. Toho dne cestoval papež František do švédského města Lundu. Tam byl r. 1947 založen Světový luterský svaz. Pod touto organizací zastřešující 145 luteránských denominací se nachází 70 milionů protestantů. V Lundu podepsali papež František za Katolickou církev a Munip Jounan za Světový luterský svaz „Společné prohlášení“.

Dva texty v rozporu

V úvodu stojí,

  • že  „tím zahajujeme oslavu 500 let reformace“…
  • dále „vyjadřujeme lítost před Kristem, že luteráni a katolíci zranili viditelnou jednotu Církve. …“
  • dále „mnozí členové našich společenství touží po tom, aby mohli přijímat eucharistii ve společné večeři Páně jako konkrétní vyjádření plné jednoty. …“
  • protože „máme povinnost posunout se od konfliktu ke vzájemnému společenství, vznášíme tento požadavek jakožto údy jednoho Kristova těla, jehož jsme se stali součástí po křtu. …“
Vložil: Mainstream v Pondělí, 03. duben 2017 @ 09:14:11 CEST (145 čtenářů)
(Více... | 7639 bytů | 1 komentář | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 2)

Komentáře: ´´Operace: Změna pohlaví´´ a homosexualita...
Etika poslal Pavel

Když se narodí dítě s vadou srdce, bývá operováno. Stejně tak i siamská dvojčata: Je li možnost, chirurgicky se od sebe oddělí. Snad žádného křesťana nenapadne toto nějak zpochybňovat.Jistě zde nejde o to, že bychom chtěli nějak fušovat Pánu Bohu do řemesla. Prostě postižený člověk si žádá naši pomoc. Vždyť i Kristus uzdravoval lidi, například slepce, kteří svou nemocí anebo postiženým trpěli od narození. A ani On při tom nezpochybňoval Otce jako Stvořitele. Naopak, říkával: Narodil se tak proto, aby se na něm ukázala Milost Boží...

Když však člověk trpící postižením nazývaným "transsexualita" projde operaci změnou pohlaví, díváme se na něj skrz prsty. Proč? Není to snad to samé? Když duše trpí v postiženém těle? Jeden kazatel, kterého si jinak vážím, v jednom kázání prohlásil, že touto operací říkáme Bohu, že se nějak při výběru pohlaví spletl. Ale. Řekl snad Ježíš Kristus svému Otci, že se spletl, když uzdravil slepce trpícího slepotou od narození? Stalo se vůbec někdy, když Ježíš uzdravil někoho, trpícího od narození, kdy řekl: Otče, spletl ses?

My, křesťané, nemíváme problém s tím, když se káže o dědičném hříchu. Nemíváme problém s tím, když se mluví o tom, že tělo vede člověka do hříchu a pak do smrti. Vždyť to píše Pavel ve svých listech. Ale, když někdo prohlásí, že například homosexualita je vrozená a ne získána, že je záležitosti těla a ne duše, začnou problémy a plamenné diskuze. Proč to? Copak to není potvrzení Pavlových slov? Proč my křesťané máme problém s uznáním toho, že homosexualita je vrozená? Copak tím říkáváme: Bože, nějak se ti to nepovedlo?

Vložil: Mainstream v Neděle, 26. březen 2017 @ 13:54:05 CEST (346 čtenářů)
(Více... | 7386 bytů | komentáře? | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)

Komentáře: fundamentální versus fundamentalistický
Principy poslal Nepřihlášený

V novém století je třeba rozlišovat mezi tím, co to znamená být fundamentální a být fundamentalistou.

James P. Boyce, první prezident a zakladatel Jižního baptistického teologického semináře v Louisville řekl: "Jsem fundamentální, ale nejsem fundamentalista".

Být fundamentální znamená vyznávat a zastávat fundament víry tak, jak je vyjádřen v Apoštolském krédu. Tyto fundamenty jsou uznávány všemi evangelikály a definují obsah naší víry.

Dnešní fundamentalismus jde ale za tyto pravdy a činí obtížné být fundamentální bez nařčení z fundamentalismu.

Například - dnešní zápas není zápasem o neomylnost Bible. Je to spíše zápas o fundamentalistickou interpretaci a přístup k přisvojení si Bible ve věci sociálního a politického programu.
Vložil: Mainstream v Pondělí, 13. březen 2017 @ 18:54:12 CET (300 čtenářů)
(Více... | 3208 bytů | 1 komentář | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)

Komentáře: Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus
Glosy poslal Nepřihlášený

V České republice není mnoho znovuzrozených křesťanů. Přesto procházejí stejnými zkouškami jako Boží lid kdekoliv jinde na světě. Uprostřed této hrstky občas vyvstane radikální skupina zejména mladých lidí, kteří jsou přesvědčeni, že objevili něco, co je nezbytné, aby převzala celá církev. Hledají proto různé způsoby, jak toto učení zprostředkovat ostatním. Pokud tito narazí na odpor, nezřídka to chápou jako odpor proti Duchu svatému nebo protivení se požadavkům Písma.

Nechci se zabývat, zda se přitom prosazuje zdravé učení nebo jen vlastní interpretace Písma. Mnohem více pozoruji způsoby, jak se dané věci prosazují. Za dobu, co jsem křesťanem, jsem si povšiml, že v pozadí podobných skupin stojí obvykle zahraniční misionář, který je zároveň dealerem/donátorem učení nějakého cizojazyčného učitele.

Vložil: Mainstream v Středa, 22. únor 2017 @ 14:55:45 CET (557 čtenářů)
(Více... | 13703 bytů | 2 komentáře | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 5)

Komentáře: Když se to v církvi řeže a existuje řešení?
Glosy poslal Nepřihlášený

Když přemýšlíme nad konflikty v církvi, pak se nejedná o nic nového. Nakonec to byl sám Pavel, kdo napsal, že po jeho odchodu přijdou „vlci hltavý a nebudou šetřit stádo“. Jenže co s tím? Jak konflikty v církvi vznikají? Čím jsou specifické? Jak jim předcházet? Máme se s nimi smířit? Pavel v uvedeném textu píše o falešných učitelích, víme ale, že se zdaleka nemusí jednat pouze o otázky učení. Řekl bych, že častěji konflikty vznikají kvůli formám. Jinak řečeno, lidé se nebudou až tak rozčilovat, pokud vaše kázání nebude příliš povedené, nebo natvrdo řečeno, pokud bude „o ničem“. Zkuste ale kázání v některých sborech prodloužit o deset minut, v některých sborech kázat bez kravaty nebo taláru, posunout kazatelnu o metr doleva nebo doprava, vyhodit zlobivou ratolest ctihodného pilíře sboru z besídky… a máte kauzu na pár týdnů. 

Hodně často vznikají konflikty kvůli hudbě. Zkuste v některém sboru hrát tzv. chvály, a naopak v jiném sboru písně tradiční. Se zlou se potážete. Chvály jsou přece pouze „laciný pop“, tradičním písním zase „dnes už nikdo nerozumí“. Zkuste v některém typu sboru při chválách zvednout ruce. Možná to dokážete, ale jen pokud by to bylo součástí skládání bobříka odvahy. Zkuste v jiném typu sboru ruce nezvedat a jen tak klidně při písních sedět. Budete vypadat jako někdo, kdo je duchovně vychladlý a má nějakou krizi. 

Vložil: Mainstream v Středa, 22. únor 2017 @ 14:32:39 CET (339 čtenářů)
(Více... | 11241 bytů | 1 komentář | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)

Komentáře: Homosexualita, náboženství a konec dějin?
Zamyšlení poslal Nepřihlášený

Některé sociální fenomény se v historii cyklicky opakují, jiné (a není jich málo) zasáhly dnešní civilizaci bezprecedentním způsobem poprvé v historii. Jedním z oné druhé skupiny témat je turbulentní vztah homosexuality a náboženství.

Téma po celé věky tabuizované, pouze v časově či místně izolovaných etapách historie nabývající kultického a rituálního rozměru, se dnes v mnoha ohledech etablovalo (snad by se dalo říci právem). Téma z logiky věci marginální se stalo tématem klíčovým, a to v lidsko-právní agendě, life-stylovém kulturním mainstreamu, v pop ekonomii, v diskursu konzervativní, liberální a socialistické politiky, ale i v religionistice a sociologii náboženství. Abych nadarmo neopakoval mediálně známé kauzy z jedné či druhé strany barikády této kulturní války, zmíním jeden z pozoruhodných případů, o které se v českém tisku příliš nepsalo.

V dubnu 2014 se hlava anglikánské církve arcibiskup z Canterbury vyslovila pro další odklad uznání homosexuálních svateb, neboť je vyděšena množícími se případy pogromů vůči anglikánským křesťanům v Africe (ti jsou totiž některými Afričany vnímáni jako agenti západního homosexuálního křesťanství). Načež pokračovala během jarních měsíců mediální přestřelka mezi britskými a ugandskými anglikány kvůli drakonické novele ugandského zákona, trestající homosexualitu až doživotím. Tamní demokratický prezident podepsal tuto legislativu začátkem roku, ve stejné době jako nigerijský prezident obdobný zákon ve své zemi. A podobně jako o tom nyní jednají, či již „úspěšně“ dojednaly úřady dalších zemí: EtiopieGambie a naposledy Bruneje (která zákon trestající smrtí homosexualitu zavedla v dubnu).

V posledních týdnech [rok 2014] přinášely agentury zprávy o štěpení metodistů a presbyteriánů, jiné komentáře vyjádřily pozdvižení nad červnovou volbou nového (podle levice „homofobního“) biskupa největší americké církve Jižních baptistů Ronnie Floyda. A skoro celé se to točí pouze kolem tématu homosexuality, které je v Bibli věnováno všehovšudy šest krátkých pasáží.

Vložil: Mainstream v Úterý, 14. únor 2017 @ 11:03:01 CET (285 čtenářů)
(Více... | 9828 bytů | 2 komentáře | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)

Komentáře: Konec ex-gay hnutí?
Zajímavosti poslal Nepřihlášený

O léčbě homosexuality pohledem charismatického křesťana

Předem krátké vysvětlení: většině českých čtenářů pojem „ex-gay hnutí“ asi mnoho neříká. Jde totiž o masový fenomén spíše v americkém křesťanském prostředí (převážně evangelikálním) než v prostředí evropském. Podobně jako například kreacionisté i ex-gayové jsou něčím, co Evropa příliš nezná. V Americe však každý ví, oč jde. Ex-gay koncept je uceleným učením, které hlásá, že Božím záměrem pro homosexuály je jejich úplné uzdravení skrze Kristův kříž a vzkříšení. A tudíž „dozrání“ či „narovnání“ jejich sexuální orientace do pravé, autentické plnosti. Koncept tedy zřejmě konzistentní s letničně-charismatickou teologií. Teologií, která hlásá, že Bůh uzdravuje nemocné i dnes – tak jako v dobách apoštolů.

Sám se k charismatickému křesťanství hlásím. Proto s rozpaky a nemalým zklamáním sleduji turbulence, které mezinárodní hnutí ex-gayů poslední léta provází. Řada vedoucích i celých komunit (zmíním nejznámější – Love In Action a Courage) se léta potýkala s frustrujícími výsledky. Ostatně sám Alan Chambers, současný ředitel Exodus International, vlajkové lodi světového ex-gay hnutí, nedávno (mimo záznam) uvedl: “Chtěl bych zdůraznit, že proces vnitřní proměny většiny homosexuálů nezahrnuje samotnou změnu sexuální orientace. Vlastně jsem nikdy nepotkal člověka, který by zakusil jednoznačnou proměnu homosexuálních reakcí na reakce heterosexuální.

A v podstatě tím nechtěně potvrzuje slova Americké psychiatrické asociace, která považuje téma uzdravení z homosexuality (v souladu s relevantním vědeckým konsensem) za pavědecké a škodlivé. Jinými slovy, v současné době v uzdravení z homosexuality věří málokdo. Tedy alespoň z těch, kteří břemeno služby gayům na sebe vzali a vědí tedy, o čem mluví.

Vložil: Mainstream v Úterý, 14. únor 2017 @ 11:02:02 CET (266 čtenářů)
(Více... | 10053 bytů | 2 komentáře | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)

Komentáře: Válka mezi věřícími gayi?
Zajímavosti poslal Nepřihlášený

Homosexuálové jsou dnes jednou z vůči evangeliu vůbec nejuzavřenějších sociálních skupin. Církvi se totiž za posledních cca 20 let podařilo nastolit paradigma, na jehož základě jsou gayové vnímáni jako symbol hříchu a mravního rozkladu. Příliš mnoho se investovalo do vysvětlování, proč je homosexualita špatná, zatímco se nerozvíjela žádná pastorační či komunitní práce mezi lidmi s menšinovou sexuální orientací. Nemám na mysli misii hájící legitimitu homosexuality. Myslím dokonce i tzv. "ex-gay" misii, která má za to, že tato sexuální orientace se dá léčit.

Snažím se o stavění mostů mezi liberálnějším Logosem a konzervativnějším ex-gay hnutím (tj. hnutí bývalých homosexuálů, jež reprezentuje zejména organizace Exodus International), jehož zastánci v legitimitu praktikované homosexuality nevěří. Pravda, občas to "schytám" z obou stran. Na druhé straně, můj komentář "Gay agenda na pozadí sporu Litva vs. Evropský parlament" zveřejněný předloni v Konzervativních listech pozitivně kvitovali (v osobní korespondenci) jak Dan Drápal, tak gay aktivista Jiří Hromada, což se hned tak každému nepoštěstí.

Vložil: Mainstream v Úterý, 14. únor 2017 @ 10:43:38 CET (233 čtenářů)
(Více... | 3967 bytů | 1 komentář | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)

Komentáře: Panna Maria není Marií Josefovou z evangelií - aneb aktuálně o Staroměstském nám
Glosy poslal Nepřihlášený

Se zájmem sleduji vytrvalou, trpělivou a podle některých svědků i zákulisní snahu představitelů římskokatolické církve o obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Je přitom nasnadě, že si tito představitelé velmi dobře uvědomují, co tento symbol znamenal a pro mnohé stále znamená. Také sleduji stále zřetelněji, jak Ekumenická rada církví slouží, ať vědomě, pod tlakem či nevědomě, zájmům římskokatolické církve.

Ruku v ruce s tím pozoruji i plíživou, ale zdá se, že nezvratnou snahu vytvářet v protestantských církvích takovou eklesiologii, kde jednotlivé synody, rady nebo výbory budou moci jednat za celou denominaci. To může být důležité k tomu, aby římskokatolická církev mohla získávat stále větší vliv v těchto církvích tím, že získá jejich představitele, kteří rozhodnou za ostatní. Může to posloužit i budoucímu plnému sjednocení, kdy tento nový „prostřednický“ princip umožní promulgaci „eucharistie“, kterou vysluhuje ten, kdo stojí jako kněz mezi Bohem a lidmi. Přijetí eucharistie je totiž této jednoty podmínkou. Tento směr již některé církve nastoupily podpisem Ekumenické charty, kdy mají být výsledky ekumenického dialogu – tedy výroky omezené skupiny vedoucích – závazné pro dané církve. Plíživě a postupně tak ekumeničtí protestanté, ať už pod tlakem, nevědomě či zcela otevřeně, uskutečňují to, k čemu se předem zavázali jejich představitelé.

Vložil: Mainstream v Sobota, 11. únor 2017 @ 09:29:28 CET (231 čtenářů)
(Více... | 8284 bytů | komentáře? | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 5)

Komentáře: Příklad křesťanského neomarxisty aneb jaký mají mít křesťané postoj k islámu?
Knihovna poslal Nepřihlášený

Docent Pavel Hošek z Husitské teologické fakulty UKvP je nádherným příkladem spojení dvou protimluvů - marxismu a křesťanství. Doplňuje tak nádherně řadu jiných křesťanských neomarxistů a jeho poslední kniha je toho důkazem.

Doc. Pavel Hošek, Th.D. je dlouholetým zastáncem mezináboženského dialogu s muslimy, proto se účastní setkání s kontroverzními islámskými aktivisty, jako je Vladimír Sáňka souzený za šíření islámského extremismu. Jeho poslední v celku malá publikace se věnuje právě tomu, jaký mají mít křesťané postoj k islámu a jmenuje se Islám jako výzva pro křesťany.

V anotaci ke knize se můžeme dočíst, že klade otázku "co je adekvátní křesťanskou reakcí na "islámskou výzvu" současnosti?" Kniha ovšem také prezentuje svého autora, jako zastánce střední cesty, což je příklad správné křesťanské cesty a její autor vlastně konstatuje, že jeho slova jsou stejná slova, která by k problému islámu řekl Ježíš.

Vložil: Mainstream v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 16:30:58 CET (192 čtenářů)
(Více... | 6583 bytů | 1 komentář | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 3)

Komentáře: Islám jako výzva pro křesťany aneb morální relativismus v praxi
Knihovna poslal Nepřihlášený

Pavel Hošek přednáší religionistiku na Evangelické teologické fakultě University Karlovy. Před nedávnem mu vyšla útlá knížka Islám jako výzva pro křesťanyJe to knížka psaná do naší současné situace, jak ostatně napovídá otázka, která je hned pod titulem na přední straně obálky: „Co máme tedy dělat tváří v tvář tomu, co vidíme kolem sebe?“

Nečekejte, že tato knížka nějakým podstatným způsobem rozšíří vaše znalosti o islámu. Již její podtitul ostatně nepřímo deklaruje, že něco takového si za cíl neklade. Knížka chce pomoci především křesťanům, aby se správně orientovali v dnešní době.

Knížka křesťany vyzývá, aby se zamysleli nad tím, jak by se k muslimům choval Ježíš, upozorňuje, že islám není jednolitý a že otázku po podstatě islámu si kladou sami muslimové, rovněž popisuje stručně dějiny vztahů mezi křesťany a muslimy a přináší nástin možných křesťanských pohledů na islám. Je tedy zřejmé, jak ostatně naznačuje podtitul, že jde o knihu především pro křesťany. Pokud by se chtěl čtenář dovědět o islámu více, musel by sáhnout po některé z knih, jež autor doporučuje v závěru své knížky, v kapitolce „Pozvání k četbě“.

Vložil: Mainstream v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 16:27:24 CET (148 čtenářů)
(Více... | 11317 bytů | komentáře? | Hodnocení článku - počet hvězdiček: 0)


Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.40 Seconds