|
| | | Kdo je Online | Právě je 78 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde |
| | | |
| |
|
Texty: Odluka cirkvi a štátu
Posted on Sobota, 24. leden 2009 @ 20:08:55 CET Vložil: Mainstream |
poslal Menonita Európski novokrstenci a Jednota českých bratov odmietli štátne zásahy do života cirkvi a zastávali sa zásady náboženskej znášanlivosti a slobody vyznania. No predsa prvé obsažnejšie diela o odluke cirkvi a štátu v anglickom jazyku napísali baptisti.
Návrhy a závery ohľadom " pravého kresťanského náboženstva" pripravené Johnom Smythom a jeho zborom v Amsterodame r. 1612 obsahovali nasledovné články: "Mestská rada z pozície svojej úradnej moci sa vmešovala do náboženstva, alebo vo veci svedomia. Nie je však oprávnená nútiť a dotláčať ľudí k tej, alebo onej forme náboženského vyznania, alebo učenia, ale má nechať kresťanské náboženstvo slobodné, zveriť to na svedomie každého človeka a riešiť iba občianske priestupky, krivdy a hriechy ľudí voči ľuďom..., lebo iba Kristus je Kráľom a zákonodarcom cirkvi a svedomia (Jk 4,12)."
V tom istom roku (1612) T. Helwys opäť v Anglicku, publikoval v Londýne svoj prvý traktát v angličtine za plnú náboženskú slobodu pod názvom Krátky výklad tajomstva nerovnosti. Poslal kópiu kráľovi Jakubovi I. so svojou vlastnoručnou venovacou poznámkou: Počuj, ó kráľ, nepohrdni radou úbohého a nech jeho náreky prídu k tebe. Kráľ je iba smrteľník a nie Boh a preto nemá moc nad nesmrteľnými dušami svojich poddaných, vyrábať zákony a nariadenia pre nich a ustanoviť nad nimi duchovných Pánov. Ak kráľ má moc ustanovovať duchovných pánov a zákony, potom je nesmrteľným Bohom a nie smrteľným človekom. Kráľu, nech ťa nezvedú pokušitelia do hriechu ani proti Bohu, ktorého by si mal poslúchať, ani proti tvojim úbohým poddaným, ktorí by mali a chcú poslúchať teba vo všetkom, telom, životom a majetkom, inak nech prídu o život na zemi. Boh spas kráľa! Tvoj: Helwys
Text knihy obsahoval nasledovné výroky: Náš pán kráľ je iba pozemským kráľom a má kráľovskú moc iba v pozemských záležitostiach a ak kráľovi poddaní sú poslušní a verní, poslúchajúci všetky ľudské (občianske) zákony vydané kráľom, náš pán kráľ si nič viac nemôže nárokovať. Lebo ľudská nábožnosť voči Bohu je (intímnou) vecou medzi Bohom a človekom. Kráľ za ňu nezodpovedá a kráľ nemá byť sudcom medzi Bohom a ľuďmi. A či sú heretici, Turci, Židia, alebo čokoľvek, to ani trochu neprináleží pozemskej vrchnosti, aby ich trestala. Helwys doplatil na svoju trúfalosť životom. Zavreli ho a zomrel v žalári pred r. 1616. Jeho spolupracovník Leonard Busher vydal dielo: Náboženský pokoj - traktát o slobode svedomia. Londýn, 1614. Nečakal, aby ho zavreli. Navrátil sa do Holandska a zvyšok svojho života prežil v exile.
Názory Helwysa a Bushera našli ozvenu u iného raného anglického separatistického vodcu. Roger Williams (1604-81) utiekol do Bostonu r. 1631, aby sa vyhol áreštu v Anglicku. Stál na pozícii slobody svedomia a práv Indiánov a to ho doviedlo do priameho konfliktu s kongregačnou štátnou cirkvou a s politickým aparátom štátu Massachusetts. R. 1636 založil novú kolóniu, zvanú Providence a zorganizoval tam prvý baptistický zbor v amerických kolóniách (1639). Dokázateľne dostal r. 1663 kráľovské dobrozdanie pre založenie štátu Rode Island, prvej kolónie, zaručujúcej úplnú náboženskú slobodu, kde prijali zásadu odluky cirkvi a štátu.
Vo svojom traktáte Krvavé osídlo (tenent) prenasledovania, vydanom r. 1944 Williams prehlasuje: Všetky civilné štáty,so svojimi hodnostármi a súdmi, vo svojich príslušných ústavách a v administratívnom aparáte sú dokázateľne naozaj občianske a preto nie sudcovia, gubernátori, alebo obrancovia duchovných, či kresťanov, štátu a náboženstva. Je vôľou a nariadením Božím, že už od príchodu jeho Syna, Pána Ježiša musí byť zaručené svedomie a bohoslužba aj tých posledných pohanov, židov, Turkov alebo antikristovcov, pre všetkých ľudí vo všetkých národoch a krajoch. Má sa proti nim bojovať tým mečom, ktorý je duchovný a schopný víťaziť: mečom Božieho Ducha, slovom Božím.
Z knihy: Baptistické korene a identita
Jarold K. Zeman: Baptist Roots and Identity 1978, Acadia Divinity College, Canada
Preložil: P. Kondač, 1998
Vydala Bratská Jednota Baptistov na Slovensku v roku 2002
|
|
| |
| |
| | | Hodnocení článku | Průměrné skóre: 4 Hlasů: 3
|
| | | |
|
|
Re: Odluka cirkvi a štátu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Menonita v Sobota, 24. leden 2009 @ 21:22:43 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Přesně takto chápu odluku církve od státu. Není to o tom přijímat či nepřijímat dary od krále (státu = občanů). Odluka je o zamezení vměšování (regulování, nařizování) státní moci do věcí církevních, náboženských.
Jsem přesvědčen, že i v dobách prvních baptistů (a i dobách prvních křesťanů) se příjmalo dary od bohatých, dary od mocných, dary od šlechticů, dary od králů. A přitom nebyla porušena zásada odluky.
Koho zajimá mé rozjímání nad tímto tématem - tak viz. mé předchozí komentáře.
Myslím, že i bratři slováci - BAPTISTI - přijímají příspěvky od státu. |
Re: Re: Odluka cirkvi a štátu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: informator v Sobota, 24. leden 2009 @ 22:12:15 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Velmi srozumitelné stanovisko. Je pravda, že několik baptistických jednot takto odluku skutečně chápe a neostýchá se přijímat státní finanční podporu na svou duchovní činnost.
Naprostá většina baptistických jednot však praktikuje i finanční odluku, jak ji formuloval například dlouholetý tajemník československých baptistů a ředitel baptistického bohosloveckého semináře Dr. Jindřich Procházka: Baptistické sbory přijímají
přiměřená státní nařízení, pokud jde o sborový majetek a pod. Činí si
však nárok na to, aby jim stát nečinil překážek vlastniti sborový
majetek, jako jsou modlitebny, a aby jim poskytoval ochrany v jejich
činnosti, pokud neruší veřejný pořádek. Avšak nepřijímají od
státu finanční podpory v přesvědčení, že činnost kazatelů a sborů je
nutno podpírati dobrovolnými dary a příspěvky."
Myslíš Menonito, že je to v jejich případech pouze zpozdilá, překonaná tradice?
|
]
Re: Re: Re: Odluka cirkvi a štátu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Menonita v Neděle, 25. leden 2009 @ 17:27:38 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jsou různé podmínky v různých státech. Musí se to hodnotit případ od případu. V některých státech by to možná bylo něco za něco. Byla by omezena svoboda náboženství. Nebo baptisté chtěj z vlastní vůle šetřit společnou kasu. U nás v současnosti máme hodně sociální stát, který peníze přerozděluje dle politického konsenzu. Za dob Jindřicha Procházky (to mám z vyprávění) prý tzv. daňové prázdniny byly někdy začátkem února, v dnešní době daňové prázdniny jsou mnohem později (červen?), a dává se peníze na kdeco a kdekomu. Nebo jsou baptisté někde tak bohatí, že peníze na víc nepotřebují.
Je otázka na základě čeho tvoříme, či se přiznáváme k určitým principům (tradicím). Zda jsou pro nás východiskem prvotní křesťané, nebo další křesťané z historické doby, kterou si dle vlastní vůle vybereme, nebo zkoumáme své principy i na základě současné situace?
Jsem přesvědčen, že princip odluky od státu je o svobodě náboženství, do které se stát nemá vměšovat či omezovat.
|
]
Re: Re: Re: Re: Odluka cirkvi a štátu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: informator v Neděle, 25. leden 2009 @ 19:22:04 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Přijímání státní podpory na svou duchovní činnost - to se jistě nemůže dovolávat příkladu prvotních křesťanů ani církve prvních třech století.
Státní podpora církve začala císařem Konstantinem ve 4. století a jaké důsledky tato "výsada" měla pro církev po mnoho dalších století, je naprosto zřejmé (stačí si přečíst Chelčického).
A ještě jedna poznámka: nějak mi nejde na rozum, proč finanční odluku církve od státu nepřehodnocují baptisté v USA, kde jich je nejvíce a mají největší politický vliv. Naopak patří mezi nejrozhodnější obránce tohoto principu. A že by to bylo tím, že jsou všichni američtí baptisté bohatí, tomu nevěřím.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Odluka cirkvi a štátu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Menonita v Pondělí, 26. leden 2009 @ 15:24:25 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jednak USA mají jinou historii než naše země. Tato země vznikla na principu svobodného života včetně svobodného náboženství. Ale každý se musí starat sám o sebe, stát co nejméně peněz přerozděluje. Mají jiné zákony. My jsme spíše stát sociální, někdy až socialistický. Stát občanům více bere a peníze přerozděluje a nabízí i církvím a nic za to nechce. Jen hloupý by si nevzal (anebo ten kdo peníze absolutně nepotřebuje). Až naši zákonodárci řeknou ne, tak se zlobit nebudem. Říká-li někdo, že je to ušlechtilé nebrat státní peníze, tak asi neporozuměl rozdělování peněz ze státního rozpočtu. Je neušlechtilý lesník, který bere dotaci na výsadbu stromků, je neušlechtilé občanské sdružení bere-li dotaci na práci s mládeží, atd... Na co je dobré dát peníze, rozhodují přeci poslanci. Respektujme a využívejme našich zákonů, pokud nejsou v rozporu s našimi zásady. A já opravdu v naší zásadě o odluce nečtu, že nesmíme brát finance od státu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odluka cirkvi a štátu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: informator v Pondělí, 26. leden 2009 @ 20:13:59 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zásada odluky církve od
státu vyjadřuje přesvědčení o svrchované a neomezené vládě Ježíše
Krista nad církví. Oproti církvi státní či národní (tak, jak se
profilovala ve většinových reformačních proudech) baptisté hájí podobu
církve vyznavačské. Ta není tvořena obyvateli určitého území, ale
konkrétními obrácenými jednotlivci, kteří vyjadřují svou osobní víru ve
vyznavačském křtu. Právě svrchovanost Kristovy vlády v církvi má být
vyjádřena také důslednou odlukou církve a světské moci. Pojem odluka
přitom můžeme chápat jako komplexní vyjádření teonomnosti (podle vzoru
autonomnosti) církve. Církev je závislá na Bohu, jeho vůli a milosti
nejen v oblasti věroučné, ale také v oblasti konkrétního organizačního
uspořádání, v oblasti etické, a samozřejmě i finanční.
Z prvotní
myšlenky odluky se v průběhu doby vyprofilovalo hned několik modelů
vztahu církve a státu. Radikální podobou odluky je důsledné odmítnutí
jakékoli vazby na světskou moc. Církev v tomto modelu neusiluje ani o
žádnou formu registrace. Rezignuje na „uznání“ ze strany státu a nese
všechna omezení, která z tohoto postoje plynou.
Na
druhé straně spektra je odluka kooperativní, při které se církev
nezříká spolupráce se státem. V tomto modelu je obvyklé přijetí
státního uznání, kooperace v oblasti diakonické činnosti, nebo
například přijetí finanční pomoci, která se ovšem přímo netýká duchovní
služby ve sboru (např. plat kazatele, financování misie…) Z článku Baptistické zásady Jáchymy Gondáše
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odluka cirkvi a štátu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: informator v Pondělí, 26. leden 2009 @ 20:16:12 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Odmítání dotací je jedním z projevů principu odluky od státu. Motivem
této odluky nebyla v radikálně reformační teologii nadutá pýcha typu:
"my si vystačíme sami, státní peníze jsou nečisté...", ani obava ze
státních zásahů do nezávislosti sborů, ale vyznavačský důraz na to, že
Pánem církve, jejím zakladatele, živitelem a udržovatelem je živý Bůh.
Církev se na něj spoléhá, a tím koná svou svědeckou službu ve
společnosti. Motivy k odluce rozhodně nebyly a nejsou tak povrchní, jak
bratr Kvasnička naznačuje. A ještě poznámka k tomu "patentu na pravdu".
Praxe odluky od státu určitě není jediný model existence církve. Jiní
křesťané to vidí jinak a snad každý soudný baptista to respektuje.
Tvrdit ale, že jsme baptisté a při tom se vzdát toho, co tuto tradici
zakládá, je přinejmenším zvláštní.
Myslím, že příspěvek bratra Kvasničky svědčí o tom, jak málo se v BJB
naší tradicí zabýváme, a jak málo o ni víme.
Jáchym Gondáš diskusi ke článku Jan Kvasnička: Proti Platformě |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odluka cirkvi a štátu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Menonita v Úterý, 27. leden 2009 @ 06:46:55 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Je to tedy o výkladu odluky. Je to o úhlu pohledu. Názor proti názoru. Tvrzení proti tvrzení. Ti baptisté, kteří přijímají dotaci na platy duchovních, rozhodně ale neporušují zásadu odluky. A protože baptisté vždy ctili svobodu názoru, tak nechme sborům v tomto svobodu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odluka cirkvi a štátu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: uncle v Úterý, 27. leden 2009 @ 09:16:39 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Je to o pohodlnosti, vlažnosti, neschopnosti něco obětovat pro Boží dílo z vlastní kapsy, nechuti uskrovnit se v životní úrovni a dát třebas i ten poslední peníz Bohu. Je to o měšťáckém, povrchním, lidovém rádoby křesťanství. Je to o laciné milosti, za kterou nestojí ani sáhnout do vlastní peněženky.
Tragické pro BJB je, že tento trend v ní pěstují a k němu svádějí tí, kteří by měli být duchovním příkladem v sebeobětování, v materiálním sebevydání, pro Boží dílo. Mamon, dolary a tvrdá česká koruna se jim stala modlou, pro kterou jsou ochotni udělat cokoliv.
Jasně, mají svobodu názoru a mohou si myslet cokoliv. Mohou mít i názory islámské, budhistické nebo satanistické, nikdo jim v tom nebrání. Svými názory však sami určují, zda ještě stojí na pozicích baptismu, či zda jsou již někde zcela jinde. Mezi baptisty totiž vegetuje řada lidí, kteří s baptismem nikdy neměli nic společného (charismatiky počínaje a tajnými katolíky konče). |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odluka cirkvi a štátu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: Menonita v Pátek, 30. leden 2009 @ 09:17:19 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | V principu s tebou souhlasím, ale člověk musí spolupracovat s konkrétními lidmi na konkrétním místě. Lidi kolem sebe si nevybírá. To je realita. Pokud si ze sboru, kde jste si názorově velmi blízcí, tak to máš tedy štěstí. Ale pokud je to jinak, což je myslím ve většině případech, tak jaké navrhuješ řešení společného života takovéto církve?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odluka cirkvi a štátu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: uncle v Neděle, 01. únor 2009 @ 19:49:54 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Rozumím-li dobře tvému komentáři, pak je reakcí na svobodu názorů v BJB i našich sborech.
Co se týče jednotlivých sborů, pak by na prvním místě měla fungovat autoreflexe všech členů sboru, jejich soudnost a smysl pro čest. Pokud ve svém vývoji zjišťují, že opuštějí principy baptismu nebo že již stojí mimo pozice baptismu (na což jistě mají nezadatelné právo), pak je přirozenou a čestnou reakcí na vlastní postoje opustit společenství, s nímž se názorově rozcházím a najít si (nebo založit si) společenství, s jehož zásadami se ztotožňuji. Žel stává se, že někteří (charismatici, konvertité k adventismu, CBismu, atd.) nemají ani ten kousek cti v těle natož respekt ke společenství, v němž se nacházejí, a bez ohledu na jeho principy a zásady, usilují jej proměňovat ke svému ideovému obrazu. Zde by měl zafungovat institut sborové kázně. Baptistický sbor má právo bránit se vlastnímu sebezničení, ztrátě baptistické identity či zlovolnému vyprazdňování baptistického obsahu a nahrazování obsahem jiným.
Co se týče členů VV BJB, kteří se ve svém vývoji odklonili baptistickým zásadám a principům, je třeba je odvolat z jejich funkcí a zvolit baptismu loajální pracovníky. Pokud se členové VV odvolání brání a pokoušejí se prosazováním vlastní politiky vytvořit vlastní neodvolatelnost, pak zbývá jediná účinná obrana: veřejně poukazovat na nečisté politické hry Výkonného výboru a informovat o nich řadové členy sborů. Oni mohou zvolit takové delegáty, kteří zdánlivě neodvolatené nebaptisty ve VV odvolají. Myslím si, že Notabene v tomto případě slouží velmi dobře. Nic není na věčné časy a ani br. Donát s Titěrou a se svojí vlivovou skupinou zde nebudou věčně. I jim tiká čas, který jejich nefér hry odvane do zapomnění. V historii bude toto krátké období odbyto maximálně jednou větou o krátkém zápasu BJB o baptistickou identitu. |
]
|
| |
|
|