Církve na Západě se nacházejí pod velkým tlakem. Práva a privilegia, jež bývaly běžné, jsou jim nyní odebírány. Ačkoli to tak není, někteří to interpretují jako pronásledování církví. To, co se vlastně děje, je, že se jiné skupiny v naší společnosti domáhají toho, aby jejich názory měly stejný hlas a váhu jako hlas církví. Součástí tohoto procesu je, že se církve musejí vzdát své významné historické role jako partnera státu. Tato pluralita je mnohými křesťany vnímána jako ohrožující a běžně to označují za pronásledování.

Čeští baptisté

Na příklad toho, jak reagovat na tuto situaci jiným způsobem, bychom se mohli podívat na východ. V České republice zaujali baptisté jasný postoj, jak by měl jejich vztah se státem fungovat.

V komunistické éře mnoho církví ztratilo majetek, který si přivlastnil ateistický stát. V dnešní demokratické době však česká vláda nabídla každé církvi finanční náhradu, která má být vyplácena v nominální hodnotě roční částkou v příštích třiceti letech jako jakési odškodnění za způsobené křivdy.

Většina církví toto odškodnění přijala, ale baptisté je odmítli. Z jejich pohledu je to proti jejich základnímu principu odluky od státu a proto odmítli nabídku značné finanční částky.

Postkřesťanství

Tento jejich postoj je projevem postkřesťanství. Rozhodnutím o tom, že svoboda od potenciálního vlivu a kontroly státem je mnohem důležitější než materiální zisk, nabízejí čeští baptisté nám na Západě jinou cestu. Je to cesta, která samozřejmě vede na okraj.

Ale měli bychom si uvědomit, že to bylo z okrajů Římské říše, odkud Ježíš započal svou práci.

Dyfed Roberts

Dyfed Wyn Roberts pochází z velšské baptistické tradice, vystudoval teologii na Bangor University v Anglii, kde i dokončil svoji doktorandskou práci, nyní se mimo jiné věnuje teologickým reflexím, objasňujících roli církví v postkřesťanské době.