Historie sboru BJB v Chebu - 4. Na Boží vinici

Do nového desetiletí vstupuje chebský sbor i s novým vedením. Na výroční sborové schůzi 25.1.1959 požádal dosavadní laický kazatel bratr Josef Boháček bratrstvo o uvolnění z této práce ze zdravotních důvodů. V následujících volbách byl laickým kazatelem zvolen bratr Štěpán Křivánek. Předsedou rady starších byl zvolen bratr Antonín Sauer. K novému vedení promluvil přítomný bratr Václav Tomeš:

"Teď záleží na vás, jak budete konat tuto práci, jak budete Pána prosit o nové myšlení, o nové způsoby práce a o moudrost, jak dílo Páně vést."

Tato slova jistě zaznívala i ze srdcí všech přítomných. Také v Aši probíhá výměna stráží. Místo bratra Štěpán Sauera, který zde šest let věrně sloužil, se práce ujímá bratr Vladimír Vacek.

V té době sbor v Chebu zaznamenává další růst. Má již 110 členů. Pro stísněné poměry v modlitebně je zavedeno i nedělní večerní shromáždění. Během dalších tří let vzrůstá počet členů na 147 a počet dětí v nedělní besídce na devadesát. Přesto sbor zaznamenává i ztráty - někteří neobrácení mladí lidé odcházejí do světa. Bratrstvo také reaguje na nezaopatřenost některých rodin, které se v těchto letech přistěhovaly do Chebu ze Svaté Heleny. Nezapomíná na sociální pomoc. Množství práce vede radu starších k utvoření pracovních komisí, které pod vedením jednotlivých starších sboru převzaly na sebe část úkolů. Byly vytvořeny tyto komise:

- pro literární práci s knihou ve sboru

- pro péči o nemocné, opuštěné a bydlící v okolí

- pro mládež a nedělní besídku

- pro zpěv

- pro návštěvy v rodinách a nepřistupujících k Večeři Páně

- pro zabezpečování hmotných potřeb sboru

- pro vedení kroniky a sepsání dějin sboru

Do této služby se zapojilo mnoho bratří a sester. Nemůžeme zde všechny uvést jmenovitě, ale jejich věrnou práci jistě nejlépe zhodnotí a ocení náš Pán.

Bratři starší jednají koncem roku 1964 s MNV v Chebu o zakoupení domu pro modlitebnu v ulici 9. května. Jednání nebylo úspěšné. Kladně však byla vyřízen žádost o systemizaci sboru. Kazatelem sboru se stává bratr Štěpán Křivánek, který se 1.2.1966 ujímá duchovní služby. V tomto roce jsou také otevřeny stanice v Libé a v Kraslicích, stejně jako v předcházejícím roce v Sokolově. To již ve sboru pracují noví laičtí kazatelé. Od roku 1962 slouží Božím Slovem bratři Antonín Sauer a Karel Boháček a od července 1965 bratři Petr Jelínek a Alois Sauer.

I následující léta jsou bohatá na události. Sbor má starosti nejen se svými stanicemi, ale také usiluje získat větší modlitebnu. Po mnoha pokusech a jednáních o získání shromažďovacího prostoru v zástavbě podávají bratři žádost o stavbu modlitebny.

Ačkoli sbor vzrostl na neuvěřitelných 183 členů, přesto bratr kazatel Křivánek varuje před duchovní krizí. Cítí potřebu obživení:

"Zdá se, že jsme lidem každým větrem se klátícím. Mnohé události, které minulý rok přinesl, zanechaly svou stopu na mnohých z nás. Projevuje se určitá stagnace, opouštíme společná shromáždění. Potřebujeme začít znovu, v jednomyslnosti za obživení celého sboru."

To se již píše rok 1968 a krize sboru skutečně přichází. I když se možnosti služby poněkud rozšířily, na aktivitě jednotlivců se to nijak neprojevilo. Vedení sboru usilovně hledá příčiny nezájmu o společné dílo. Burcuje proti vzrůstající zabydlenosti, proti úpadku duchovního života v rodinách. Varuje před sledováním televize na úkor čtení Bible a modlitebního života.

Štěpán Křivánek

(pokračování)

Obsah:

Historie sboru BJB v Chebu - 1. Kořeny
Historie sboru BJB v Chebu - 2. V rozptýlení
Historie sboru BJB v Chebu - 3. Malé stádce
Historie sboru BJB v Chebu - 4. Na Boží vinici
Historie sboru BJB v Chebu - 5. Stavba
Historie sboru BJB v Chebu - 6. V plésání a radování
Historie sboru BJB v Chebu - 7. Třtinou nalomenou
Historie sboru BJB v Chebu - 8. Až potud nám pomáhal Hospodin